Před 90 lety vyzkoušel vynálezce Očenášek v Praze poprvé rakety

Před devadesáti lety proběhl v Praze zřejmě první experiment s raketovou technikou. Vynálezce Ludvík Očenášek na západním okraji metropole odpálil v březnu 1930 několik raket, ta nejúspěšnější dosáhla výšky dvou kilometrů.

Jedním z průkopníků raketové techniky v Čechách a vynálezcem širokého záběru byl technik Ludvík Očenášek, který 2. března 1930 na pražské Bílé hoře vystřelil osm raket vlastní konstrukce poháněných střelným prachem.

Jedna z nich dosáhla výšky kolem dvou kilometrů a zpátky se vrátila na padáku, další dopadla jen několik metrů od místa startu a o Očenáškově úspěchu tehdy referoval i newyorský deník The Sun. Válka a později komunistický režim ale uvrhly jeho jméno téměř v zapomnění.

Odpálení první rakety v Praze
Zdroj: ČTK

Ludvík Očenášek se narodil 4. srpna 1872 v obci Kříše na Rokycansku. Vyučil se mechanikem a vystudoval průmyslovou školu. V roce 1898 si založil mechanickou dílnu, kterou brzy rozšířil na elektrotechnický závod se stovkou zaměstnanců. V témže roce sestrojil i první český monocykl – jednokolo. V roce 1906 zkonstruoval letecký hvězdicový rotační benzinový motor, který o čtyři roky později použil v jednoplošníku vlastní konstrukce.

Koncem roku 1933 nastoupil do funkce vedoucího konstrukce automatů u firmy Baťa. Vyvíjel pro ni hydrodynamický člun na reaktivní pohon s nízkým ponorem; nakonec však zůstalo jenom u zkušebního prototypu.

Po druhé světové válce už Očenášek konstruoval jen drobnosti – například krabičky na masti a krémy, vylepšené tlumiče zbraní nebo stroj na odpočítávání tablet. Zemřel 10. srpna 1949 v obci Dražeň na severním Plzeňsku.

Ludvík Očenášek
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 1 hhodinou

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 4 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 6 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 6 hhodinami
Načítání...