Před Alzheimerem pomáhá chránit i duševní pohoda. Lék zatím stále nemáme

Duševní pohoda chrání určité oblasti mozku, které zasahuje Alzheimerova choroba nebo jiné podoby demence. Zjistili to vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Oznámila to mluvčí nemocnice Petra Veselá.

Podle ředitele nemocnice Martina Pavlíka mohou výsledky výzkumu přispět k poznání příčin vzniku této nevyléčitelné nemoci. Zatím nejsou známé. V současnosti skoro 50 milionů lidí na světě trpí Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence, uvedla Veselá.

Vědci z brněnského centra zpracovali studii o stárnutí mozku. „Na základě dat mimo jiné zjistili, že duševní pohoda člověka, tedy jeho spojení se sebou samým, ostatními a přírodou nebo s něčím přesahujícím jako bohem nebo vesmírem, má vliv na ochranu určitých oblastí mozku,“ sdělila Veselá.

Pohoda jako zbraň

Vědci dlouhodobě sledovali mozek pomocí magnetické rezonance. „Ukázalo se, že lidé, kteří mají vysoké skóre duševní pohody, jsou lépe chráněni proti atrofii ve frontálních oblastech mozku, obzvláště v částech, které souvisejí s emočním a sociálním chováním, s rozhodováním a sociální interakcí a empatií,“ uvedla lékařka a členka týmu Kateřina Sheardová. Atrofie je zmenšení nebo ztenčení tkáně či buňky.

Nahrávám video

Spojení člověka se sebou samým, ostatními a přírodou chrání oblast hipokampu. „To je část mozku, která souvisí s ukládáním paměťové stopy a je jednou z prvních oblastí, které jsou postižené při Alzheimerově chorobě,“ doplnila Sheardová.

Spojení člověka s něčím, co jej přesahuje, zase podle studie chrání místa ve spánkovém laloku. „Souvisí se svobodnou vůlí a uvědoměním si sama sebe, což jsou oblasti, které se aktivují například při meditaci,“ dodala Veselá.

Alzheimerova choroba je hrozba

Nyní je na světě asi 50 milionů lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence a podle Veselé se může v roce 2050 počet nemocných až ztrojnásobit. „Právě neurodegenerativní onemocnění mozku se mohou stát hlavním problémem zdravotnictví a sociálních služeb,“ zdůraznila Veselá.

Při nemoci ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Člověk zapomíná a ztrácí kontrolu nad náladami a pocity. Postupně se stává závislým na péči. Příčiny nejsou zcela objasněné, proto je nemoc nevyléčitelná. Zásadní roli tak hraje prevence.

Epidemie neléčitelné choroby

Že je tato nemoc stále větším problémem, dokládají i nová data z České republiky. Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibylo mezi klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za posledních pět let o 41 procent. Loni náklady na jejich léčbu překročily 1,1 miliardy korun.

VZP je největší česká zdravotní pojišťovna, jejími klienty je přibližně 5,9 milionu Čechů. V Česku žije podle nejnovějších dat kolem 150 tisíc lidí s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi, v roce 2036 jich bude víc než 300 tisíc.

Náklady na léčbu těchto pacientů se pojišťovně zvýšily za pět let o téměř 65 procent. V roce 2013 to bylo téměř 700 milionů korun, uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Nejrychleji podle pojišťovny rostou počty pacientů v Libereckém kraji, kde jich od roku 2013 přibylo o více než 77 procent. Více než o polovinu se zvýšily také v Plzeňském a Pardubickém kraji.

Náklady na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou nenese jen veřejné zdravotnictví, ale také sociální oblast a jejich rodiny, protože je mnohdy nutné jejich umístění v pobytových zařízeních. Takzvané domovy se zvláštním režimem zřizují města či soukromíci. V městských zařízeních je cena kolem 10 tisíc až 12 tisíc korun měsíčně, v soukromých přibližně 15 tisíc až 25 tisíc. Příspěvek na péči, který dostává rodina od státu, jde přímo zařízení.

Roste i podíl pacientů v populaci, velmi výrazně se zvyšuje u lidí nad 80 let. Onemocnění se objevuje častěji u žen, což může být důsledek i jejich vyššího věku dožití oproti mužům. Roli hrají i rizikové faktory, jako jsou deprese, dlouhodobý stres, škodliviny z vnějšího prostředí, nezdravá strava či škodlivý životní styl.

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy myšlení, paměti a úsudku. Nemocný má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky nebo je zmatený. V posledních stadiích pak není schopen se o sebe postarat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 6 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 10 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
včera v 17:00‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.