Proč nesmí šéf naší kosmické agentury Rogozin do USA, ptá se Rusko. Hrozí vesmírná krize

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) po kritice členů Kongresu odložil únorovou cestu šéfa ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrije Rogozina do USA. Roskosmos nyní očekává oficiální vysvětlení, uvedla ruská agentura TASS. Rogozina, který je od roku 2014 na americkém sankčním seznamu, pozval k návštěvě jeho protějšek z NASA Jim Bridenstine.

„NASA informovala ruskou kosmickou agenturu Roskosmos, že (Rogozinova návštěva) aktuálně plánovaná na únor 2019, musí být odložena,“ uvedla v pátek mluvčí NASA Megan Powersová. Dodala, že nový termín cesty do USA zatím stanoven nebyl.

Roskosmos chce nyní vysvětlit, proč byla odložena Rogozinova cesta, kterou NASA splácí Bridenstineovu návštěvu Ruska v říjnu 2018. V USA chtěl Rogozin navštívit nejen centrálu NASA, ale také promluvit na houstonské univerzitě.

Problematická osoba

Americký server Politico připomněl, že Rogozina, dřívějšího místopředsedu ruské vlády, považují jeho oponenti za ultranacionalistu a rasistu, protiamerického fanatika a homofoba. Na sankční seznam USA byl zařazen za aktivní přípravu a podporu okupace ukrajinského Krymu. Spojené státy podle sankčních pravidel navštívit nesmí.

Bridestine ale už loni v říjnu ruským novinářům sdělil, že pro svého hosta vyjednal dočasné uvolnění sankčního režimu.

To se ale nelíbí mnohým americkým zákonodárcům z řad demokratů i republikánů. Vlivný demokratický senátor Mark Warner prohlásil, že příjezd Rogozina by „vydal absolutně špatný signál“ o režimu protiruských sankcí. Podle bývalé náměstkyně ministra obrany USA Evelyn Farkasové je návštěva „krajně nevhodná vzhledem k tomu, kdo Rogozin je a že je na sankčním seznamu“.

Washington pozastavil sankce proti ruským činitelům zatím jen jednou. Stalo se to loni v lednu, kdy USA navštívila tříčlenná delegace pracovníků ruských tajných služeb. Jejím vedoucím byl šéf zahraniční rozvědky SVR Sergej Naryškin, který je na sankčním seznamu. Už tehdy cesta vyvolala spory, které Bílý dům odmítal s poukazem na potřebu mezinárodní spolupráce v boji s teroristy.

Kontroverzní výroky mohou přinést krizi

Rogozin je pro Američany problematický také v tom, že se už několikrát vyjádřil velmi nediplomaticky k vzájemné rusko-americké spolupráci v kosmu. Například roku 2016 po oznámení amerických sankcí varoval Spojené státy, že by mohly mít problém dostat se na ISS – s tím, že jim doporučil, „aby se na Mezinárodní vesmírnou stanici dostaly třeba pomocí trampolíny“.

USA jsou opravdu v dopravě na ISS odkázány na ruské rakety, zatím nemají jiný způsob, jak tam dostávat své astronauty. Letos by ale společnost SpaceX miliardáře Elona Muska měla poslat do kosmu lodě schopné dopravit lidskou posádku na vesmírnou stanici – materiál už tam dopravují nyní.

USA se tedy cítí při vyjednávání s Ruskem jistější, naopak pro ruský vesmírný výzkum by to mohl být problém. Přišel by tak o spoustu financí, které Američané za přepravu svých astronautů platí.

Podle agentury TASS je těmito americkými kroky již spolupráce mezi oběma státy ohrožená, konkrétně se to má týkat společného programu na průzkum Venuše. Právě letos na jaře by se mělo jednat o jeho pokračování; Rogozin o něm měl při návštěvě USA mluvit s ředitelem NASA. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...