První let kosmické lodi Starship skončil neúspěchem, Muskova raketa explodovala

Obří dopravní systém Starship od společnosti SpaceX se pokusil o svůj první let. Odstartoval z kosmodromu na jihu amerického státu Texas poté, co se v 15:28 SELČ otevřelo 62minutové okno. Krátce po startu ale byla raketa zničena. SpaceX na Twitteru uvedla, že systém potkalo „rychlé neplánované rozložení“ a že technici budou nyní vyhodnocovat data ve snaze připravit další zkoušku. Ta by podle zakladatele společnosti Elona Muska mohla přijít „za pár měsíců“.

Podle záběrů nebyly funkční všechny motory Raptor, nepodařilo se pak ani oddělit první stupeň od druhého. Raketa potom začala rotovat a ztrácela rychlost; nakonec explodovala. Podle českého experta na kosmonautiku Michala Václavíka bylo zničení vynucené, zřejmě z bezpečnostních důvodů.

Ostře sledovaný let dosud nejvýkonnějšího systému pro cesty do vesmíru byl přitom už v pondělí odložen kvůli problémům při plnění paliva.

Raketový systém budoucnosti

Starship tvoří obrovská nosná raketa Super Heavy a druhý stupeň, kosmická loď Starship. Při testovacím letu SpaceX použije konkrétně prototypy Booster 7 a Ship 24. Ačkoliv mají být oba stupně do budoucna znovupoužitelné, čtvrteční test měl být jejich jediným letem. Obě části místo kontrolovaného přistání známého u jiných prvních stupňů SpaceX – Falcon 9 a Falcon Heavy měly dopadnout do oceánu. 

Nahrávám video

Starship dohromady měří 120 metrů a je tak dosud největším postaveným systémem svého druhu. Jedná se také o nejvýkonnější kosmický dopravní systém – nosič pohání 33 raketových motorů Raptor, kosmickou loď pak šest stejných jednotek. Nyní letěl bez posádky, podle SpaceX má ale do budoucna unést až 100 lidí, či velké množství nákladu a vybavení.

Cílem těchto plavidel pak má být Mars, americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ho ale chce využít i pro plánovanou cestu dvou astronautů na povrch Měsíce. 

Musk očekával potíže

SpaceX i její zakladatel Elon Musk již před testem upozorňovali, že první let kolem Země mohou provázet potíže či odklady. Oznámili, že za úspěch společnost považuje jakýkoliv výsledek, i kdyby raketa podobně jako v pondělí nakonec neodstartovala.

V nejlepším případě SpaceX očekávala, že se Starship vznese ze startovací rampy na kosmodromu Starbase a zamíří přes Mexický záliv na východ. Nosný stupeň Super Heavy měl od zážehu pracovat dvě minuty a 49 vteřin, načež se oba stupně měly oddělit.

Horní polovinu, kosmickou loď Starship, pak měly dalších šest minut a 23 sekund pohánět vlastní motory. V té době už měla proletět nad Karibikem ve výšce sto kilometrů nad zemským povrchem, tedy zhruba na takzvané Kármánově hranici, která stanovuje, kde končí atmosféra Země a začíná kosmický prostor.

Space X doufal, že druhý stupeň Starship obletí téměř celou Zemi a dopadne do Tichého oceánu severně od Havajských ostrovů, 90 minut po startu. Super Heavy se po oddělení od druhého stupně měl obrátit zpět k texaskému pobřeží a pokusit se vertikálně sestoupit k hladině Mexického zálivu.

Musk svým pracovníkům poblahopřál

„Při zkoušce tohoto druhu pramení úspěch z toho, co se dozvíme, a dnešní test nám pomůže zlepšit spolehlivost,“ uvedla společnost SpaceX. Musk pak pracovníkům své firmy poblahopřál ke „vzrušujícímu“ testu. „Dozvěděli jsme se toho hodně pro další start za pár měsíců,“ dodal v twitterovém příspěvku.

Testovací let, který měl trvat asi 90 minut, tak skončil už přibližně po čtyřech minutách. V přímém přenosu společnosti SpaceX byl přesto slyšet jásot zaměstnanců. Účastníci projektu nevidí vývoj jako neúspěch, neboť nosná raketa Super Heavy a kosmická loď Starship se poprvé společně vznesly do vzduchu a test přinesl množství poznatků pro další postup.

Šéf vesmírné agentury Bill Nelson po explozi nad Mexickým zálivem adresoval týmu SpaceX gratulaci. „Každý velký úspěch v našich dějinách vyžadoval jistou míru přijímaného rizika, protože s velkým rizikem přichází velké odměny. Těším se na to, co si z toho SpaceX odnese, pro další testovací let a dál,“ napsal Nelson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
před 22 hhodinami

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.