Remdesivir podle studie zkracuje léčbu covidu-19, zárukou přežití ale není

Lék remdesivir podávaný intravenózně deset dní uspíšil vyléčení pacientů hospitalizovaných s nemocí covid-19 o čtyři dny. Pacienti, kteří ho dostávali, se vyléčili za 11 dní, zatímco ti, kterým bylo podáváno placebo, za 15 dní. Vyplývá to ze studie zveřejněné časopisem New England Journal of Medicine. Její autoři zároveň zdůraznili, že podání remdesiviru není samo o sobě zárukou přežití.

Studie potvrdila předchozí výroky ředitele amerického Národního ústavu pro alergii a infekční nemoci Anthonyho Fauciho. Ten 29. dubna řekl, že předběžné údaje klinické zkoušky na tisícovce nemocných v deseti zemích prokazují účinnost léku proti covidu-19. New England Journal of Medicine nyní zveřejnil článek s detaily výsledků této zkoušky.

Remdesivir byl podle ní nejúčinnější u pacientů, které ještě nebylo třeba připojit na umělé dýchání. Autoři článku z toho vyvozují, že je lepší tuto léčbu nasadit dříve, než se nemoc rozvine do těžkého stadia, v němž je zapotřebí nasadit plicní ventilátor.

Při léčbě je třeba podávat další preparáty

Podle studie zřejmě remdesivir také snižuje úmrtnost – ve skupině pacientů, jimž byl podáván, zemřelo do dvou týdnů 7,1 procenta nemocných, ve skupině s placebem 11,9 procenta. Rozdíl ale nedosahuje statistické spolehlivosti a není vyloučeno, že je náhodný.

Autoři práce také upozornili, že remdesivir není zárukou přežití. „Je zřejmé, že antivirová léčba sama o sobě bezpochyby nestačí,“ stojí v článku. Covid-19 bude proto vyžadovat kombinovanou léčbu, při níž se budou k remdesiviru přidávat další preparáty.

Stačí pět dní léčby, naznačí prý další studie

Laboratoř Gilead, která remdesivir vyvinula pod vedením Čecha Tomáše Cihláře původně proti ebole, v pátek oznámila, že brzy zveřejní výsledek vlastních klinických studií. Merdad Parsey z této laboratoře sdělil, že jedna z nich prokáže, že pětidenní léčba je stejně účinná jako desetidenní.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) 1. května povolil dávat v naléhavých případech remdesivir pacientům nemocnic. Dočasně je povoleno používat remdesivir také v Česku pro hospitalizované s covidem-19, jejichž stav vyžaduje umělou plicní ventilaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.