Po výtisku Písní kosmických a Krtečkovi zamíří na oběžnou dráhu Země další předmět spojený s českou kulturou a historií. Americký astronaut Andrew Feustel chce v březnu vzít na palubu ISS obrázky z časopisu Vedem – týdeníku, který během druhé světové války potají psali židovští chlapci v terezínském ghettu.
Americký astronaut, jehož manželka má české předky, tak chce uctít památku holocaustu. Časopis Vedem vydávali rok a půl chlapci z dětského bloku. Co týden informovali o běžném životě v ghettu; psali do něj fejetony, povídky anebo básně. Chlapci časopis tvořili v místech, kde byly ubytovny.
Dnes je tady expozice muzea ghetta a na stěnách je vidět téměř 8000 jmen židovských dětí, které válku nepřežily a sem se dostaly, když jim ještě nebylo ani 15 let.
Jedním ze čtenářů byl i tehdy 13letý Toman Brod. „Člověk se tím, že měl nějakou literární kulturní činnost, odpoutal od všedního dne, který musel prožívat v tom Terezíně. Když tam viděl tu hrůzu těch starých lidí, kteří tam umírali hladem a nemocemi,“ uvádí dnes Brod.
Časopis Vedem přestal existovat náhle, v létě roku 1944. Příčiny popisuje Vojtěch Blodig, vedoucí historického oddělení Památníku Terezín: „Drtivá většina nedobrovolných obyvatel objektu L417 byla tehdy deportována na smrt do plynových komor v Osvětimi.“ Mezi nimi i čtrnáctiletý zakladatel časopisu Petr Ginz. Kopii jeho obrázku měsíční krajiny a kopii obálky Vedemu s vyobrazením rakety vezme do vesmíru americký astronaut Andrew Feustel.
Proč? V rozhovoru pro Českou televizi to popsal takto: „Je důležité pokračovat ve snu těch dětí, které žily v tak složitých podmínkách. Pro děti tohoto světa vždy existuje naděje.“
Feustel má k české kultuře hluboký vztah, už dříve vzal do vesmíru vydání Nerudových Písní kosmických nebo postavičku slavného Krtečka. Za vším stojí jeho žena Indira, jejíž maminka pochází ze Znojma. Ta k tomu podotýká: „Je to moc důležitý znát, co se stalo.“
Andrew Feustel si tento obrázek vybral ještě z jednoho důvodu. Chce dokončit to, co v roce 2003 začal izraelský astronaut Ilan Ramon. I on měl totiž s sebou ve vesmíru Ginzův obrázek měsíční krajiny. Ovšem kvůli tragické havárii raketoplánu Columbia se s ním nikdy nevrátil zpátky na Zem.
- Po válce úsilí vydat Vedem zmařil komunistický režim v Československu, úryvky však byly propašovány do Paříže, kde je vytiskl exilový časopis Svědectví. Téhož roku vyšla i v Československu strojopisná samizdatová verze a znovu v 80. letech. Tato verze byla vystavena na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 1990.
