První český televizní rozhovor z vesmíru. Daniel Stach vyzpovídal astronauta Feustela na oběžné dráze

V pondělí ve 12:55 se na dvacet minut podařilo České televizi spojit s Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Moderátor Daniel Stach se bavil s americkým astronautem Andrewem Feustelem, ve studiu byla přítomná jeho manželka Indira Feustelová.

 Astronaut během rozhovoru ukázal obraz Měsíční krajina od Petra Ginze, který si vzal na ISS. Jde o dílo malého chlapce, který v koncentračním táboře Terezín vydával časopis Vedem a později zemřel v Osvětimi. Během interview přišla řeč na opravy stanice, život v mikrogravitaci i smysl pobytu ve vesmíru:

Feustel byl od počátku pro

Přes technickou náročnost proběhl přenos zcela bez komplikací. NASA pro Českou televizi vyčlenila nejdelší možný prostor, který poskytuje, tedy dvacet minut. Rozhovoru však předcházela mnohaměsíční vyjednávání.

„S Andrewem Feustelem jsme přenos z orbity Země řešili rok a půl. Hned od začátku byl pro a odpověděl, že by byl rád hostem Hyde Parku Civilizace z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. A také nás podporoval při jednání s NASA,“ popsala vedoucí dramaturgyně pořadu Hyde Park Civilizace Gabriela Cihlářová. „Hosty pořadu byli kromě Andrewa také jeho manželka Indira, jejíž maminka se narodila ve Znojmě, a synové Ari a Aden, kteří se připojili z Kanady.“

Nahrávám video
Zákulisí natáčení rozhovoru s Andrewem Feustelem
Zdroj: ČT24
Nahrávám video
Jak chytit signál z vesmíru
Zdroj: ČT24
Nahrávám video
Česká stopa v kosmu
Zdroj: ČT24

Unikátní díl pořadu Hyde Park Civilizace odvysílá zpravodajský program ČT24 v sobotu 14. dubna od 20:05. Část rozhovoru ale diváci uvidí po jeho natočení v pondělí 9. dubna jako hlavní reportáž pořadu Události.

Nahrávám video
První hovor z Česka na ISS
Zdroj: ČT24

Feustelova stopa ve vesmíru je česká

Andrew Feustel s sebou při předchozích dvou misích do vesmíru vždy vzal i „českou stopu“. Poprvé knihu Písně kosmické Jana Nerudy, podruhé s ním letěla plyšová postavička Krtka. Kniha i Krtek budou v pondělí ve studiu – věci, které byly ve vesmíru, tak budou na Zemi, Andrew Feustel, který ve stejném studiu seděl při Vědeckém Interview, bude naopak ve vesmíru.

Nahrávám video
Astronaut Feustel ve Vědeckém Interview
Zdroj: ČT24

Mezinárodní vesmírná stanice je 400 kilometrů nad povrchem Země a pohybuje se rychlostí přes 27 000 kilometrů v hodině. Zemi obletí za 92 minut.

Při spojení s ISS není možné používat pozemní radioteleskopy, protože stanice je z pozemského pohledu vidět jen pár minut, než zmizí za obzorem. NASA proto používá družicovou síť TDRS. Její satelity ve výšce 36 000 kilometrů jsou „zavěšeny“ nad stejným místem planety.

Signál z ISS tak putuje k jedné z družic TDRS, odkud jde k další družici, dokud se nedostane do řídicího centra v Novém Mexiku. Tam NASA ze signálu oddělí část s rozhovorem a pošle ji na satelit, který používá pro mediální komunikaci. Ten je viditelný pouze nad územím Severní Ameriky, Česká televize proto musí cestu signálu koordinovat s Evropskou vysílací unií v Ženevě, která použije jeden ze svých satelitů, aby signál přeposlala do České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 6 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...