Rostlina, která ovládne svět: Liána kudzu se šíří po planetě a nedá se zatím zastavit

Ve Spojených státech už liána přezdívaná kudzu pokrývá území velké jako Morava. Přes miliardy vynaložené na její likvidaci se stále šíří dál. Vyhovují jí totiž podmínky oteplování planety.

V tabulce nejnebezpečnějších invazivních druhů světa zaujímá čelné místo a letos se dostala už i na Seznam invazních druhů s významným dopadem na EU. Jmenuje se puerarie laločnatá, ale po celém světě ji znají jako rostlinu kudzu.

Kudzu původně pochází z Asie, ale od začátku globalizace se divoce šíří po celé planetě. Na pohled je to velmi zajímavá rostlina s nápadnými listy a výraznými červenofialovými květy. Má ale především pozoruhodné vlastnosti, které z ní dělají jednu z nejnebezpečnějších rostlin planety.

Za jediný den může její liána vyrůst až o čtvrt metru. Má extrémně pevné kořenové hlízy silné až 18 centimetrů, které měří přes dva metry a váží i 180 kilogramů. Pomocí nich se dokáže zachytit a udržet prakticky kdekoliv, což demonstrovala zejména ve Spojených státech už na mnoha místech.

Problém nespočívá ani tak v tom, že by se rychle šířila, ale co její množení způsobuje. Kudzu totiž pokryje rozsáhlou oblast a zcela změní místní ekosystém – vytlačí z něj všechny ostatní rostliny. Pokryje je kobercem zeleně, který zabrání, aby se k nim dostalo světlo, a konkurující rostliny pak umírají, protože nejsou schopné fotosyntézy. Svými liánami je kudzu schopná lámat větve stromů, menší kmínky zlomit, silnější stromy zase svou hmotností zcela vyvrátit z kořenů. 

Jak by mohlo vypadat šíření puerarie? Podívejte se na brilantní krátký film:

Kam se kudzu dostane, vzniká „zelená poušť“. Rostlina totiž dokáže navíc měnit i chemické vlastnosti půdy, na níž roste, aby zcela vyhovovala jejím potřebám. Osidluje široké spektrum stanovišť s dobrými světelnými podmínkami, hlavně pastviny, světlé lesy, lesní okraje, ale skvěle se jí daří také v místech s lidskou přítomností. Všude, kde ji člověk neničí, obaluje příkopy, břehy, smetiště, zahrady, staveniště i sloupy elektrického vedení.

Čínský export

Do USA ji přivezli z Číny na konci 19. století, aby tam bojovala proti erozi – její silné kořeny mohou zpevnit ohroženou půdu. Na začátku 20. století začali farmáři pomocí kudzu krmit dobytek a také ji pěstovat jako ozdobnou.

Jenže jak zasahovala stále větší plochu a získávala tak další opěrné body, šířila se z jihu na sever i na západ. Momentálně zcela pokrývá oblast velkou jako celá Morava – a stále se šíří. Ročně se oblast zelené pouště zvětšuje asi o 50 tisíc hektarů.

Nemá ji kdo zastavit, tempo jejího růstu je příliš velké na to, aby mu dokázaly v USA jakékoliv původní místní rostliny odolávat. Jedinými druhy schopnými alespoň minimální konkurence jsou další invazivní druhy, především ptačí zob čínský nebo zimolez japonský.

Patří svět puerárii? Klimatická změna jí pomáhá

Global Invasive Species Database si nechala vypracovat prognózu, jak se bude kudzu šířit po planetě s přibývajícími klimatickými změnami. Podle těchto prognóz se zdá, že se puerarie budou šířit v budoucnosti mnohem víc než nyní – již nyní se v USA dostávají severněji než v minulosti.

Rozšíření puerarie v USA
Zdroj: Wikimedia Commons

V Evropské unii se zatím dostaly pouze do těch nejjižnějších zemí, tedy do Itálie – a z ní potom do Švýcarska. Zatím tam nevykazují žádné známky invazního chování, ale je možné, že s klimatickými změnami se to změní.

Má se Česko bát liány?

V České republice se puerarie doposud neobjevila a nemáme tu ani žádné jí podobné druhy. Na webu české Agentury ochrany přírody a krajiny experti věří, že v českých klimatických podmínkách by zřejmě nedošlo k dozrávání jejích semen. Riziko se však teoreticky může objevit u dovezených semen, z nichž by se už rostliny mohly dále šířit.

S našimi zimami by tato rostlina neměla mít větší problémy – to dokazuje fakt, že přežívá i alpské zimy ve Švýcarsku. A v Koreji umí snášet i zimní mrazy kolem 30 stupňů pod nulou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...