Program Interkosmos pomohl dostat do vesmíru nejen prvního českého kosmonauta, ale také pomohl naší vědě. Odstartoval přesně před padesáti lety.
Před půlstoletím začal český sen o dobývání vesmíru
Před 50 lety, 13. dubna 1967, podepsali v Moskvě zástupci socialistických zemí program o spolupráci při výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely, který byl později pojmenován Interkosmos.
V rámci tohoto programu se do kosmického výzkumu zapojili spolu s vědci z tehdejšího Sovětského svazu i odborníci z Československa, Polska, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky, Rumunska, Kuby a Mongolska, později se připojil i Vietnam.
Československo se do programu zapojilo od samého začátku v oborech kosmické meteorologie, fyziky, biologie, medicíny a kosmického spojení. Od roku 1969 do roku 1988 opatřili českoslovenští vědci přístroji 21 specializovaných družic Interkosmos.
Družice Magion a Vega
V rámci programu byla v roce 1978 vypuštěna i první československá umělá družice Země Magion, která zkoumala vazby mezi zemskou magnetosférou a ionosférou (odtud je také složen název Magion).
Českoslovenští vědci se také například významně podíleli na projektu Vega, který byl zaměřený na výzkum Halleyovy komety a Venuše. Pro automatické kosmické sondy Vega 1 a Vega 2 sestrojili stěžejní zařízení pro navádění.
Součástí programu Interkosmos byly i lety s mezinárodní posádkou, díky kterým se do vesmíru vypravili i občané jiných zemí než SSSR a USA. Jako první letěl v březnu 1978 Čech Vladimír Remek.
Historie Remkovy cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na lékařské prohlídky osmdesát pilotů. Hustým sítem prohlídek prošli čtyři, mezi nimi byli Remek, Oldřich Pelčák, pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma a Michal Vondroušek. Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec krátce před startem Praha rozhodla, že poletí Remek.
Podívejte se na rozhovor s Oldřichem Pelčákem:
6 minut
Oldřich Pelčák, český kosmonaut, který do vesmíru neletěl
Na stanici Saljut 6, s níž se Sojuz 28 spojil, prováděla posádka řadu vědeckých a technických experimentů. Sojuz 28 přistál po 125 obletech Země 10. března.
Remkův let byl bezesporu úspěchem československého výzkumu – kosmonaut provedl řadu experimentů připravených československými vědci. Přesto se nad ním vznášela řada dohadů. Jedním z nich bylo například to, proč vlastně Remek dostal přednost před Pelčákem. Let československého občana do kosmu byl také chápán jako manifestace československo-sovětského přátelství.
Program Interkosmos skončil v závěru roku 1990 v důsledku pádu komunistických režimů v zemích sovětského bloku v Evropě.
