Přírodovědci objevili neznámý druh lemura. Je okatý a ohrožený

Má obrovské kulaté černé oči, drobná ouška, huňatý ocas a něžné tlapky. Tak popisuje nově objevený druh lemura magazín National Geographic.

Neznámý druh lemura dostal jméno Cheirogaleus grovesi, české jméno zatím nemá. Pojmenovaný byl podle vloni zesnulého britského primatologa Colina Grovese. Přírodovědci ho objevili ve dvou madagaskarských národních parcích – v parku Ranomafana, který je typický hornatým terénem a deštnými pralesy, a Andringitra, který kombinuje louky a les.

V deštných pralesích tito lemuři žijí vysoko v korunách, ukrývají se v dutinách na kmenech stromů a živí se tam květinami a nektarem. Vědcům se zatím nepodařilo zjistit moc o sociálních strukturách, tedy jak se tito lemuři sdružují. Přestože nejčastěji po ostrově cestují osamoceně, byli pozorováni při krmení i ve skupinách.

  • Lemure bylo v starém Římě označení pro duchy nebo stíny mrtvých. Objevují se například v knihách Horácia nebo Ovidia. Když Carl Linné zaváděl systematické latinské pojmenování pro zvířata, inspiroval ho noční způsob života a přízračný vzhled madagaskarských primátů, aby pro ně zvolil pojmenování z římských mýtů. 

Tito lemuři patří mezi ty menší druhy. Jsou dlouzí v průměru kolem 20 centimetrů, dalších 25 centimetrů má jejich ocásek. Velikostí se tedy dají srovnat třeba s naší veverkou. „Našli si velmi zvláštní niku (specifické prostředí, v němž určitý organismus žije – pozn. red.),“ popsal pro National Geographic Edward Louis, jenž je autorem odborného článku, který lemura popsal.

Aby mohli lemura popsat, museli ho nejprve odchytit, což bylo značně náročné. Nejprve ho ze stromu sestřelili uspávací šipkou, pak ho chytili dole do speciálně sítě, aby si při pádu neublížil. Na zemi ho změřili a zvážili a také mu odebrali vzorky krve, které pak analyzovali v laboratoři.

Po vyfotografování pak byli lemuři vypuštěni zpět do přírody, ani jeden přitom neutrpěl vážnější zranění. Samotný laboratorní výzkum trval déle než rok – vědci museli kompletně analyzovat DNA několika zvířat, aby dokázali nový druh lemura odlišit od jiných lemurů.

Nejohroženější na světě

Tento lemur totiž patří mezi makiovité, tedy čeleď těch nejprimitivnějších poloopic. Jsou to vůbec nejmenší primáti, jací na Zemi žijí. Cheirogaleus grovesi je monogamní, žije tedy v párech – drtivou většinu péče o mládě však nese na svých bedrech samice.

Laboratoř, kde se testy uskutečnily, je na genetické analýzy lemurů specializovaná. Ze 113 popsaných druhů jich tam identifikovali 24. Přitom lemuři jsou podle organizace IUCN nejohroženější skupinou savců na světě.

Přispívá k tomu především situace, v níž se ocitla většina Madagaskaru, jediného místa, kde lemuři v přírodě žijí. Madagaskar je postižený silným kácením lesů, lemury navíc trápí pytláci a obecně úbytek volné přírody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 11 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...