Pravěký netopýr byl třikrát větší než ti dnešní, létal a dokázal se ke kořisti prohrabat

Na Novém Zélandu žil v pravěku netopýr, který vážil třikrát tolik co ti dnešní a dokázal se ke kořisti prohrabat.

Zkamenělé pozůstatky hrabavého netopýra, který planetu obýval před miliony lety, objevili vědci na Novém Zélandě. Byl třikrát větší než ten současný, létal i běhal po čtyřech. Vedle rostlinné stravy se živil i drobnými obratlovci. O nálezu informovala agentura AFP s odvoláním na studii v časopise Scientific Reports.

Zuby a kosti zvířete, které žilo před 16 až 19 miliony lety, byly nalezeny u bývalého důlního města Saint Bathans ve středu Jižní ostrova Nového Zélandu. Vědci na místě nálezu pracují už 16 let.

Zuby nově objeveného netopýra
Zdroj: Nature

Pravěký netopýr vážil 40 gramů, odhadují odborníci ve studii. Na zemi si hledal potravu prohrabáváním vegetace.

„Specializované zuby a velký rozměr (nalezeného tvora) prozrazují, že… vedle rostlinné stravy se živil i drobnými obratlovci podobně jako jeho někteří jihoameričtí bratranci,“ uvedla autorka studie Sue Handová.

Patřil do „rodiny netopýrů, kteří kdysi žili v jižních částech Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky a možná i Antarktidy“, dodala Handová.

Nejpodivnější z podivných

Pravěký netopýr dostal jméno Vulcanops jennyworthyae podle Jenny Worthyové, která jej nalezla, a podle římského boha ohně Vulkána, jenž ve jméně odkazuje na tektonický charakter Nového Zélandu.

„Tenhle zvláštní netopýr patří mezi ty nejpodivnější zkameněliny, na které jsme tu narazili,“ komentoval nález člen výzkumného týmu, Novozélanďan Alan Tennyson. Mezi jeho kolegy jsou vědci z Austrálie, Británie a Spojených států.

Území Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky a Antarktidy byla před 500 miliony lety propojena v superkontinentu Gondwaně. Po jeho rozpadu a klimatickém ochlazení se vývoj hrabavých netopýrů a jejich jihoamerických příbuzných oddělil, tvrdí vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...