Průmyslově zpracované potraviny mohou negativně ovlivnit vývoj dětské kostry, varují vědci

Děti, které často pojídají nezdravé potraviny, by mohly čelit vyššímu riziku, že se jim nebudou správně vyvíjet kosti. Naznačila to nová studie publikovaná v časopise Bone Research, již vědci provedli na hlodavcích. Podle odborníků je zjištění důležité, protože mnozí mladiství konzumují průmyslově zpracované jídlo dokonce každodenně.

Častou konzumaci průmyslově zpracovaných potravin vědci už delší dobu spojují s negativními dopady na lidské zdraví. V té souvislosti varují například před vyšším rizikem předčasného úmrtí, rakovinou i dalšími zdravotními obtížemi.

I když o škodlivosti zmíněných potravin vzniklo už mnoho výzkumů, pouze malé množství z nich se zabývalo tím, jak jejich pravidelné pojídání může působit na děti. Jednou z nich je nová studie expertů Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Ti se zaměřili na možné dopady ultrazpracovaného jídla na vyvíjející se kostru. 

I menší množství může být hrozba, tvrdí vědci

Svůj výzkum uskutečnili vědci na nedávno narozených laboratorních hlodavcích. Mimo jiné se ukázalo, že mláďata, kterým tým podával ultrazpracované jídlo, trpěla v tomto ohledu zpomaleným růstem a jejich kosti byly slabší. 

Poté vědci hlodavcům stravu nakombinovali. „Jejich týdenní nutriční příjem jsme rozdělili,“ uvedla podle serveru EurekAlert! jedna z autorek studie Efrat Monsonego-Ornanová. Dodala, že ultrazpracované potraviny tvořily sedmdesát procent.

Příklady průmyslově zpracovaných potravin
Zdroj: Pixabay

I v tomto případě testy odhalily mírné poškození hustoty kostí –⁠ nebylo však tolik výrazné. „Došli jsme k závěru, že i ve sníženém množství mohou mít ultrazpracované potraviny jednoznačný negativní dopad na vývoj kostry,“ poznamenala.

Podle autorů je zmíněné zjištění zásadní zejména proto, že děti a dospívající konzumují zmíněný typ jídla pravidelně. Například ve Spojených státech tak každodenně činí zhruba polovina z nich.

„Když jeden z předních světových odborníků na výživu Carlos Monteiro řekl, že nic jako zdravé ultrazpracované jídlo neexistuje, měl nepochybně pravdu,“ řekla Efrat Monsonego-Ornanová. „I když redukujeme tuky, dusičnany, sacharidy a další známé škodlivé látky, tyto potraviny jsou nadále nezdravé,“ dodala s tím, že každá část těla může být v tomto ohledu náchylná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 26 mminutami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 1 hhodinou

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 23 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...