První velkoměsto, kterému dojde voda. Kapské Město se připravuje na nejhorší

Tři roky už trvá v jihoafrickém Kapském Městě výjimečné sucho. Nyní vedení čtyřmilionového města oznámilo, že kvůli tomu je už prakticky bez vody – a není šance, že by se to zlepšilo.

Městu podle webu Bloomberg zbývá v zásobnících voda na posledních 90 dní, pak dojde. Jde o zcela výjimečnou situaci, něco takového se doposud městu této velikosti nikdy nestalo. Pokud se drasticky nezmění chování obyvatel města, z kohoutků ve městě přestane téct voda 22. dubna.


Pochopitelně ne úplně, v zásobnících vždy zbude nějaké minimální množství vody. Město se rozhodlo, že jakmile se množství vody v zásobnících sníží na 13,5 procent, bude přívod vypnutý pro vše s výjimkou nezbytných služeb, jako jsou například nemocnice. Původně zněl odhad, kdy to nastane, 29. duben, ale zhoršené podmínky vedou k tomu, že se to stane už o týden dříve.

Přídělový systém pod dohledem ozbrojenců

Nastane tak situace, kterou známe jen z postkatastrofických filmů: občané se ocitnou bez vody. Jediná možnost, jak ji budou moci získat, bude na asi 200 místech ve městě, kde si vyzvednou maximálně 25 litrů na osobu. A to pod přísným dohledem ozbrojených hlídek, které budou dávat pozor na to, aby nedocházelo k jejímu rozkrádání.

Samozřejmě se bude voda dát také koupit, již nyní existují rozsáhlé seznamy společností, které budou dopravovat vodu v cisternách do města z větších vzdáleností, kde mají ještě zásoby. Samozřejmě taková voda bude něco stát, budou si ji tedy moci dovolit jen ti bohatší. Jak vysoko se vyšplhají ceny, to zatím nikdo netuší – záleží to na tom, jak se bude situace dále vyvíjet, jaký bude zájem a jak dlouho bude katastrofální stav trvat.

Mnohé naznačuje již současný stav, kdy občané města musí vodou extrémně šetřit. Momentálně platí omezení 87 litrů na osobu a den. Mohlo by se to zdát poměrně hodně, ale v moderním světě je to ve skutečnosti málo. Například v Praze je v současné době spotřeba na osobu asi 108 litrů – nejvíce připadne na osobní hygienu (40 litrů) a WC (24 litrů).

A právě tyto položky se musejí nejvíce osekávat z běžného života. V Kapském Městě to znamená, že sprchování se musí zvládnout do dvou minut, o koupání nebo zalévání zahrádky si lidé mohou nechat zdát. Toalety se splachují jen v nejnutnějších případech a stejně tak je omezené i používání myček a praček. Podle časopisu Time se staly nemyté vlasy symbolem občanské poslušnosti.

Občané se učí vodu recyklovat a používat ji co nejúčelněji. Ani to ale nestačí, protože se vždy najde dostatek lidí, kteří tyto normy nejsou schopní dodržet. Městská radnice informuje, že tyto normy dodržuje jen 54 procent obyvatel. Město však nemá prostředky, aby ty, kdo limity překročí, potrestalo – jediným řešením tedy je, že se voda vypne úplně všem.

Kdo za to může? Lidé i příroda ve vzácné kombinaci

Oblast dnešního Kapského Města byla osídlena od pradávna, poprvé o něm informoval portugalský objevitel Bartolomeo Diaz na konci 15. století. Od té doby bylo stále intenzivně osídlováno kolonisty. Jenže v posledních dvaceti letech město zažilo neobvyklý populační boom – počet obyvatel se zvětšil za tuto krátkou dobu na téměř dvojnásobek.

  • Kapské Město je druhé největší město Jihoafrické republiky, hlavní město provincie Západní Kapsko a zároveň legislativní hlavní město Jihoafrické republiky, sídlí tu jihoafrický parlament a další vládní instituce. Díky svým přírodním scenériím (mimo jiné Stolová hora nebo mys Dobré naděje) je označováno jako jedno z nejkrásnějších měst světa a stalo se oblíbeným turistickým cílem. Kapské Město bylo první evropskou osadou na území dnešní Jihoafrické republiky, proto je jihoafričany často označováno jako „Mother City“ – mateřské město. 

Rozvoj města zcela nerespektoval přírodní podmínky na místě, takže problémy s vodou se tu objevují již delší dobu. Město je dokonce i předpokládalo, nemohlo ovšem předvídat, že dojde ke tři roky trvajícímu období extrémního sucha. Podle klimatologů se jedná o výjimečnou situaci, ke které dochází jednou za tisíc let – na něco takového podle časopisu Time nemůže být připravený ani ten nejlepší vodovodní systém na světě.

Kapské Město ale neskládá ruce do klína, jeho vedení nečeká pasivně, že začne pršet. Instaluje rychle odsolovací zařízení, aby se dala získávat voda z moře, a také plánuje další vrty, jimiž by se dalo dostat k hlouběji uloženým rezervoárům.

Protože klimatické změny budou zvyšovat pravděpodobnost podobných klimatických extrémů, mohou se takové zkušenosti už brzy hodit i jinde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled