Hroší zuby se stávají až příliš oblíbenými – zejména mezi pytláky. Na populaci zvířat to může mít negativní dopad, dokazuje nová studie. Utrpět však mohou i lidé v oblasti, kde hroši žijí.
Hrochům hrozí, že se stanou dalším africkým živočišným druhem na pokraji vyhubení, protože se pytláci zaměřují na jejich zuby coby náhražku za slonovinu. Obchod s hrošími zuby je legální a regulovaný, akademici z katedry biologie Hongkongské univerzity ale zjistili podstatný rozdíl mezi oficiálními africkými údaji o vývozu a údaji o asijském dovozu. To je dovedlo k závěru, že dochází k nelegálnímu pytlačení hrochů.
Hroší zuby jsou v Hongkongu značně ceněné. Tato enkláva pod čínskou správou nakupuje 90 procent hroších zubů vyvážených z Afriky, protože jsou trvanlivé, levnější než slonovina a snadno se z nich vyřezávají dekorativní předměty a další tretky, poznamenává zpravodajský server The Times.
Posledních sto tisíc hrochů
Hroši jsou na seznamu ohrožených druhů. V subsaharské Africe jich žije odhadem 113 tisíc až 150 tisíc. V Kongu už byla kdysi početná hroší populace vyhubena kvůli poptávce po jejich zubech a mase. A pod značným tlakem jsou také populace hrochů v Tanzanii a Ugandě, odkud pocházejí tři čtvrtiny vyvážených hroších produktů.
Poptávka po hroších zubech prudce stoupla, když byl v roce 1989 vyhlášen zákaz mezinárodního obchodu se slonovinou. Úměrně tomu, jak sílí snahy na ochranu slonů před pytláctvím a zostřují se opatření proti obchodu se slonovinou, se mnozí obávají, že se méně chránění hroši stanou novou obětí neustálé poprávky po africkém „bílém zlatě“.
Riziko kontaktu roste
Hroši patří mezi nejnebezpečnější zvířata v Africe, kde ročně zabijí zhruba 3 tisíce lidí. Jsou krajně agresivní a teritoriální, mají ostré zuby a průměrně váží 1,4 tuny. Vzhledem k rostoucímu počtu lidí a sílící konkurenci v boji o skrovné zdroje se hroši čím dál častěji dostávají do kontaktu s lidmi.
Vědci, kteří svá zjištění zveřejnili v časopise African Journal of Ecology, přišli na to, že deklarované množství hroších zubů dovezených do Hongkongu se „podstatně liší“ od množství uvedeného v oficiálním vývozu z Tanzanie a Ugandy.
Zjištěný rozdíl činil zhruba 14 tun, což odpovídá asi 2700 zabitých hrochů, tedy dvěma procentům světové populace. Autoři studie Alexandra Anderssonová a Luke Gibson vyzvali Hongkong, aby pečlivěji kontroloval dovozní povolení.
„Tento obrovský rozdíl v obchodních údajích podkopává opatření zavedená na regulaci obchodu s hrošími zuby a ohrožuje přežití hroší populace v Africe,“ uvedli autoři.
