Ptačí hnízda vznikla poprvé v Austrálii, tvrdí studie

Nejčastější typ ptačích hnízd se zrodil v Austrálii, potvrdili vědci z Macquarie University v Sydney. Právě hnízda měla být podle nově vydané práce tím, co zajistilo ptákům takový evoluční úspěch.

Biologové studovali hnízda pěvců, tedy největšího řádu třídy ptáků. Asi polovina všech ptáků na Zemi jsou právě pěvci - jde tedy o evolučně velmi úspěšný druh zvířete. Čím to, že dokázali tak výrazně uspět? Podle práce zveřejněné v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B je to díky hnízdům.

Většina pěvců využívá otevřená hnízda – a právě tento typ měl podle australských vědců vzniknout na tomto kontinentu. Hlavní autor studie, profesor Simon Griffith, uvedl v tiskové zprávě, že úspěch těchto hnízd je nevyvratitelný. Vznikla zřejmě nezávisle na sobě několikrát v různých obdobích a místech Austrálie; typů hnízd se sice objevilo více, ale právě ta otevřená se rozšířila zdaleka nejvíc. Jen minimum ptáků si vytváří jiný typ hnízd, anebo si hnízda nestaví vůbec.

„Právě Austrálie je místem, kde žili předchůdci dnešních ptáků,“ uvádí profesor Griffith. První doklady o hnízdech pocházejí z doby, kdy se ptáci poprvé začali diferencovat, jak způsobem života, tak tvarem těl i barvou peří.

Příčinu vzniku hnízd je podle něj třeba hledat ve vnějších vlivech – pravděpodobně to byl vznik nových druhů predátorů anebo parazitů. Ptáci na to museli nějak reagovat – a právě hnízda se ukázala jako energeticky velmi nenáročná cesta, jak problém překonat.

Vajíčka i ptáčata ukrytá v hnízdě jsou méně zranitelná vnějšími vlivy a umožňují jim překonat nejzranitelnější období života v relativním bezpečí.

K čemu je hnízdo?

Hnízdo plní celou řadu úloh současně: ukrývá mláďata před predátory, zajišťuje jim teplo a také je udržuje mimo vliv řady povětrnostních vlivů – brání je tedy před větrem, chladem a často i deštěm.

Nová studie také vyvrátila doposud rozšířenou teorii, že se složitější hnízda „se stříškou“ vyvinula z těch jednoduchých, základních, bez střechy. Vědci nyní popsali, že to tak nemuselo být.

„Náš výzkum zdůrazňuje zásadní význam Austrálie jako zdroje ptačí rozmanitosti po celém světě. Právě zde vzniklo mnoho klíčových znaků, které dělají z ptáků ptáky – a které se u nich uchovávají dodnes,“ dodal profesor Griffith.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
14:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 8 hhodinami

Šaman od Stonehenge byl ve skutečnosti kovářka. Analýza DNA přepsala známý nález

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.
před 12 hhodinami

Astrofyzici zřejmě rozlouskli záhadu podivných rudých teček z počátku času

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.
včera v 10:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.