Rakety miliardáře Allena do kosmu z letadel startovat nebudou. Stratolaunch Systems končí

Americká společnost Stratolaunch Systems, za kterou stojí spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen, končí činnost. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čtyři blízké zdroje. Společnost vyvinula největší letadlo na světě s rozpětím křídel 117 metrů, které mělo sloužit jako nosič raket, a chtěla do vesmíru vyslat i člověka. Allen zemřel v říjnu 2018 ve věku 65 let.

Stratolaunch Systems spadá do společnosti Vulcan, do níž Allen investoval jmění vydělané na softwaru do řady různých projektů od realitního byznysu přes vědecké patenty po výzkum vesmíru. Vulcan nyní podle dalšího zdroje agentury Reuters zvažuje prodej aktiv a duševního vlastnictví firmy Stratolaunch Systems. Ani jedna ze společností se k věci nevyjádřila.

Nahrávám video
Stratolaunch System vynesl do vzduchu největší letadlo světa
Zdroj: ČT24

Allenova společnost se zpravidla přirovnává k projektům dalších miliardářů: k Virgin Galactic zakladatele firmy Virgin Richarda Bransona, ke společnosti SpaceX šéfa firmy na výrobu elektromobilů Tesla Elona Muska či k firmě Blue Origin zakladatele internetového obchodu Amazon Jeffa Bezose.

Změna plánů

V lednu, tři měsíce po Allenově smrti, společnost oznámila, že už nebude vyvíjet rakety, jak plánovala, a bude se soustředit na jejich zmíněný nosič.

Na začátku dubna měla Stratolaunch Systems pouze 21 zaměstnanců, zatímco v prosinci zde pracovalo 77 lidí. Většina zbývajících zaměstnanců se soustředila na test gigantického letounu, který se udál v polovině dubna.

Jak měl systém fungovat?

Letadlo společnosti Stratolaunch Systems se dvěma trupy je vybaveno šesti motory, které používá Boeing 747 zvaný Jumbo Jet. K přistání a vzletu nosič raket potřebuje dráhu o délce přes 3,6 kilometru. Raketa je navržena tak, aby mohla startovat z podvěsu speciálních letounů.

Plán zněl tak, že letoun raketu dopraví do výšky zhruba deseti kilometrů, kde se raketa od letounu oddělí. Následně se zažehnou raketové motory, které loď vynesou na oběžnou dráhu. Tato metoda je mnohem úspornější, než jsou klasické raketové starty, věřil Paul Allen. Nyní je ale jeho myšlenka zřejmě nadlouho opuštěna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 11 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 14 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 21 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...