Před půlstoletím začal český sen o dobývání vesmíru

Program Interkosmos pomohl dostat do vesmíru nejen prvního českého kosmonauta, ale také pomohl naší vědě. Odstartoval přesně před padesáti lety.

Před 50 lety, 13. dubna 1967, podepsali v Moskvě zástupci socialistických zemí program o spolupráci při výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely, který byl později pojmenován Interkosmos.

V rámci tohoto programu se do kosmického výzkumu zapojili spolu s vědci z tehdejšího Sovětského svazu i odborníci z Československa, Polska, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky, Rumunska, Kuby a Mongolska, později se připojil i Vietnam.

Československo se do programu zapojilo od samého začátku v oborech kosmické meteorologie, fyziky, biologie, medicíny a kosmického spojení. Od roku 1969 do roku 1988 opatřili českoslovenští vědci přístroji 21 specializovaných družic Interkosmos.

Družice Magion a Vega

V rámci programu byla v roce 1978 vypuštěna i první československá umělá družice Země Magion, která zkoumala vazby mezi zemskou magnetosférou a ionosférou (odtud je také složen název Magion).

Českoslovenští vědci se také například významně podíleli na projektu Vega, který byl zaměřený na výzkum Halleyovy komety a Venuše. Pro automatické kosmické sondy Vega 1 a Vega 2 sestrojili stěžejní zařízení pro navádění.

Součástí programu Interkosmos byly i lety s mezinárodní posádkou, díky kterým se do vesmíru vypravili i občané jiných zemí než SSSR a USA. Jako první letěl v březnu 1978 Čech Vladimír Remek.

Historie Remkovy cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na lékařské prohlídky osmdesát pilotů. Hustým sítem prohlídek prošli čtyři, mezi nimi byli Remek, Oldřich Pelčák, pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma a Michal Vondroušek. Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec krátce před startem Praha rozhodla, že poletí Remek.

Podívejte se na rozhovor s Oldřichem Pelčákem:

6 minut
Oldřich Pelčák, český kosmonaut, který do vesmíru neletěl
Zdroj: ČT24

Na stanici Saljut 6, s níž se Sojuz 28 spojil, prováděla posádka řadu vědeckých a technických experimentů. Sojuz 28 přistál po 125 obletech Země 10. března.

Remkův let byl bezesporu úspěchem československého výzkumu – kosmonaut provedl řadu experimentů připravených československými vědci. Přesto se nad ním vznášela řada dohadů. Jedním z nich bylo například to, proč vlastně Remek dostal přednost před Pelčákem. Let československého občana do kosmu byl také chápán jako manifestace československo-sovětského přátelství.

Program Interkosmos skončil v závěru roku 1990 v důsledku pádu komunistických režimů v zemích sovětského bloku v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 12 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...