Psi nejvíce prospívají lidem, kteří žijí zcela osamoceně – u nich snižují riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby až o 36 procent, uvádí vědci v novém výzkumu.
Psi léčí. Jejich majitelé mnohem méně umírají na nemoci srdce
Vlastnictví psa lidem obecně život komplikuje: venčení, útraty za veterináře i poplatky obci, a to ani nemluvě o štěkání ve tři hodiny v noci. A přesto se to vyplatí, ukazuje rozsáhlá vědecká studie ze Švédska. Vlastnictví psa totiž zřejmě funguje jako štít před srdečními chorobami.
U osob, které žijí v domácnosti osamoceně jen se psem, klesá riziko úmrtí na kardiovaskulární chorobu až o 36 procent. Pokud žije v domácnosti více osob, pak je vliv psa méně viditelný – riziko úmrtí na nemoci srdce a oběhového systému snižuje „jen“ o 15 procent.
Podobná tvrzení by si mohl každý vymyslet, tato však vycházejí z velmi seriózního a rozsáhlého výzkumu, který se týkal 3,4 milionu obyvatel Švédska. Vědci, kteří data těchto osob ve věku 40–80 let analyzovali, měli k dispozici údaje o jejich zdravotním stavu i o tom, zda vlastní psa. Z téměř tří a půl milionu zkoumaných osob mělo doma psa jen 13 procent lidí.
„Vidíme nejvýraznější efekt u jednočlenných domácností, je tam mnohem silnější než u větších domácností,“ uvedla profesorka epidemiologie na uppsalské univerzitě Tove Fallová, která výzkum vedla. „Pokud máte psa, v podstatě to neutralizuje efekt osamělosti.“
Osamělost je přitom podle posledních lékařských výzkumů extrémně nebezpečnou – projevuje se na širokém spektru zdravotních problémů.
Fallová na výzkumu spolupracovala s kolegyní Mwenyí Mukangovou. Vyšlo jim, že za dobu, co vznikala studie, hrozila lidem se psy smrt o třetinu méně než těm bez psů.
Čím léčí pes?
Vědci se také pokusili určit, v čem spočívá pozitivní dopad psů na lidské zdraví. Zjistili, že ke zlepšení zdraví stačí jen pouhá přítomnost psa, nemusí jít ani o plemeno, které je nějak extrémně aktivní. Vědci nebyli schopní popsat konkrétní příčiny tohoto pozitivního vlivu, ale uvažují o snižování stresu a také o tom, že i to malé množství pohybu související třeba s venčením vlastně v dnešní líné společnosti může dělat zázraky.
Vztah však bude zřejmě složitější; nejvíce pozitivní dopad byl totiž pozorován u loveckých plemen, což ale může souviset nejen s tím, že tito psi vyžadují nejvíce pohybu a aktivity, ale také to naznačuje, že právě takové psy si vybírají lidé s nejaktivnějším životním stylem.
Podle Fallové ale jen zdravější životní styl nemůže vysvětlit veškeré pozitivní dopady, jež z vlastnictví psa vyplývají. „Myslím si, že existuje i souvislost se sociální rolí. Vědci však uvažují o další neviditelné rovině – přítomnost psa by totiž také mohla přispívat k vyšší rozmanitosti mikrobů v domácnosti, což by mohlo zvyšovat odolnost organismu vůči různým chorobám.
Jedna starší práce například popsala, že pokud je v domácnosti pes, je v ní o 15 procent nižší pravděpodobnost na vznik astmatu u dětí. Bude tedy potřeba ještě více podrobnějších studií, které by problém analyzovaly podrobněji.
