Přírodovědci objevili neznámý druh lemura. Je okatý a ohrožený

Má obrovské kulaté černé oči, drobná ouška, huňatý ocas a něžné tlapky. Tak popisuje nově objevený druh lemura magazín National Geographic.

Neznámý druh lemura dostal jméno Cheirogaleus grovesi, české jméno zatím nemá. Pojmenovaný byl podle vloni zesnulého britského primatologa Colina Grovese. Přírodovědci ho objevili ve dvou madagaskarských národních parcích – v parku Ranomafana, který je typický hornatým terénem a deštnými pralesy, a Andringitra, který kombinuje louky a les.

V deštných pralesích tito lemuři žijí vysoko v korunách, ukrývají se v dutinách na kmenech stromů a živí se tam květinami a nektarem. Vědcům se zatím nepodařilo zjistit moc o sociálních strukturách, tedy jak se tito lemuři sdružují. Přestože nejčastěji po ostrově cestují osamoceně, byli pozorováni při krmení i ve skupinách.

  • Lemure bylo v starém Římě označení pro duchy nebo stíny mrtvých. Objevují se například v knihách Horácia nebo Ovidia. Když Carl Linné zaváděl systematické latinské pojmenování pro zvířata, inspiroval ho noční způsob života a přízračný vzhled madagaskarských primátů, aby pro ně zvolil pojmenování z římských mýtů. 

Tito lemuři patří mezi ty menší druhy. Jsou dlouzí v průměru kolem 20 centimetrů, dalších 25 centimetrů má jejich ocásek. Velikostí se tedy dají srovnat třeba s naší veverkou. „Našli si velmi zvláštní niku (specifické prostředí, v němž určitý organismus žije – pozn. red.),“ popsal pro National Geographic Edward Louis, jenž je autorem odborného článku, který lemura popsal.

Aby mohli lemura popsat, museli ho nejprve odchytit, což bylo značně náročné. Nejprve ho ze stromu sestřelili uspávací šipkou, pak ho chytili dole do speciálně sítě, aby si při pádu neublížil. Na zemi ho změřili a zvážili a také mu odebrali vzorky krve, které pak analyzovali v laboratoři.

Po vyfotografování pak byli lemuři vypuštěni zpět do přírody, ani jeden přitom neutrpěl vážnější zranění. Samotný laboratorní výzkum trval déle než rok – vědci museli kompletně analyzovat DNA několika zvířat, aby dokázali nový druh lemura odlišit od jiných lemurů.

Nejohroženější na světě

Tento lemur totiž patří mezi makiovité, tedy čeleď těch nejprimitivnějších poloopic. Jsou to vůbec nejmenší primáti, jací na Zemi žijí. Cheirogaleus grovesi je monogamní, žije tedy v párech – drtivou většinu péče o mládě však nese na svých bedrech samice.

Laboratoř, kde se testy uskutečnily, je na genetické analýzy lemurů specializovaná. Ze 113 popsaných druhů jich tam identifikovali 24. Přitom lemuři jsou podle organizace IUCN nejohroženější skupinou savců na světě.

Přispívá k tomu především situace, v níž se ocitla většina Madagaskaru, jediného místa, kde lemuři v přírodě žijí. Madagaskar je postižený silným kácením lesů, lemury navíc trápí pytláci a obecně úbytek volné přírody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 7 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 8 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 11 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 13 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 16 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...