Psi dokážou čichem rozpoznat parazity malárie

Jsou psi schopní rozpoznávat čichem nemoci? Vědci si stále nejsou jistí, liší se studie od studie. Nová práce z Durhamské univerzity však ukazuje, že proti malárii je psí čich solidní zbraní.

Psi dokážou čichem rozpoznat určité druhy rakoviny, hrozící diabetické kóma a podle nové studie také parazity malárie u lidí, kteří nemají příznaky nemoci. Účastníky konference v New Orleansu se svými výsledky seznámili vědci z londýnské školy hygieny a tropického lékařství.

Naučili psi rozpoznat čichem parazity malárie u afrických dětí, které měly pozitivní testy na onemocnění, ale netrpěly horečkou ani dalšími symptomy.

Malárie je zásadní problém

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že nových případů malárie stále přibývá. V roce 2016 jich bylo celosvětově 216 milionů, zatímco rok předtím o pět milionů méně. Na toto onemocnění přenášené parazity, jejichž nositeli jsou nakažení komáři, toho roku zemřelo 445 tisíc lidí. To bylo o 15 tisíc více než v roce 2015.

„Zneklidňuje nás, že se v minulých letech přestalo dařit malárii kontrolovat. Nutně k boji proti ní potřebujeme nové prostředky. Naše výsledky ukazují, že při stanovení diagnózy u lidí, u nichž chybí symptomy, ale infekci mají, mohou být psi rychlým a snadným řešením,“ sdělil spoluautor studie James Logan.

Detaily výzkumu

Výzkum se prováděl v Gambii, kde se testovalo 175 ponožek. Třicet z nich pocházelo od dětí s pozitivním nálezem, zbytek od zdravých. Psi správně určili 70 procent nakažených.

Vědci uvedli, že výzkum je v začátcích a že plánují testy na početnější skupině, aby zjistili, zda psi nebudou schopni vyčichat přímo osoby nemocné malárií.

V Británii se snaží využívat mimořádné čichové schopnosti psů i při detekci jiných nemocí a tamní úřady už vydaly povolení k výcviku, který má pomoci například při diagnostice rakoviny střeva z moči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 7 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 10 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 20 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...