Remdesivir podle studie zkracuje léčbu covidu-19, zárukou přežití ale není

Lék remdesivir podávaný intravenózně deset dní uspíšil vyléčení pacientů hospitalizovaných s nemocí covid-19 o čtyři dny. Pacienti, kteří ho dostávali, se vyléčili za 11 dní, zatímco ti, kterým bylo podáváno placebo, za 15 dní. Vyplývá to ze studie zveřejněné časopisem New England Journal of Medicine. Její autoři zároveň zdůraznili, že podání remdesiviru není samo o sobě zárukou přežití.

Studie potvrdila předchozí výroky ředitele amerického Národního ústavu pro alergii a infekční nemoci Anthonyho Fauciho. Ten 29. dubna řekl, že předběžné údaje klinické zkoušky na tisícovce nemocných v deseti zemích prokazují účinnost léku proti covidu-19. New England Journal of Medicine nyní zveřejnil článek s detaily výsledků této zkoušky.

Remdesivir byl podle ní nejúčinnější u pacientů, které ještě nebylo třeba připojit na umělé dýchání. Autoři článku z toho vyvozují, že je lepší tuto léčbu nasadit dříve, než se nemoc rozvine do těžkého stadia, v němž je zapotřebí nasadit plicní ventilátor.

Při léčbě je třeba podávat další preparáty

Podle studie zřejmě remdesivir také snižuje úmrtnost – ve skupině pacientů, jimž byl podáván, zemřelo do dvou týdnů 7,1 procenta nemocných, ve skupině s placebem 11,9 procenta. Rozdíl ale nedosahuje statistické spolehlivosti a není vyloučeno, že je náhodný.

Autoři práce také upozornili, že remdesivir není zárukou přežití. „Je zřejmé, že antivirová léčba sama o sobě bezpochyby nestačí,“ stojí v článku. Covid-19 bude proto vyžadovat kombinovanou léčbu, při níž se budou k remdesiviru přidávat další preparáty.

Stačí pět dní léčby, naznačí prý další studie

Laboratoř Gilead, která remdesivir vyvinula pod vedením Čecha Tomáše Cihláře původně proti ebole, v pátek oznámila, že brzy zveřejní výsledek vlastních klinických studií. Merdad Parsey z této laboratoře sdělil, že jedna z nich prokáže, že pětidenní léčba je stejně účinná jako desetidenní.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) 1. května povolil dávat v naléhavých případech remdesivir pacientům nemocnic. Dočasně je povoleno používat remdesivir také v Česku pro hospitalizované s covidem-19, jejichž stav vyžaduje umělou plicní ventilaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 12 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 13 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 16 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 18 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 19 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...