Před 90 lety vyzkoušel vynálezce Očenášek v Praze poprvé rakety

Před devadesáti lety proběhl v Praze zřejmě první experiment s raketovou technikou. Vynálezce Ludvík Očenášek na západním okraji metropole odpálil v březnu 1930 několik raket, ta nejúspěšnější dosáhla výšky dvou kilometrů.

Jedním z průkopníků raketové techniky v Čechách a vynálezcem širokého záběru byl technik Ludvík Očenášek, který 2. března 1930 na pražské Bílé hoře vystřelil osm raket vlastní konstrukce poháněných střelným prachem.

Jedna z nich dosáhla výšky kolem dvou kilometrů a zpátky se vrátila na padáku, další dopadla jen několik metrů od místa startu a o Očenáškově úspěchu tehdy referoval i newyorský deník The Sun. Válka a později komunistický režim ale uvrhly jeho jméno téměř v zapomnění.

Odpálení první rakety v Praze
Zdroj: ČTK

Ludvík Očenášek se narodil 4. srpna 1872 v obci Kříše na Rokycansku. Vyučil se mechanikem a vystudoval průmyslovou školu. V roce 1898 si založil mechanickou dílnu, kterou brzy rozšířil na elektrotechnický závod se stovkou zaměstnanců. V témže roce sestrojil i první český monocykl – jednokolo. V roce 1906 zkonstruoval letecký hvězdicový rotační benzinový motor, který o čtyři roky později použil v jednoplošníku vlastní konstrukce.

Koncem roku 1933 nastoupil do funkce vedoucího konstrukce automatů u firmy Baťa. Vyvíjel pro ni hydrodynamický člun na reaktivní pohon s nízkým ponorem; nakonec však zůstalo jenom u zkušebního prototypu.

Po druhé světové válce už Očenášek konstruoval jen drobnosti – například krabičky na masti a krémy, vylepšené tlumiče zbraní nebo stroj na odpočítávání tablet. Zemřel 10. srpna 1949 v obci Dražeň na severním Plzeňsku.

Ludvík Očenášek
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 19 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...