Ptačí hnízda vznikla poprvé v Austrálii, tvrdí studie

Nejčastější typ ptačích hnízd se zrodil v Austrálii, potvrdili vědci z Macquarie University v Sydney. Právě hnízda měla být podle nově vydané práce tím, co zajistilo ptákům takový evoluční úspěch.

Biologové studovali hnízda pěvců, tedy největšího řádu třídy ptáků. Asi polovina všech ptáků na Zemi jsou právě pěvci - jde tedy o evolučně velmi úspěšný druh zvířete. Čím to, že dokázali tak výrazně uspět? Podle práce zveřejněné v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B je to díky hnízdům.

Většina pěvců využívá otevřená hnízda – a právě tento typ měl podle australských vědců vzniknout na tomto kontinentu. Hlavní autor studie, profesor Simon Griffith, uvedl v tiskové zprávě, že úspěch těchto hnízd je nevyvratitelný. Vznikla zřejmě nezávisle na sobě několikrát v různých obdobích a místech Austrálie; typů hnízd se sice objevilo více, ale právě ta otevřená se rozšířila zdaleka nejvíc. Jen minimum ptáků si vytváří jiný typ hnízd, anebo si hnízda nestaví vůbec.

„Právě Austrálie je místem, kde žili předchůdci dnešních ptáků,“ uvádí profesor Griffith. První doklady o hnízdech pocházejí z doby, kdy se ptáci poprvé začali diferencovat, jak způsobem života, tak tvarem těl i barvou peří.

Příčinu vzniku hnízd je podle něj třeba hledat ve vnějších vlivech – pravděpodobně to byl vznik nových druhů predátorů anebo parazitů. Ptáci na to museli nějak reagovat – a právě hnízda se ukázala jako energeticky velmi nenáročná cesta, jak problém překonat.

Vajíčka i ptáčata ukrytá v hnízdě jsou méně zranitelná vnějšími vlivy a umožňují jim překonat nejzranitelnější období života v relativním bezpečí.

K čemu je hnízdo?

Hnízdo plní celou řadu úloh současně: ukrývá mláďata před predátory, zajišťuje jim teplo a také je udržuje mimo vliv řady povětrnostních vlivů – brání je tedy před větrem, chladem a často i deštěm.

Nová studie také vyvrátila doposud rozšířenou teorii, že se složitější hnízda „se stříškou“ vyvinula z těch jednoduchých, základních, bez střechy. Vědci nyní popsali, že to tak nemuselo být.

„Náš výzkum zdůrazňuje zásadní význam Austrálie jako zdroje ptačí rozmanitosti po celém světě. Právě zde vzniklo mnoho klíčových znaků, které dělají z ptáků ptáky – a které se u nich uchovávají dodnes,“ dodal profesor Griffith.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 19 hhodinami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 19 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
13. 7. 2026

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.