Před půlstoletím začal český sen o dobývání vesmíru

Program Interkosmos pomohl dostat do vesmíru nejen prvního českého kosmonauta, ale také pomohl naší vědě. Odstartoval přesně před padesáti lety.

Před 50 lety, 13. dubna 1967, podepsali v Moskvě zástupci socialistických zemí program o spolupráci při výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely, který byl později pojmenován Interkosmos.

V rámci tohoto programu se do kosmického výzkumu zapojili spolu s vědci z tehdejšího Sovětského svazu i odborníci z Československa, Polska, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky, Rumunska, Kuby a Mongolska, později se připojil i Vietnam.

Československo se do programu zapojilo od samého začátku v oborech kosmické meteorologie, fyziky, biologie, medicíny a kosmického spojení. Od roku 1969 do roku 1988 opatřili českoslovenští vědci přístroji 21 specializovaných družic Interkosmos.

Družice Magion a Vega

V rámci programu byla v roce 1978 vypuštěna i první československá umělá družice Země Magion, která zkoumala vazby mezi zemskou magnetosférou a ionosférou (odtud je také složen název Magion).

Českoslovenští vědci se také například významně podíleli na projektu Vega, který byl zaměřený na výzkum Halleyovy komety a Venuše. Pro automatické kosmické sondy Vega 1 a Vega 2 sestrojili stěžejní zařízení pro navádění.

Součástí programu Interkosmos byly i lety s mezinárodní posádkou, díky kterým se do vesmíru vypravili i občané jiných zemí než SSSR a USA. Jako první letěl v březnu 1978 Čech Vladimír Remek.

Historie Remkovy cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na lékařské prohlídky osmdesát pilotů. Hustým sítem prohlídek prošli čtyři, mezi nimi byli Remek, Oldřich Pelčák, pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma a Michal Vondroušek. Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec krátce před startem Praha rozhodla, že poletí Remek.

Podívejte se na rozhovor s Oldřichem Pelčákem:

6 minut
Oldřich Pelčák, český kosmonaut, který do vesmíru neletěl
Zdroj: ČT24

Na stanici Saljut 6, s níž se Sojuz 28 spojil, prováděla posádka řadu vědeckých a technických experimentů. Sojuz 28 přistál po 125 obletech Země 10. března.

Remkův let byl bezesporu úspěchem československého výzkumu – kosmonaut provedl řadu experimentů připravených československými vědci. Přesto se nad ním vznášela řada dohadů. Jedním z nich bylo například to, proč vlastně Remek dostal přednost před Pelčákem. Let československého občana do kosmu byl také chápán jako manifestace československo-sovětského přátelství.

Program Interkosmos skončil v závěru roku 1990 v důsledku pádu komunistických režimů v zemích sovětského bloku v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
před 1 hhodinou

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
před 6 hhodinami

Šíření spalniček v USA kvůli poklesu proočkovanosti pokračuje

Spojené státy ani na konci roku nedokázaly zastavit šíření nakažlivých spalniček. Naopak, počet nakažených překonal dva tisíce a stále se tvoří další ohniska, což naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) příští rok odejme Spojeným státům status země bez spalniček.
před 7 hhodinami

Můry srkají losům slzy přímo z očí. Láká je „minerálka“

Když američtí přírodovědci studovali, jak žijí ve vermontských lesích losi, narazili na videopastech na něco pozoruhodného – na můry, které se těmto sudokopytníkům pohybují kolem očí.
včera v 15:50

Nadávkami k úspěchu. Klení podle vědců pomáhá lidem překračovat vlastní hranice

Když člověk při sportovním výkonu nadává, zvyšuje to jeho úspěšnost podobně, jako by si pomáhal zakázanými substancemi – podle nové studie tento psychologický trik umožňuje lidem prorazit vlastní zábrany.
včera v 14:07

Zátěžový test klimatu Británie upozornil, na co se připravovat

Oficiální vědecká zpráva pro britskou vládu ukazuje, na jaké scénáře se Spojené království musí připravit ohledně klimatické změny. Dosavadní adaptační opatření jsou podle ní nedostatečná, týkají se totiž zatím jen scénářů oteplení do dvou stupňů Celsia. Možný je ale ještě extrémnější vývoj.
včera v 12:40

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
včera v 09:50

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025
Načítání...