První let kosmické lodi Starship skončil neúspěchem, Muskova raketa explodovala

Obří dopravní systém Starship od společnosti SpaceX se pokusil o svůj první let. Odstartoval z kosmodromu na jihu amerického státu Texas poté, co se v 15:28 SELČ otevřelo 62minutové okno. Krátce po startu ale byla raketa zničena. SpaceX na Twitteru uvedla, že systém potkalo „rychlé neplánované rozložení“ a že technici budou nyní vyhodnocovat data ve snaze připravit další zkoušku. Ta by podle zakladatele společnosti Elona Muska mohla přijít „za pár měsíců“.

Podle záběrů nebyly funkční všechny motory Raptor, nepodařilo se pak ani oddělit první stupeň od druhého. Raketa potom začala rotovat a ztrácela rychlost; nakonec explodovala. Podle českého experta na kosmonautiku Michala Václavíka bylo zničení vynucené, zřejmě z bezpečnostních důvodů.

Ostře sledovaný let dosud nejvýkonnějšího systému pro cesty do vesmíru byl přitom už v pondělí odložen kvůli problémům při plnění paliva.

Raketový systém budoucnosti

Starship tvoří obrovská nosná raketa Super Heavy a druhý stupeň, kosmická loď Starship. Při testovacím letu SpaceX použije konkrétně prototypy Booster 7 a Ship 24. Ačkoliv mají být oba stupně do budoucna znovupoužitelné, čtvrteční test měl být jejich jediným letem. Obě části místo kontrolovaného přistání známého u jiných prvních stupňů SpaceX – Falcon 9 a Falcon Heavy měly dopadnout do oceánu. 

16 minut
Testovací let rakety systému Starship
Zdroj: ČT24

Starship dohromady měří 120 metrů a je tak dosud největším postaveným systémem svého druhu. Jedná se také o nejvýkonnější kosmický dopravní systém – nosič pohání 33 raketových motorů Raptor, kosmickou loď pak šest stejných jednotek. Nyní letěl bez posádky, podle SpaceX má ale do budoucna unést až 100 lidí, či velké množství nákladu a vybavení.

Cílem těchto plavidel pak má být Mars, americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ho ale chce využít i pro plánovanou cestu dvou astronautů na povrch Měsíce. 

Musk očekával potíže

SpaceX i její zakladatel Elon Musk již před testem upozorňovali, že první let kolem Země mohou provázet potíže či odklady. Oznámili, že za úspěch společnost považuje jakýkoliv výsledek, i kdyby raketa podobně jako v pondělí nakonec neodstartovala.

V nejlepším případě SpaceX očekávala, že se Starship vznese ze startovací rampy na kosmodromu Starbase a zamíří přes Mexický záliv na východ. Nosný stupeň Super Heavy měl od zážehu pracovat dvě minuty a 49 vteřin, načež se oba stupně měly oddělit.

Horní polovinu, kosmickou loď Starship, pak měly dalších šest minut a 23 sekund pohánět vlastní motory. V té době už měla proletět nad Karibikem ve výšce sto kilometrů nad zemským povrchem, tedy zhruba na takzvané Kármánově hranici, která stanovuje, kde končí atmosféra Země a začíná kosmický prostor.

Space X doufal, že druhý stupeň Starship obletí téměř celou Zemi a dopadne do Tichého oceánu severně od Havajských ostrovů, 90 minut po startu. Super Heavy se po oddělení od druhého stupně měl obrátit zpět k texaskému pobřeží a pokusit se vertikálně sestoupit k hladině Mexického zálivu.

Musk svým pracovníkům poblahopřál

„Při zkoušce tohoto druhu pramení úspěch z toho, co se dozvíme, a dnešní test nám pomůže zlepšit spolehlivost,“ uvedla společnost SpaceX. Musk pak pracovníkům své firmy poblahopřál ke „vzrušujícímu“ testu. „Dozvěděli jsme se toho hodně pro další start za pár měsíců,“ dodal v twitterovém příspěvku.

Testovací let, který měl trvat asi 90 minut, tak skončil už přibližně po čtyřech minutách. V přímém přenosu společnosti SpaceX byl přesto slyšet jásot zaměstnanců. Účastníci projektu nevidí vývoj jako neúspěch, neboť nosná raketa Super Heavy a kosmická loď Starship se poprvé společně vznesly do vzduchu a test přinesl množství poznatků pro další postup.

Šéf vesmírné agentury Bill Nelson po explozi nad Mexickým zálivem adresoval týmu SpaceX gratulaci. „Každý velký úspěch v našich dějinách vyžadoval jistou míru přijímaného rizika, protože s velkým rizikem přichází velké odměny. Těším se na to, co si z toho SpaceX odnese, pro další testovací let a dál,“ napsal Nelson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 15 hhodinami

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025
Načítání...