První velkoměsto, kterému dojde voda. Kapské Město se připravuje na nejhorší

Tři roky už trvá v jihoafrickém Kapském Městě výjimečné sucho. Nyní vedení čtyřmilionového města oznámilo, že kvůli tomu je už prakticky bez vody – a není šance, že by se to zlepšilo.

Městu podle webu Bloomberg zbývá v zásobnících voda na posledních 90 dní, pak dojde. Jde o zcela výjimečnou situaci, něco takového se doposud městu této velikosti nikdy nestalo. Pokud se drasticky nezmění chování obyvatel města, z kohoutků ve městě přestane téct voda 22. dubna.


Pochopitelně ne úplně, v zásobnících vždy zbude nějaké minimální množství vody. Město se rozhodlo, že jakmile se množství vody v zásobnících sníží na 13,5 procent, bude přívod vypnutý pro vše s výjimkou nezbytných služeb, jako jsou například nemocnice. Původně zněl odhad, kdy to nastane, 29. duben, ale zhoršené podmínky vedou k tomu, že se to stane už o týden dříve.

Přídělový systém pod dohledem ozbrojenců

Nastane tak situace, kterou známe jen z postkatastrofických filmů: občané se ocitnou bez vody. Jediná možnost, jak ji budou moci získat, bude na asi 200 místech ve městě, kde si vyzvednou maximálně 25 litrů na osobu. A to pod přísným dohledem ozbrojených hlídek, které budou dávat pozor na to, aby nedocházelo k jejímu rozkrádání.

Samozřejmě se bude voda dát také koupit, již nyní existují rozsáhlé seznamy společností, které budou dopravovat vodu v cisternách do města z větších vzdáleností, kde mají ještě zásoby. Samozřejmě taková voda bude něco stát, budou si ji tedy moci dovolit jen ti bohatší. Jak vysoko se vyšplhají ceny, to zatím nikdo netuší – záleží to na tom, jak se bude situace dále vyvíjet, jaký bude zájem a jak dlouho bude katastrofální stav trvat.

Mnohé naznačuje již současný stav, kdy občané města musí vodou extrémně šetřit. Momentálně platí omezení 87 litrů na osobu a den. Mohlo by se to zdát poměrně hodně, ale v moderním světě je to ve skutečnosti málo. Například v Praze je v současné době spotřeba na osobu asi 108 litrů – nejvíce připadne na osobní hygienu (40 litrů) a WC (24 litrů).

A právě tyto položky se musejí nejvíce osekávat z běžného života. V Kapském Městě to znamená, že sprchování se musí zvládnout do dvou minut, o koupání nebo zalévání zahrádky si lidé mohou nechat zdát. Toalety se splachují jen v nejnutnějších případech a stejně tak je omezené i používání myček a praček. Podle časopisu Time se staly nemyté vlasy symbolem občanské poslušnosti.

Občané se učí vodu recyklovat a používat ji co nejúčelněji. Ani to ale nestačí, protože se vždy najde dostatek lidí, kteří tyto normy nejsou schopní dodržet. Městská radnice informuje, že tyto normy dodržuje jen 54 procent obyvatel. Město však nemá prostředky, aby ty, kdo limity překročí, potrestalo – jediným řešením tedy je, že se voda vypne úplně všem.

Kdo za to může? Lidé i příroda ve vzácné kombinaci

Oblast dnešního Kapského Města byla osídlena od pradávna, poprvé o něm informoval portugalský objevitel Bartolomeo Diaz na konci 15. století. Od té doby bylo stále intenzivně osídlováno kolonisty. Jenže v posledních dvaceti letech město zažilo neobvyklý populační boom – počet obyvatel se zvětšil za tuto krátkou dobu na téměř dvojnásobek.

  • Kapské Město je druhé největší město Jihoafrické republiky, hlavní město provincie Západní Kapsko a zároveň legislativní hlavní město Jihoafrické republiky, sídlí tu jihoafrický parlament a další vládní instituce. Díky svým přírodním scenériím (mimo jiné Stolová hora nebo mys Dobré naděje) je označováno jako jedno z nejkrásnějších měst světa a stalo se oblíbeným turistickým cílem. Kapské Město bylo první evropskou osadou na území dnešní Jihoafrické republiky, proto je jihoafričany často označováno jako „Mother City“ – mateřské město. 

Rozvoj města zcela nerespektoval přírodní podmínky na místě, takže problémy s vodou se tu objevují již delší dobu. Město je dokonce i předpokládalo, nemohlo ovšem předvídat, že dojde ke tři roky trvajícímu období extrémního sucha. Podle klimatologů se jedná o výjimečnou situaci, ke které dochází jednou za tisíc let – na něco takového podle časopisu Time nemůže být připravený ani ten nejlepší vodovodní systém na světě.

Kapské Město ale neskládá ruce do klína, jeho vedení nečeká pasivně, že začne pršet. Instaluje rychle odsolovací zařízení, aby se dala získávat voda z moře, a také plánuje další vrty, jimiž by se dalo dostat k hlouběji uloženým rezervoárům.

Protože klimatické změny budou zvyšovat pravděpodobnost podobných klimatických extrémů, mohou se takové zkušenosti už brzy hodit i jinde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...