Ptačí hnízda vznikla poprvé v Austrálii, tvrdí studie

Nejčastější typ ptačích hnízd se zrodil v Austrálii, potvrdili vědci z Macquarie University v Sydney. Právě hnízda měla být podle nově vydané práce tím, co zajistilo ptákům takový evoluční úspěch.

Biologové studovali hnízda pěvců, tedy největšího řádu třídy ptáků. Asi polovina všech ptáků na Zemi jsou právě pěvci - jde tedy o evolučně velmi úspěšný druh zvířete. Čím to, že dokázali tak výrazně uspět? Podle práce zveřejněné v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B je to díky hnízdům.

Většina pěvců využívá otevřená hnízda – a právě tento typ měl podle australských vědců vzniknout na tomto kontinentu. Hlavní autor studie, profesor Simon Griffith, uvedl v tiskové zprávě, že úspěch těchto hnízd je nevyvratitelný. Vznikla zřejmě nezávisle na sobě několikrát v různých obdobích a místech Austrálie; typů hnízd se sice objevilo více, ale právě ta otevřená se rozšířila zdaleka nejvíc. Jen minimum ptáků si vytváří jiný typ hnízd, anebo si hnízda nestaví vůbec.

„Právě Austrálie je místem, kde žili předchůdci dnešních ptáků,“ uvádí profesor Griffith. První doklady o hnízdech pocházejí z doby, kdy se ptáci poprvé začali diferencovat, jak způsobem života, tak tvarem těl i barvou peří.

Příčinu vzniku hnízd je podle něj třeba hledat ve vnějších vlivech – pravděpodobně to byl vznik nových druhů predátorů anebo parazitů. Ptáci na to museli nějak reagovat – a právě hnízda se ukázala jako energeticky velmi nenáročná cesta, jak problém překonat.

Vajíčka i ptáčata ukrytá v hnízdě jsou méně zranitelná vnějšími vlivy a umožňují jim překonat nejzranitelnější období života v relativním bezpečí.

K čemu je hnízdo?

Hnízdo plní celou řadu úloh současně: ukrývá mláďata před predátory, zajišťuje jim teplo a také je udržuje mimo vliv řady povětrnostních vlivů – brání je tedy před větrem, chladem a často i deštěm.

Nová studie také vyvrátila doposud rozšířenou teorii, že se složitější hnízda „se stříškou“ vyvinula z těch jednoduchých, základních, bez střechy. Vědci nyní popsali, že to tak nemuselo být.

„Náš výzkum zdůrazňuje zásadní význam Austrálie jako zdroje ptačí rozmanitosti po celém světě. Právě zde vzniklo mnoho klíčových znaků, které dělají z ptáků ptáky – a které se u nich uchovávají dodnes,“ dodal profesor Griffith.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
před 9 hhodinami

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
včera v 09:00

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025

Kdy a kde bude na Štědrý den sněžit? Podívejte se na přehlednou mapu

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
23. 12. 2025
Načítání...