První genetický strom psů je tady. Ukazuje, jaká plemena jsou si příbuzná

Osmdesátikilová doga i kilogram vážící čivava jsou psi. U žádného jiného zvířete nenajdeme takovou variabilitu, jako u psů. Vědci nyní vypracovali první genetický strom 161 psích plemen, který ukazuje, jak jsou si příbuzná.

  • Existují i nedomestikovaná plemena psů, příkladem je třeba novoguinejský zpívající pes (také známý jako dingo pralesní) nebo známější pes dingo.

Psi byli domestikování před přibližně 30 tisíci až 15 tisíci lety před naším letopočtem. Lidé si tehdy vybírali ty nejlepší lovce, hlídače nebo pastevce – podle toho, na co je potřebovali. Díky tomu, jak moc jsou psi univerzální, se již tehdy začala psí plemena specializovat; každé je odrazem různých lidských potřeb.

Plemena psů byla vyšlechtěna z prapůvodního předka všech psů, tj. vlka. Během dlouhé historie domestikace psa bylo vyšlechtěno bezpočet plemen, která se od sebe liší vlastnostmi jak fyzickými (tzn. délkou a barvou srsti, velikostí, postavou), tak povahovými; z toho se také odvíjí i využití jednotlivých plemen k velmi různým účelům.

Až doposud se vědci věnovali studiu jen několika konkrétních plemen, projekt Elaine Ostranderové a Heidi Parkerové z National Human Genome Research Institute v Bethesdě je tedy zcela unikátní. Vycházely z DNA 1346 psů 161 různých plemen, to je asi polovina všech plemen. Sledovaly 150 tisíc bodů v DNA všech psů, z toho všeho vytvořily evoluční strom.

Strom života

„Rozsah této analýzy je opravdu působivý,“ uvedl pro odborný časopis New Scientist evoluční biolog Robert Wayne z University of California, který se na studii nepodílel. Zdá se, že téměř všechna zkoumaná plemena se dělí do 23 rozsáhlých skupin, jimž se říká větve, odborně klady (z řeckého klados – větev). Jsou založené na jejich genetické charakteristice, ale současně velmi dobře odrážejí i původ psů z hlediska jejich využití. Například plemena chovaná kvůli jejich síle (buldoci, boxeři) jsou na jedné větvi, původně pastýřská plemena (například kolie) jsou na jiné, lovecká plemena (například kokršpaněl) jsou na další.

Vyplývá z toho, že lidé již od začátku domestikace opravdu psy dělili na ty lépe schopné lovit, hlídat nebo zabíjet. Současně tento výzkum odhalil, že některá plemena měla značný vliv na genetickou výbavu jiných plemen.

Typickým příkladem je v tomto ohledu mops – jedno z prvních malých domestikovaných plemen. Původně pochází z Číny, kolem roku 1500 se dostal do Evropy, kde byl podle nových dat hojně křížen. A tak se dají jeho genetické stopy najít v celé řadě malých evropských psích plemen.

Tento výzkum není podle jeho autorek zdaleka samoúčelný. Pochopení toho, jak vypadají jednotlivé větve tohoto genetického stromu, může pomoci s léčbou nejrůznějších vrozených chorob.

Tato práce není definitivní – vědci zkoumali jen malou část DNA psa, neměli ani data o asi polovině plemen. Obě autorky ale plánují, že se tomuto tématu budou i nadále věnovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 13 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 14 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 18 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 19 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 20 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.