Duševní pohoda chrání určité oblasti mozku, které zasahuje Alzheimerova choroba nebo jiné podoby demence. Zjistili to vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Oznámila to mluvčí nemocnice Petra Veselá.
Před Alzheimerem pomáhá chránit i duševní pohoda. Lék zatím stále nemáme
Podle ředitele nemocnice Martina Pavlíka mohou výsledky výzkumu přispět k poznání příčin vzniku této nevyléčitelné nemoci. Zatím nejsou známé. V současnosti skoro 50 milionů lidí na světě trpí Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence, uvedla Veselá.
Vědci z brněnského centra zpracovali studii o stárnutí mozku. „Na základě dat mimo jiné zjistili, že duševní pohoda člověka, tedy jeho spojení se sebou samým, ostatními a přírodou nebo s něčím přesahujícím jako bohem nebo vesmírem, má vliv na ochranu určitých oblastí mozku,“ sdělila Veselá.
Pohoda jako zbraň
Vědci dlouhodobě sledovali mozek pomocí magnetické rezonance. „Ukázalo se, že lidé, kteří mají vysoké skóre duševní pohody, jsou lépe chráněni proti atrofii ve frontálních oblastech mozku, obzvláště v částech, které souvisejí s emočním a sociálním chováním, s rozhodováním a sociální interakcí a empatií,“ uvedla lékařka a členka týmu Kateřina Sheardová. Atrofie je zmenšení nebo ztenčení tkáně či buňky.
3 minuty
Události: Alzheimerovou nemocí trpí v Česku přes 150 tisíc lidí
Spojení člověka se sebou samým, ostatními a přírodou chrání oblast hipokampu. „To je část mozku, která souvisí s ukládáním paměťové stopy a je jednou z prvních oblastí, které jsou postižené při Alzheimerově chorobě,“ doplnila Sheardová.
Spojení člověka s něčím, co jej přesahuje, zase podle studie chrání místa ve spánkovém laloku. „Souvisí se svobodnou vůlí a uvědoměním si sama sebe, což jsou oblasti, které se aktivují například při meditaci,“ dodala Veselá.
Alzheimerova choroba je hrozba
Nyní je na světě asi 50 milionů lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence a podle Veselé se může v roce 2050 počet nemocných až ztrojnásobit. „Právě neurodegenerativní onemocnění mozku se mohou stát hlavním problémem zdravotnictví a sociálních služeb,“ zdůraznila Veselá.
Při nemoci ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Člověk zapomíná a ztrácí kontrolu nad náladami a pocity. Postupně se stává závislým na péči. Příčiny nejsou zcela objasněné, proto je nemoc nevyléčitelná. Zásadní roli tak hraje prevence.
Epidemie neléčitelné choroby
Že je tato nemoc stále větším problémem, dokládají i nová data z České republiky. Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibylo mezi klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za posledních pět let o 41 procent. Loni náklady na jejich léčbu překročily 1,1 miliardy korun.
VZP je největší česká zdravotní pojišťovna, jejími klienty je přibližně 5,9 milionu Čechů. V Česku žije podle nejnovějších dat kolem 150 tisíc lidí s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi, v roce 2036 jich bude víc než 300 tisíc.
Náklady na léčbu těchto pacientů se pojišťovně zvýšily za pět let o téměř 65 procent. V roce 2013 to bylo téměř 700 milionů korun, uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.
Nejrychleji podle pojišťovny rostou počty pacientů v Libereckém kraji, kde jich od roku 2013 přibylo o více než 77 procent. Více než o polovinu se zvýšily také v Plzeňském a Pardubickém kraji.
Náklady na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou nenese jen veřejné zdravotnictví, ale také sociální oblast a jejich rodiny, protože je mnohdy nutné jejich umístění v pobytových zařízeních. Takzvané domovy se zvláštním režimem zřizují města či soukromíci. V městských zařízeních je cena kolem 10 tisíc až 12 tisíc korun měsíčně, v soukromých přibližně 15 tisíc až 25 tisíc. Příspěvek na péči, který dostává rodina od státu, jde přímo zařízení.
Roste i podíl pacientů v populaci, velmi výrazně se zvyšuje u lidí nad 80 let. Onemocnění se objevuje častěji u žen, což může být důsledek i jejich vyššího věku dožití oproti mužům. Roli hrají i rizikové faktory, jako jsou deprese, dlouhodobý stres, škodliviny z vnějšího prostředí, nezdravá strava či škodlivý životní styl.
Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy myšlení, paměti a úsudku. Nemocný má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky nebo je zmatený. V posledních stadiích pak není schopen se o sebe postarat.
