Přírodovědci objevili neznámý druh lemura. Je okatý a ohrožený

Má obrovské kulaté černé oči, drobná ouška, huňatý ocas a něžné tlapky. Tak popisuje nově objevený druh lemura magazín National Geographic.

Neznámý druh lemura dostal jméno Cheirogaleus grovesi, české jméno zatím nemá. Pojmenovaný byl podle vloni zesnulého britského primatologa Colina Grovese. Přírodovědci ho objevili ve dvou madagaskarských národních parcích – v parku Ranomafana, který je typický hornatým terénem a deštnými pralesy, a Andringitra, který kombinuje louky a les.

V deštných pralesích tito lemuři žijí vysoko v korunách, ukrývají se v dutinách na kmenech stromů a živí se tam květinami a nektarem. Vědcům se zatím nepodařilo zjistit moc o sociálních strukturách, tedy jak se tito lemuři sdružují. Přestože nejčastěji po ostrově cestují osamoceně, byli pozorováni při krmení i ve skupinách.

  • Lemure bylo v starém Římě označení pro duchy nebo stíny mrtvých. Objevují se například v knihách Horácia nebo Ovidia. Když Carl Linné zaváděl systematické latinské pojmenování pro zvířata, inspiroval ho noční způsob života a přízračný vzhled madagaskarských primátů, aby pro ně zvolil pojmenování z římských mýtů. 

Tito lemuři patří mezi ty menší druhy. Jsou dlouzí v průměru kolem 20 centimetrů, dalších 25 centimetrů má jejich ocásek. Velikostí se tedy dají srovnat třeba s naší veverkou. „Našli si velmi zvláštní niku (specifické prostředí, v němž určitý organismus žije – pozn. red.),“ popsal pro National Geographic Edward Louis, jenž je autorem odborného článku, který lemura popsal.

Aby mohli lemura popsat, museli ho nejprve odchytit, což bylo značně náročné. Nejprve ho ze stromu sestřelili uspávací šipkou, pak ho chytili dole do speciálně sítě, aby si při pádu neublížil. Na zemi ho změřili a zvážili a také mu odebrali vzorky krve, které pak analyzovali v laboratoři.

Po vyfotografování pak byli lemuři vypuštěni zpět do přírody, ani jeden přitom neutrpěl vážnější zranění. Samotný laboratorní výzkum trval déle než rok – vědci museli kompletně analyzovat DNA několika zvířat, aby dokázali nový druh lemura odlišit od jiných lemurů.

Nejohroženější na světě

Tento lemur totiž patří mezi makiovité, tedy čeleď těch nejprimitivnějších poloopic. Jsou to vůbec nejmenší primáti, jací na Zemi žijí. Cheirogaleus grovesi je monogamní, žije tedy v párech – drtivou většinu péče o mládě však nese na svých bedrech samice.

Laboratoř, kde se testy uskutečnily, je na genetické analýzy lemurů specializovaná. Ze 113 popsaných druhů jich tam identifikovali 24. Přitom lemuři jsou podle organizace IUCN nejohroženější skupinou savců na světě.

Přispívá k tomu především situace, v níž se ocitla většina Madagaskaru, jediného místa, kde lemuři v přírodě žijí. Madagaskar je postižený silným kácením lesů, lemury navíc trápí pytláci a obecně úbytek volné přírody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
před 33 mminutami

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
před 20 hhodinami

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
před 22 hhodinami

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
před 23 hhodinami

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
včera v 07:27

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
včera v 07:00

Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.
5. 3. 2026

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
5. 3. 2026
Načítání...