První genetický strom psů je tady. Ukazuje, jaká plemena jsou si příbuzná

Osmdesátikilová doga i kilogram vážící čivava jsou psi. U žádného jiného zvířete nenajdeme takovou variabilitu, jako u psů. Vědci nyní vypracovali první genetický strom 161 psích plemen, který ukazuje, jak jsou si příbuzná.

  • Existují i nedomestikovaná plemena psů, příkladem je třeba novoguinejský zpívající pes (také známý jako dingo pralesní) nebo známější pes dingo.

Psi byli domestikování před přibližně 30 tisíci až 15 tisíci lety před naším letopočtem. Lidé si tehdy vybírali ty nejlepší lovce, hlídače nebo pastevce – podle toho, na co je potřebovali. Díky tomu, jak moc jsou psi univerzální, se již tehdy začala psí plemena specializovat; každé je odrazem různých lidských potřeb.

Plemena psů byla vyšlechtěna z prapůvodního předka všech psů, tj. vlka. Během dlouhé historie domestikace psa bylo vyšlechtěno bezpočet plemen, která se od sebe liší vlastnostmi jak fyzickými (tzn. délkou a barvou srsti, velikostí, postavou), tak povahovými; z toho se také odvíjí i využití jednotlivých plemen k velmi různým účelům.

Až doposud se vědci věnovali studiu jen několika konkrétních plemen, projekt Elaine Ostranderové a Heidi Parkerové z National Human Genome Research Institute v Bethesdě je tedy zcela unikátní. Vycházely z DNA 1346 psů 161 různých plemen, to je asi polovina všech plemen. Sledovaly 150 tisíc bodů v DNA všech psů, z toho všeho vytvořily evoluční strom.

Strom života

„Rozsah této analýzy je opravdu působivý,“ uvedl pro odborný časopis New Scientist evoluční biolog Robert Wayne z University of California, který se na studii nepodílel. Zdá se, že téměř všechna zkoumaná plemena se dělí do 23 rozsáhlých skupin, jimž se říká větve, odborně klady (z řeckého klados – větev). Jsou založené na jejich genetické charakteristice, ale současně velmi dobře odrážejí i původ psů z hlediska jejich využití. Například plemena chovaná kvůli jejich síle (buldoci, boxeři) jsou na jedné větvi, původně pastýřská plemena (například kolie) jsou na jiné, lovecká plemena (například kokršpaněl) jsou na další.

Vyplývá z toho, že lidé již od začátku domestikace opravdu psy dělili na ty lépe schopné lovit, hlídat nebo zabíjet. Současně tento výzkum odhalil, že některá plemena měla značný vliv na genetickou výbavu jiných plemen.

Typickým příkladem je v tomto ohledu mops – jedno z prvních malých domestikovaných plemen. Původně pochází z Číny, kolem roku 1500 se dostal do Evropy, kde byl podle nových dat hojně křížen. A tak se dají jeho genetické stopy najít v celé řadě malých evropských psích plemen.

Tento výzkum není podle jeho autorek zdaleka samoúčelný. Pochopení toho, jak vypadají jednotlivé větve tohoto genetického stromu, může pomoci s léčbou nejrůznějších vrozených chorob.

Tato práce není definitivní – vědci zkoumali jen malou část DNA psa, neměli ani data o asi polovině plemen. Obě autorky ale plánují, že se tomuto tématu budou i nadále věnovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 4 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 5 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 5 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...