Přesně před dvaceti lety poprvé vstoupila na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) lidská posádka. Začala tím éra trvalé lidské přítomnosti mimo Zemi, doposud nepřerušená. Za tuto dobu na ISS proběhlo množství významných vědeckých experimentů a stanice také pomohla mezinárodní spolupráci.
Před 20 lety osídlilo lidstvo kosmický prostor. Slepený palác na oběžné dráze je od té doby obýván nepřetržitě
Vesmírný palác lidstva, stanice ISS, slouží v kosmu už 20 let (zdroj: ČT24)
Postavit na oběždná dráze, ve výšce asi 400 kilometrů nad planetou, zařízení o hmotnosti 420 tun, bylo jedním z nejsložitějších úkolů lidstva. Stavba trvala deset let a stála přes 150 miliard dolarů. Výsledná stanice je jakýmsi „slepencem“ mnoha různých modulů, které se postupně připojovaly.
Dne 2. listopadu roku 2000 na ni poprvé vstoupila stálá lidská posádka ve složení Bill Shepherd, Jurij Gizenko a Serej Krikalev. V jejich stopách se pak vydaly další desítky astronautů a kosmonautů.
- Stanice je umístěna na oběžné dráze ve výšce kolem 400 kilometrů, Zemi oběhne za necelých 93 minut rychlostí zhruba 28 000 kilometrů v hodině. Váží asi 420 000 kilogramů, je široká 108 metrů, vysoká kolem 20 metrů a dlouhá 73 metrů. Základní obytný objem stanice je 388 metrů krychlových.
Palác vědy na oběžné dráze
Sovětský svaz vyslal svou první vesmírnou stanici Saljut-1 v dubnu 1971, Američané na to zareagovali Skylabem o dva roky později. Tito pionýři obytných vesmírných stanice ale neměli dlouhého trvání. Saljut-1 zanikl v říjnu 1971, Skylab shořel v zemské atmosféře v červenci 1979.
V letech 1986 až 2001 fungovala ruská stanice Mir, která byla první trvale obydlenou stanicí ve vesmíru.
Současná ISS navazuje na stanici, kterou chtěly vybudovat různé západní země spolu s USA, po pádu komunistického režimu se k nim v roce 1993 připojilo Rusko. Po podepsání smlouvy o zřízení ISS ve Washingtonu v lednu 1998 představiteli 14 zemí a agentur pro kosmické lety se stanice zrodila v listopadu 1998 vynesením ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu.
Životnost stanice byla původně plánována jen do roku 2016. Ukázalo se ale, že se investice do ní vyplatí natolik, že byla několikrát postupně prodloužena – nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.
Do projektu jsou zapojeny USA (NASA), Rusko (Roskomos), Evropská vesmírná agentura (ESA), japonská vesmírná agentura JAXA a Kanadská kosmická agentura (CSA). Z ESA se na projektu podílí 11 členských zemí, zvláštní smlouvy mají také kosmické agentury z Brazílie a Itálie.
Lidé z ISS
Od 2. listopadu 2000 na stanici trvale pobývá stálá posádka ve dvou až šestičlenném složení, která se pravidelně po půl roce střídá. Doposud stanici navštívilo 241 osob (včetně několika vesmírných turistů) z 19 zemí.
Někteří z astronautů či kosmonautů tam byli vícekrát, dva z nich dokonce pětkrát. Nejvíce z návštěvníků ISS byli Američané (151), druzí v pořadí jsou Rusové (49). Současnou posádku tvoří Američanka Kate Rubinsová a ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov.
Toufar: ISS je obrovská vědecká laboratoř, přináší užitek (zdroj: ČT24)
Rekordmany ISS v nepřetržitém pobytu jsou Američan Scott Kelly a Rus Michail Kornijenko, kteří na ISS strávili 340 dní. Rekordmankou mezi ženami je americká astronautka Christina Kochová, která na oběžné dráze strávila 328 dnů. Do dějin se zapsala také tím, že spolu se svou americkou kolegyní Jessikou Meirovou zvládla tři několikahodinové pracovní výstupy prvního čistě ženského týmu v otevřeném kosmu.
Rekordman v celkovém počtu dní strávených na stanici, Rus Fjodor Jurčichin, strávil na ISS během pěti misí 673 dní, na druhém místě je americká rekordmanka Peggy Whitsonová (665 dní). Světovým rekordmanem v době pobytu ve vesmíru je Rus Gennadij Padalka, který vyrazil do vesmíru pětkrát a v kosmu strávil na Miru i ISS celkem 878 dní.
Jak se dostat na ISS?
Po konci amerického programu raketoplánů v roce 2011 vynášely americké astronauty na ISS jen ruské kosmické lodě Sojuz. Závislost Spojených států na ruských plavidlech skončila letos v květnu, kdy dva americké astronauty dopravila do vesmíru loď Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX.
Zásobování stanice zajišťují nákladní kosmické lodě – ruské Progressy, soukromá nákladní loď Dragon společnosti SpaceX, nákladní loď Cygnus soukromé společnosti Orbital ATK a japonská nákladní loď HTV-6. V letech 2008 až 2015 na stanici létaly také lodě ATV Evropské kosmické agentury (ESA).
V pořadu Hyde Park Civilizace vystoupil americký astronaut Leroy Chiao, veterán tří raketoplánových misí a jedné na Sojuzu, který pomáhal stavět ISS a také jí půl roku šéfoval:
Leroy Chiao v Hyde Parku Civilizace (zdroj: ČT24)