Nejstarší jmenovanou spisovatelkou či spisovatelem v historii byla Encheduanna – básnířka, kněžka a princezna ze starověké Mezopotámie. Její dílo podle všeho pomohlo sjednotit Akkadskou říši skrze jednotný náboženský systém, modernímu lidstvu ovšem zůstávalo dlouho neznámé, což vysvětluje i její přetrvávající nízkou popularitu, napsal server BBC.
Ve své době znali Encheduannu všichni, její jméno ale bylo zapomenulo na víc než čtyři tisíce let. Znovu ho objevil až britský archeolog Leonard Wooley, když roku 1927 našel starověké artefakty, které toto jméno nesly.
Jako velekněžka měsíčního božstva Nannary a bohyně Inanny složila Encheduanna celkem 42 chrámových hymnů a tři samostatné básně, které odborníci podobně jako Epos o Gilgamešovi (jenž ovšem není přisuzován žádnému konkrétnímu autorovi) považují za důležitou literární památku Mezopotámie.
Nikoho by to nenapadlo
Starověká poezie je zapsaná klínovým písmem na hliněné destičky. Autorka v básních vyjadřuje i řadu informací o sobě samé; právě texty tak představují hlavní zdroj informací o mezopotámské autorce.
„Když se lidé ptají, kdo byl první spisovatel, nikdy netipují nikoho z Mezopotámie a nikdy to není žena,“ poznamenal Sidney Babcock, který je kurátorem nové newyorské výstavy věnované Encheduanně. Lidé podle něj nejčastěji hovoří o literárních osobnostech starověkého Řecka, a pokud vůbec zmíní ženu, jde o Sapfó z ostrova Lesbos, která žila o tisíciletí později než Encheduanna.
Ištar a Inanna
První známá spisovatelka žila na přelomu 23. a 22. století před naším letopočtem na území dnešního Iráku ve městě Ur. Sehrávala významnou náboženskou úlohu a měla pravděpodobně i určitou politickou moc; byla totiž dcerou krále Sargona Akkadského, zakladatele Akkadské říše.
Vědci se domnívají, že měla podíl na budování a sjednocení říše svého otce, zejména propojením víry a rituálů sumerských a akkadských bohů, o kterých psala i ve svých hymnech a básních. Mimo jiné každý z hymnů, které Encheduanna napsala pro 42 chrámů v jižní Mezopotámii, zdůrazňoval pro věřící v těchto městech jedinečný charakter akkadské bohyně Ištar, respektive sumerské Inanny.
V předmoderním světě byli autoři vždy anonymní a na rozdíl ode dneška se pod svá díla nepodepisovali. Archeolog Paul A. Delnero z Univerzity Johnse Hopkinse proto poznamenává, že v případě Encheduanny jde o zcela výjimečný jev.
„Odporuje to dobové praxi anonymního autorství; téměř jistě to sloužilo spíše k tomu, aby to těmto skladbám dodalo ještě větší autoritu a význam, než by měly jinak, než aby to dokumentovalo historickou skutečnost.“
