Robo-ryba vybavená umělou inteligencí pomůže s výzkumem korálových útesů

Zkoumat hlubiny oceánů bylo doposud nesmírně těžké. Vědcům by nyní mohla pomoci první robotická ryba schopná natáčet i fotit.

Na začátku března se podařilo mořským biologům po mnoha letech nafilmovat vzácného arktického žraloka v jeho přirozeném prostředí. Ukazuje to, jak jsme pořád ještě navzdory stále lepší technice v oceánech téměř slepí. Změnit by to měli roboti – tvrdí vědci z Massachusteského technologického institutu (MIT), kteří právě takový stroj sestrojili.

Robot se jmenuje SoFi, má měkký povrch těla a může plavat v moři kolem ryb, aniž by je nějak znepokojoval. Může ho ovládat dálkově člověk anebo pokročilá umělá inteligence.

Nejde o žádný naivní nápad, vědci už robota otestovali v praxi na slavném Duhovém útesu na Fidži. Robo-ryba se dokázala potopit až do hloubky kolem dvaceti metrů a operovala pod hladinou kolem čtyřiceti minut. Bez problémů se dokázala vypořádat s nástrahami, které v oceánu hrozí: vyhýbala se překážkám a uměla se vyrovnat i s mořskými proudy. Přitom pravidelně natáčela a fotila zajímavé situace v jejím okolí.

První funkční robo-ryba

„Pokud víme, jedná se o první robotickou rybu, která může plavat v moři bez vodícího kabelu po delší dobu,“ uvedli autoři stroje v odborném časopise Science Robotics. Vědci současně vytvořili speciální ovladač založený na upraveném ovladači herního systému Super Nintendo; pomocí něj mohou akustickými vlnami stroj řídit i pod hladinou. Slouží to třeba ke změně navigace robo-ryby, když je potřeba náhle něco změnit.

Až doposud se podvodní autonomní plavidla řídila pomocí kabelu. Ten jednak dával stroji energie, současně plavidlo řídil – rádiový signál se totiž ve vodě nese jen špatně. Robo-ryba SoFi je mnohem lehčí než starší modely podvodních dronů; je vybavená jen motorem poháněným elektřinou z baterie. Všechny použité materiály a technologie jsou odlehčené a extrémně pevné.

Cílem celého projektu je, aby vědci mohli dlouhodobě sledovat a monitorovat život na korálových útesech. Zejména jejich hlubší části je složité sledovat dlouhodobě – podobné přístroje by mohly s tímto záměrem pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 19 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 22 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...