Rozmnožování mexických ryb je tak hlasité, že po něm delfíni ztrácí sluch

Když se řekne, že je nějaká ryba příliš hlasitá, zní to jako nesmysl. Ale není, ryby žijící v Mexickém zálivu mohou být při páření tak hlasité, že to ohrožuje sluch jiných obyvatel oceánu.

Tyto ryby se jmenují smuhy a na pohled nejsou nijak nápadné. O to výraznější jsou ale zvuky, které vydávají při páření. Jedna tato ryba vytváří zvukové pulzy, které jsou hlasité „jako velmi silný kulomet“. Když jsou stovky smuh blízko sebe, je výsledkem něco nepředstavitelného. „Jejich bor zní jako velmi hlasitý řev davu na stadionu,“ popsal mořský biolog Timothy Rowell, který se výzkumu těchto ryb věnoval.

Výsledky své práce nyní popsal v odborném časopise Biology Letters. Každé jaro se smuhy Cynoscion othonopterus (české jméno nemají) shromaždují na jednom místě Mexického zálivu, v deltě řeky Colorado. V této pomětně malé oblasti se může shromáždit až 1,5 milionu smuh. Mohou měřit téměř metr, váží až 12 kilogramů a zvuky, které kolektivně vydávají, mají ohromnou sílu.

Podle vědce jsou tyto zvuky úžasné nejen tím, že se nesou vodou desítky kilometrů daleko, ale i tím, že vlastně fungují jako obranná zbraň. Rowell tvrdí, že „zvuky jsou tak hlasité, že mohou přinejmenším dočasně způsobit ztrátu sluchu u mořských zvířat, která smuhy loví.“ Podle výzkumu jsou totiž na správné frekvenci a o dostatečné hlasitosti, aby poškodily sluch tuleňů, lvounů a delfínů – a dokonce tak silně, že tato zvířata přijdou o sluch. Přes tato rizika se všechna tato zvířata i tak v okolí smuh krmí.

Vědci použili pro tento výzkum specializované zařízení na měření hlasitosti. Pomocí něj zjistili, že volání samců těchto smuh je úplně nejhlasitějším zvukem, jaký byl kdy mezi rybami změřen.

Zmizí tento fenomén?

Kromě delfínů a dalších mořských savců ale bohužel smuhy loví také lidé – a na ty podobné triky nezabírají. Zvuky jsou sice tak silné, že jsou slyšet i nad vodou, ale ani to nestačí, aby to rybáře odpudilo.

Během doby páření se podle deníku Guardian k tomuto místu přiblíží kolem 500 rybářských člunů, jejichž majitelé využívají tak velké koncentrace ryb, aby naplnili své sítě. Není divu, že podle organizace IUCN patří tento druh smuh mezi ohrožená zvířata.

Vědci také varují před tím, že v posledních letech jsou ulovené smuhy stále menší a lehčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 17 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 20 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...