Proč mají lidé zrzavé vlasy? Vědci našli osm zatím neznámých genů

Vědci jsou o krok blíž k rozluštění toho, co způsobuje, že se někteří lidé rodí s ryšavými vlasy. Rozsáhlá studie publikovaná v odborném časopise Nature Communications, zjistila, že DNA zrzků a zrzek obsahuje osm dosud neidentifikovaných genů, které by jejich nevšední barvu vlasů mohly způsobovat.

Lidé se zrzavými vlasy tvoří přibližně jedno až dvě procenta světové populace. To, co jejich nevšední zbarvení způsobuje, je už dlouho předmětem spekulací i zájmu vědců. 

Během rozsáhlé genetické studie zabývající se zbarvením lidských vlasů se vědci z Edinburské univerzity opírali o data z britské biobanky. Celkem analyzovali DNA téměř 350 tisíc lidí a porovnávali genetické  informace zrzků a zrzek s lidmi s blond, hnědými nebo černými vlasy. Do studie přitom zahrnuli pouze lidi evropského původu, a to z důvodu velké rozmanitosti barev vlasů mezi nimi.

Už dříve přitom vědci zjistili, že to, jestli bude mít člověk ryšavou barvu vlasů, má na svědomí takzvaná „zrzavá mutace“ genu MC1R zděděná od obou rodičů. Snížená funkce tohoto genu totiž může vést k zrzavým vlasům a světlé pleti s pihami.

Ovšem ne každý, kdo má obě „zrzavé mutace“ MC1R, je rusovlasý. Z toho důvodu bylo zřejmé, že do tohoto procesu musí být zapojené ještě další geny. Doposud ale nebylo jasné, o které geny se jedná.

Osm genetických rozdílů

Během nové studie se vědcům podařilo identifikovat osm genů, které jsou s výskytem zrzavých vlasů spojené. Autoři výzkumu se také zaměřili na to, jak tyto geny fungují, a zjistili, že některé z nich mohou ovládat „zapnutí“, nebo naopak „vypnutí“ MC1R. 

Kromě zmiňovaných osmi genetických rozdílů autoři výzkumu odhalili také téměř dvě stovky genů, které jsou zase naopak spojené s blonďatými a hnědými vlasy. Jedním z nejméně očekávaných zjištění pak bylo, že mnoho genetických rozdílů ovlivňovalo daleko spíš vlasovou texturu než barvu.   

  • Zrzavé vlasy jsou rozšířené především v severní a západní Evropě u keltských a germánských národů – v Irsku je má desetina obyvatel. Nápadně vysoký podíl rusovlasých osob v populaci vykazují i Udmurti, Kabylové nebo Tádžici. 
  • Rezavé vlasy mají také tarimské mumie, nalezené v čínské autonomní oblasti Sin-ťiang. Rudé vlasy jsou rozšířeny rovněž mezi aškenázskými Židy. 
  • V Polynésii byla tato barva vlasů spojována s náčelnickou vrstvou, proto byly sochy moai na Velikonočním ostrově opatřeny parukami z načervenalého tufu, zvanými pukao. 

„Velmi nás těší, že tato práce odhalila většinu genetických variací, které přispívají k rozdílům v barvě vlasů mezi lidmi,“ vyjádřil se k výsledkům studie BBC jeden z jejích autorů profesor Albert Tenesa z Edinburské univerzity.   

Pronásledování rusovlasých lidí v historii

Rusovlasí lidé to v minulosti mnohdy neměli jednoduché. S jejich barvou vlasů se totiž pojila celá řada předsudků. 

Věřilo se například, že zrzci mají „ostré jazyky“ a „ohnivé povahy“. Ve středověku byly ryšavé vlasy považované za znamení zvířecí sexuální touhy a morální degenerace. Někdy byly červené vlasy vnímané také jako znamení čarodějnic, vlkodlaků nebo upírů.  

Během španělské inkvizice byli rusovlasí lidé vystaveni podobnému útlaku jako Židé. Ve středověké Itálii a Španělsku byla totiž tato barva vlasů spjatá s  „kacířskou povahou Židů“ a jejich odmítnutím Ježíše; z toho důvodu byl Jidáš v dobových uměleckých dílech často ztvárňovaný  jako zrzek. Řada slavných spisovatelů od Shakespeara až po Dickense pak přisuzovala židovským postavám právě ryšavé vlasy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026
Načítání...