První český televizní rozhovor z vesmíru. Daniel Stach vyzpovídal astronauta Feustela na oběžné dráze

V pondělí ve 12:55 se na dvacet minut podařilo České televizi spojit s Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Moderátor Daniel Stach se bavil s americkým astronautem Andrewem Feustelem, ve studiu byla přítomná jeho manželka Indira Feustelová.

 Astronaut během rozhovoru ukázal obraz Měsíční krajina od Petra Ginze, který si vzal na ISS. Jde o dílo malého chlapce, který v koncentračním táboře Terezín vydával časopis Vedem a později zemřel v Osvětimi. Během interview přišla řeč na opravy stanice, život v mikrogravitaci i smysl pobytu ve vesmíru:

Feustel byl od počátku pro

Přes technickou náročnost proběhl přenos zcela bez komplikací. NASA pro Českou televizi vyčlenila nejdelší možný prostor, který poskytuje, tedy dvacet minut. Rozhovoru však předcházela mnohaměsíční vyjednávání.

„S Andrewem Feustelem jsme přenos z orbity Země řešili rok a půl. Hned od začátku byl pro a odpověděl, že by byl rád hostem Hyde Parku Civilizace z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. A také nás podporoval při jednání s NASA,“ popsala vedoucí dramaturgyně pořadu Hyde Park Civilizace Gabriela Cihlářová. „Hosty pořadu byli kromě Andrewa také jeho manželka Indira, jejíž maminka se narodila ve Znojmě, a synové Ari a Aden, kteří se připojili z Kanady.“

3 minuty
Zákulisí natáčení rozhovoru s Andrewem Feustelem
Zdroj: ČT24
2 minuty
Jak chytit signál z vesmíru
Zdroj: ČT24
4 minuty
Česká stopa v kosmu
Zdroj: ČT24

Unikátní díl pořadu Hyde Park Civilizace odvysílá zpravodajský program ČT24 v sobotu 14. dubna od 20:05. Část rozhovoru ale diváci uvidí po jeho natočení v pondělí 9. dubna jako hlavní reportáž pořadu Události.

13 minut
První hovor z Česka na ISS
Zdroj: ČT24

Feustelova stopa ve vesmíru je česká

Andrew Feustel s sebou při předchozích dvou misích do vesmíru vždy vzal i „českou stopu“. Poprvé knihu Písně kosmické Jana Nerudy, podruhé s ním letěla plyšová postavička Krtka. Kniha i Krtek budou v pondělí ve studiu – věci, které byly ve vesmíru, tak budou na Zemi, Andrew Feustel, který ve stejném studiu seděl při Vědeckém Interview, bude naopak ve vesmíru.

28 minut
Astronaut Feustel ve Vědeckém Interview
Zdroj: ČT24

Mezinárodní vesmírná stanice je 400 kilometrů nad povrchem Země a pohybuje se rychlostí přes 27 000 kilometrů v hodině. Zemi obletí za 92 minut.

Při spojení s ISS není možné používat pozemní radioteleskopy, protože stanice je z pozemského pohledu vidět jen pár minut, než zmizí za obzorem. NASA proto používá družicovou síť TDRS. Její satelity ve výšce 36 000 kilometrů jsou „zavěšeny“ nad stejným místem planety.

Signál z ISS tak putuje k jedné z družic TDRS, odkud jde k další družici, dokud se nedostane do řídicího centra v Novém Mexiku. Tam NASA ze signálu oddělí část s rozhovorem a pošle ji na satelit, který používá pro mediální komunikaci. Ten je viditelný pouze nad územím Severní Ameriky, Česká televize proto musí cestu signálu koordinovat s Evropskou vysílací unií v Ženevě, která použije jeden ze svých satelitů, aby signál přeposlala do České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...