Děti, které po černobylské havárii zplodili její přeživší, nemají žádné mutace, které by souvisely s ozářením rodičů. Vyplývá to z nové studie, kterou u příležitosti 35. výročí zmíněné katastrofy publikoval časopis Science.
Přeživší havárie v Černobylu se roky obávali, jestli radiace vedla k mutaci jejich spermií a vajíček. To by mohlo jejich potomky odsoudit ke genetickým chorobám. Na tuto problematiku se zaměřil nový výzkum, který vznikl pod vedením Meredith Yeagerové z Národního onkologického institutu (NCI).
Vědci do své studie zahrnuli více než dvě stě lidí. Jednalo se o pracovníky, kteří pomáhali čistit vysoce kontaminovanou zónu kolem jaderné elektrárny, evakuované z města Pripjať a dalších míst v 70kilometrovém pásmu od nehody a jejich děti. Ty byly počaté až po havárii a narodily se mezi lety 1987 až 2002.
Podle jednoho z hlavních autorů, Stephena Chanocka z NCI, výzkumný tým rekrutoval celé rodiny, aby mohl porovnat DNA matky, otce a dítěte. „Nepátrali jsme po tom, co se stalo dětem, které byly v době nehody v děloze. Soustředili jsme se na takzvané mutace de novo,“ vysvětlil.
Žádný dopad
Po vyšetření celých genomů vědci žádné takové mutace, které by souvisely s expozicí rodičů, neidentifikovali. „Podívali jsme se na genomy matek a otců a poté i dětí. Devět měsíců jsme hledali jakýkoliv signál, který by byl spojen s tím, že rodiče byli vystaveni radiaci. Nic jsme ale nenašli,“ řekl Chanock.
Vědci se proto domnívají, že účinek radiace na těla rodičů nemá v budoucnu žádný dopad na děti, které zplodí.
Podle Gerry Thomasové z Imperial College London se jedná o první studii, která prokázala, že i když byli lidé vystaveni relativně vysokým dávkám záření, nemělo to na jejich budoucí děti žádný vliv.
„Mnoho lidí se bálo mít děti po svržení atomových bomb v Nagasaki a Hirošimě,“ řekla BBC Thomasová, která se výzkumu neúčastnila. Dodala, že lidé mají podobné obavy i po havárii ve Fukušimě.
