Robo-ryba vybavená umělou inteligencí pomůže s výzkumem korálových útesů

Zkoumat hlubiny oceánů bylo doposud nesmírně těžké. Vědcům by nyní mohla pomoci první robotická ryba schopná natáčet i fotit.

Na začátku března se podařilo mořským biologům po mnoha letech nafilmovat vzácného arktického žraloka v jeho přirozeném prostředí. Ukazuje to, jak jsme pořád ještě navzdory stále lepší technice v oceánech téměř slepí. Změnit by to měli roboti – tvrdí vědci z Massachusteského technologického institutu (MIT), kteří právě takový stroj sestrojili.

Robot se jmenuje SoFi, má měkký povrch těla a může plavat v moři kolem ryb, aniž by je nějak znepokojoval. Může ho ovládat dálkově člověk anebo pokročilá umělá inteligence.

Nejde o žádný naivní nápad, vědci už robota otestovali v praxi na slavném Duhovém útesu na Fidži. Robo-ryba se dokázala potopit až do hloubky kolem dvaceti metrů a operovala pod hladinou kolem čtyřiceti minut. Bez problémů se dokázala vypořádat s nástrahami, které v oceánu hrozí: vyhýbala se překážkám a uměla se vyrovnat i s mořskými proudy. Přitom pravidelně natáčela a fotila zajímavé situace v jejím okolí.

První funkční robo-ryba

„Pokud víme, jedná se o první robotickou rybu, která může plavat v moři bez vodícího kabelu po delší dobu,“ uvedli autoři stroje v odborném časopise Science Robotics. Vědci současně vytvořili speciální ovladač založený na upraveném ovladači herního systému Super Nintendo; pomocí něj mohou akustickými vlnami stroj řídit i pod hladinou. Slouží to třeba ke změně navigace robo-ryby, když je potřeba náhle něco změnit.

Až doposud se podvodní autonomní plavidla řídila pomocí kabelu. Ten jednak dával stroji energie, současně plavidlo řídil – rádiový signál se totiž ve vodě nese jen špatně. Robo-ryba SoFi je mnohem lehčí než starší modely podvodních dronů; je vybavená jen motorem poháněným elektřinou z baterie. Všechny použité materiály a technologie jsou odlehčené a extrémně pevné.

Cílem celého projektu je, aby vědci mohli dlouhodobě sledovat a monitorovat život na korálových útesech. Zejména jejich hlubší části je složité sledovat dlouhodobě – podobné přístroje by mohly s tímto záměrem pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 1 hhodinou

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 2 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 4 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 19 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
včera v 11:29

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026
Načítání...