Pravěká ryba byla delší než největší žralok. A rychlejší, než si vědci dokázali představit

Přírodovědci se už dlouhá desetiletí potýkají s nevyřešenou otázkou: proč jsou dnešní ryby tak malé? Největší žijící rybou je totiž měsíčník svítivý, který váží 2,3 tuny a měří maximálně tři metry. Přitom paryby mohou být mnohem větší – žralok obrovský může vážit až 34 tun. Nová studie teď vyvrací dřívější domněnku, že byl důvodem rybí metabolismus.

Ryby a paryby jsou dvě třídy velmi podobných zvířat. Kdybychom je považovali za jednu skupinu, pak by v ní ryby tvořily 95 procent. Paryb je jen přibližně 850 druhů, od ryb se liší především tím, že nemají kostru složenou z kostí, ale z chrupavek. A také jsou mnohem větší než „obyčejné“ ryby.

Doposud se spekulovalo, že ryby s pevnou kostrou nemohou dorůstat takových rozměrů například kvůli jejich metabolismu, který brání dosažení větších velikostí. To ale vyvrací nový výzkum zřejmě největší ryby všech dob. 

Leedsichthys
Zdroj: Dmitry Bogdanov/ Wikimedia Commons

Ryba Leedsichthys problematicus žila v období jury, tedy asi před 170 miliony lety ve všech světových oceánech. Když byla roku 1886 poprvé objevena, odhadovalo se, že mohla měřit až devět metrů – novější výzkumy ale naznačují spíše délku kolem 16,5 metrů a hmotnost kolem 45 tun, což je víc než ten největší žralok. Někteří vědci dokonce věří, že Leedsichthys mohl měřit až 30 metrů, ale pro to zatím není dostatek důkazů.

Obří a rychlý

Nová studie popsala, jak vypadal metabolismus tohoto obřího tvora, vědci se přitom drželi velikosti 16 metrů. Vyšlo jim, že i přes tyto rozměry mohla tato ryba s pevnou kostrou bez problémů existovat a navíc byla značně rychlá a čilá – z metabolického modelu vyplývá, že mohla dosahovat rychlosti až 17,8 kilometru za hodinu a přitom měla dostatečně prokrvenou tkáň. Starší výzkumy přitom dospěly k názoru, že právě nedostatek kyslíku omezuje velikost dnešních ryb – ty přitom dosahují až na výjimky rychlosti kolem 30 kilometrů za hodinu.

Z metabolického hlediska tedy neexistuje jediný důvod, proč by dnes nemohly existovat podobně velké ryby; pravý důvod tak na odhalení stále čeká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 11 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 12 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 15 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
20. 4. 2026

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
20. 4. 2026
Načítání...