První savci byli specializovaní na život v noci, pomáhalo jim to přežívat v době, kdy planetě vládli dinosauři. Právě zmizení obřích pravěkých tvorů vedlo podle nové studie k tomu, že se někteří savci stali denními tvory.
Proč člověk není noční tvor? Vědci popsali, kdy došlo ke změně
V době, kdy byla Země pod vládou dinosaurů, savci se ven ze svých nor prakticky neodvažovali. Ve světě plném dravých tvorů, kteří zabíjeli ty slabší, neměli žádnou šanci. A tak ven vycházeli jen v noci, kdy se studenokrevní dinosauři nemohli pohybovat, popisují izraelští paleontologové v nové práci.
Na denní světlo se savci mohli odvážit až poté, co dinosaury zničila katastrofa.
Nečekaně mnoha druhům zůstala dodnes schopnost fungovat v noci, jen relativně málo jich žije čistě ve dne. Mají stále ještě oči a uši vhodnější pro život v noci než ve dne. „Většina dnešních savců jsou noční tvorové a jsou adaptovaní k tomu, aby přežívali v temném prostředí,“ popsal jeden z autorů studie Rio Maor, který učí na univerzitě v Tel Avivu.
Člověk je výjimka mezi výjimkami
„Jedinými denními savci, kteří mají oči podobné jiným denním tvorům, jako jsou ptáci nebo plazi, jsou opice a primáti – včetně člověka. Jiní denní savci si tak dokonalou adaptaci nevyvinuli,“ dodává vědec.
Maor a jeho tým přišli s důkazy, které přesvědčivě dokládají teorii o nočním původu savců. Jedním z nich je nedostatečný zrak savců ve dne – oproti ptákům, rybám nebo plazům jsou na tom savci dost špatně. To vše je důsledkem minulosti, kdy se museli ukrývat v noci a temnotě.
Všichni savci, s výjimkou primátů, například nemají takzvanou foveu, malou jamku ve středu sítnice oka. Ta je hustě pokrytá čípky, které rozlišují tvar i barvu. Nejzřetelněji vidíme, pokud obraz předmětu dopadá právě na ni. K tomuto přímému vidění dochází jen při dostatečném osvětlení, tedy hlavně ve dne. Většina savců ji nemá, vidí tedy lépe za šera nebo ve tmě, ale jen s nižším rozlišením.
Z dob, kdy byli nočními tvory, zdědili mnozí savci velmi ostrý sluch a jemný čich, což je typické pro noční zvířata. Maorův tým analyzoval informace o způsobu života 2415 druhů savců, pak pomocí počítačového algoritmu rekonstruoval pravděpodobné chování jejich předchůdců a předchůdců jejich předchůdců – až po úplně nejstarší prapředky.
První savci se na Zemi objevili před přibližně 220-160 miliony lety, když se vyvinuli z plazů. Podle studie zveřejněné v odborném časopise Nature Ecology & Evolution byl první savec s největší pravděpodobností také nočním tvorem.
Člověk má evoluční náskok
Vědci v této práci tvrdí, že savci zůstali nočními tvory až do konce druhohor, které skončily před přibližně 66 miliony roky, když masivní asteroid zvrátil rovnováhu na planetě. Savcům, kteří tehdy byli malí a potřebovali tedy méně potravy, se podařilo přežít. Většina zůstala obyvateli noci, někteří se proměnili na denní tvory a část, třeba kočky, psi nebo krávy, jsou noční i denní tvorové současně.
Předchůdci primátů patřili mezi první savce, kteří se stali čistě denními tvory, stalo se to přibližně před 52 miliony roky, dokládají vědci. To také podle nich vysvětluje, proč jsme my lidé tak dobře adaptovaní na život na světle – měli jsme k tomu nejvíce času.