Pravěký netopýr byl třikrát větší než ti dnešní, létal a dokázal se ke kořisti prohrabat

Na Novém Zélandu žil v pravěku netopýr, který vážil třikrát tolik co ti dnešní a dokázal se ke kořisti prohrabat.

Zkamenělé pozůstatky hrabavého netopýra, který planetu obýval před miliony lety, objevili vědci na Novém Zélandě. Byl třikrát větší než ten současný, létal i běhal po čtyřech. Vedle rostlinné stravy se živil i drobnými obratlovci. O nálezu informovala agentura AFP s odvoláním na studii v časopise Scientific Reports.

Zuby a kosti zvířete, které žilo před 16 až 19 miliony lety, byly nalezeny u bývalého důlního města Saint Bathans ve středu Jižní ostrova Nového Zélandu. Vědci na místě nálezu pracují už 16 let.

Zuby nově objeveného netopýra
Zdroj: Nature

Pravěký netopýr vážil 40 gramů, odhadují odborníci ve studii. Na zemi si hledal potravu prohrabáváním vegetace.

„Specializované zuby a velký rozměr (nalezeného tvora) prozrazují, že… vedle rostlinné stravy se živil i drobnými obratlovci podobně jako jeho někteří jihoameričtí bratranci,“ uvedla autorka studie Sue Handová.

Patřil do „rodiny netopýrů, kteří kdysi žili v jižních částech Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky a možná i Antarktidy“, dodala Handová.

Nejpodivnější z podivných

Pravěký netopýr dostal jméno Vulcanops jennyworthyae podle Jenny Worthyové, která jej nalezla, a podle římského boha ohně Vulkána, jenž ve jméně odkazuje na tektonický charakter Nového Zélandu.

„Tenhle zvláštní netopýr patří mezi ty nejpodivnější zkameněliny, na které jsme tu narazili,“ komentoval nález člen výzkumného týmu, Novozélanďan Alan Tennyson. Mezi jeho kolegy jsou vědci z Austrálie, Británie a Spojených států.

Území Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky a Antarktidy byla před 500 miliony lety propojena v superkontinentu Gondwaně. Po jeho rozpadu a klimatickém ochlazení se vývoj hrabavých netopýrů a jejich jihoamerických příbuzných oddělil, tvrdí vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 13 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 15 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 20 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...