První genetický strom psů je tady. Ukazuje, jaká plemena jsou si příbuzná

Osmdesátikilová doga i kilogram vážící čivava jsou psi. U žádného jiného zvířete nenajdeme takovou variabilitu, jako u psů. Vědci nyní vypracovali první genetický strom 161 psích plemen, který ukazuje, jak jsou si příbuzná.

  • Existují i nedomestikovaná plemena psů, příkladem je třeba novoguinejský zpívající pes (také známý jako dingo pralesní) nebo známější pes dingo.

Psi byli domestikování před přibližně 30 tisíci až 15 tisíci lety před naším letopočtem. Lidé si tehdy vybírali ty nejlepší lovce, hlídače nebo pastevce – podle toho, na co je potřebovali. Díky tomu, jak moc jsou psi univerzální, se již tehdy začala psí plemena specializovat; každé je odrazem různých lidských potřeb.

Plemena psů byla vyšlechtěna z prapůvodního předka všech psů, tj. vlka. Během dlouhé historie domestikace psa bylo vyšlechtěno bezpočet plemen, která se od sebe liší vlastnostmi jak fyzickými (tzn. délkou a barvou srsti, velikostí, postavou), tak povahovými; z toho se také odvíjí i využití jednotlivých plemen k velmi různým účelům.

Až doposud se vědci věnovali studiu jen několika konkrétních plemen, projekt Elaine Ostranderové a Heidi Parkerové z National Human Genome Research Institute v Bethesdě je tedy zcela unikátní. Vycházely z DNA 1346 psů 161 různých plemen, to je asi polovina všech plemen. Sledovaly 150 tisíc bodů v DNA všech psů, z toho všeho vytvořily evoluční strom.

Strom života

„Rozsah této analýzy je opravdu působivý,“ uvedl pro odborný časopis New Scientist evoluční biolog Robert Wayne z University of California, který se na studii nepodílel. Zdá se, že téměř všechna zkoumaná plemena se dělí do 23 rozsáhlých skupin, jimž se říká větve, odborně klady (z řeckého klados – větev). Jsou založené na jejich genetické charakteristice, ale současně velmi dobře odrážejí i původ psů z hlediska jejich využití. Například plemena chovaná kvůli jejich síle (buldoci, boxeři) jsou na jedné větvi, původně pastýřská plemena (například kolie) jsou na jiné, lovecká plemena (například kokršpaněl) jsou na další.

Vyplývá z toho, že lidé již od začátku domestikace opravdu psy dělili na ty lépe schopné lovit, hlídat nebo zabíjet. Současně tento výzkum odhalil, že některá plemena měla značný vliv na genetickou výbavu jiných plemen.

Typickým příkladem je v tomto ohledu mops – jedno z prvních malých domestikovaných plemen. Původně pochází z Číny, kolem roku 1500 se dostal do Evropy, kde byl podle nových dat hojně křížen. A tak se dají jeho genetické stopy najít v celé řadě malých evropských psích plemen.

Tento výzkum není podle jeho autorek zdaleka samoúčelný. Pochopení toho, jak vypadají jednotlivé větve tohoto genetického stromu, může pomoci s léčbou nejrůznějších vrozených chorob.

Tato práce není definitivní – vědci zkoumali jen malou část DNA psa, neměli ani data o asi polovině plemen. Obě autorky ale plánují, že se tomuto tématu budou i nadále věnovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 16 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 17 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 19 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 21 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 23 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...