Nová australská studie se pokusila popsat, kde na světě ženy nejvíc sdílejí selfie, na kterých se snaží vypadat přitažlivě. Autoři práce tvrdí, že nejvíc se tento fenomén rozšířil v zemích, kde jsou mezi lidmi největší ekonomické rozdíly. Ženy pak údajně chtějí fotografiemi sebe sama zvýšit vlastní prestiž a sociálně-ekonomickému pádu zabránit.
Fenomén selfie je jedním z typických projevů jednadvacátého století. Oxfordský slovník ho popisuje jako „fotografie sebe sama, běžně pořízená chytrým telefonem nebo webkamerou a nahraná na sociální síť“. Přestože selfie existují od samotného počátku fotografie, opravdu se rozšířily až se vznikem sociálních sítí, především od roku 2005.
Roku 2012 se selfie dostalo do žebříčku časopisu Time, který sleduje nejčastěji používaná slova. V současnosti se jedná o zřejmě nejčastější typ fotografie – průzkum výrobce mobilních telefonů Samsung odhaduje, že mezi mladými lidmi je až třicet procent všech fotografií právě tohoto typu. Kvůli masovému rozšíření se selfie fotografiím věnují i vědci – snaží se pochopit, co lidi vede k pořizování takových snímků, kdo je nejčastěji fotí, proč a také jaké to má důsledky na jejich život.
Peníze místo patriarchátu
Nejnovější studie, která vznikla na University of New South Wales, se věnovala pouze jedné malé části fenoménu selfie – ženám, které si pořizují sexy selfie, čili fotografie sebe sama, na nichž se samy označily jako sexy, anebo tak někdo v komentářích označil je.
Vědci analyzovali desítky tisíc příspěvků s takovými fotkami ze 113 zemí celého světa. „Pak jsme se podívali na to, kde na světě je takových příspěvků nejvíc,“ popsala cíle výzkumu Khandis Blakeová, která na aktuální australské studii pracovala.
„Jako příčinu číslo jedna u žen s takovým zájmem o vlastní vzhled psychologové nejčastěji uvádějí důsledek patriarchálního tlaku – tedy to, že ženy žijí ve společnostech, které více oceňují to, jak vypadají, než jejich jiné kvality. Klasický argument zní, že kde vidíte sexualizaci, najdete také oslabené postavení žen,“ komentovala klasické teorie Blakeová.
Její výzkum ale dospěl k úplně jiným výsledkům: „Zjistili jsme, že ženy více investují čas a energii na vytváření sexy selfieček na sociálních sítích na místech, kde roste ekonomická nerovnost. Ne na místech, kde mají muži více moci a kde je genderová nerovnost.“
Výsledky hovořící o faktoru hospodářské nerovnosti se objevovaly napříč nejrůznějšími místy na Zemi, a to i v případě, kdy brali vědci v úvahu další faktory, které mohly šetření ovlivnit – jako je velikost populace, technologický pokrok v zemi nebo rozšíření internetu a mobilních telefonů.
Podle vědců zvyšuje nerovnost příjmů ve společnosti soutěživost. V takových společnostech také panují větší obavy ze ztráty společenského statusu a pád v hierarchii – taková negativní změna je v nich logicky mnohem horší než ve státech, kde nejsou sociální nůžky rozevřené tolik. Proto jsou ženy citlivější na případné změny a sexualizovaná selfie pro ně mohou být zbraní, jak něčemu takovému předcházet.
Evolučně logické chování
„Příjmová nerovnost je výrazným faktorem, podle něhož se dá předvídat výskyt sexuálních selfieček,“ dodává vědkyně.
Podle studie může být výhodné v takových společnostech vypadat sexy; ženám to přináší ekonomické, sociální nebo osobní výhody, nebo si to aspoň autorky snímků myslí a zřejmě mají pro takové úvahy nějaké zdůvodnění.
Vědci našli i potvrzení této hypotézy v několika dalších oborech lidské činnosti. Podívali se na tisícovku ekonomických oblastí ve Spojených státech a zjistili, že útraty žen v různých kosmetických salonech a obchodech s módou jsou také vyšší v místech, kde je vyšší míra ekonomické nerovnosti.
Podle vědců takové chování z evolučního hlediska dává smysl. „Základní myšlenkou je, že tímto způsobem ženy bojují o potenciální partnery a že věci, které dělají proto, aby se dostaly ve společenské hierarchii výš, jsou pro ně opravdu důležité. Když vidíte provokativní fotografii nějaké mladé ženy v bikinách, neuvažujte o ní jako o oběti nebo jako o prázdné osobnosti. Berte ji jako strategickou hráčku ve složité společenské a evoluční hře. Chce zkrátka maximalizovat svůj úspěch v životě, stejně jako každý jiný člověk,“ dodala Blakeová.
Celá studie vyšla v odborném časopise Proceedings of National Academy of Sciences.
