První robotická masérka začala pracovat v Číně. Jmenuje se Emma

Emma neboli Expert Manipulative Massage Automation je specializovaná na masáže zad a kolen. Ovládá rovnou několik druhů masáží.

Emma začala pracovat na začátku tohoto týdne na klinice tradiční čínské medicíny v Šanghaji.

Její prototyp vznikl již před rokem, nyní jde o třetí verzi. Je schopná širokého spektra různých druhů masáží – podle pacientů je její práce prakticky neodlišitelná od výkonu profesionálního lidského maséra. 

Robot je vybavený pokročilými senzory, které měří ztuhlost svalů a šlach. Díky tomu a umělé inteligenci, která v reálném čase vypočítává optimální masáž pro daný typ člověka, je schopná sledovat v průběhu času, jak se její pacient zlepšuje, a také přichází s dalšími vylepšeními.

Emmu vyvinul čínský technologický start-up AiTreat, který působí na singapurské univerzitě. Robot má podle jeho tvůrců potenciál zcela změnit celý obor masérství. Dá se totiž použít nejen na klasické masáže, ale i pro různé druhy rehabilitace, zejména pro osoby s chronickou bolestí. Ve světě, kde přibývá starých lidí a nedostává se fyzioterapeutů, by tento robot mohl být vítaným pomocníkem. 

Robotická masérka
Zdroj: Nanyang Technological University

„Díky Emmě, která odvede tu fyzicky nejnáročnější práci, jsme nyní schopní poskytnout terapii pacientům s výrazně nižšími cenami. Lidský terapeut se pak může soustředit na klíčové oblasti, jako je krk nebo klouby – ty Emma zatím masírovat neumí,“ popsal vedoucí vědeckého týmu, který je za vznik robota zodpovědný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 7 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 9 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 11 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 14 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...