Pravěká ryba byla delší než největší žralok. A rychlejší, než si vědci dokázali představit

Přírodovědci se už dlouhá desetiletí potýkají s nevyřešenou otázkou: proč jsou dnešní ryby tak malé? Největší žijící rybou je totiž měsíčník svítivý, který váží 2,3 tuny a měří maximálně tři metry. Přitom paryby mohou být mnohem větší – žralok obrovský může vážit až 34 tun. Nová studie teď vyvrací dřívější domněnku, že byl důvodem rybí metabolismus.

Ryby a paryby jsou dvě třídy velmi podobných zvířat. Kdybychom je považovali za jednu skupinu, pak by v ní ryby tvořily 95 procent. Paryb je jen přibližně 850 druhů, od ryb se liší především tím, že nemají kostru složenou z kostí, ale z chrupavek. A také jsou mnohem větší než „obyčejné“ ryby.

Doposud se spekulovalo, že ryby s pevnou kostrou nemohou dorůstat takových rozměrů například kvůli jejich metabolismu, který brání dosažení větších velikostí. To ale vyvrací nový výzkum zřejmě největší ryby všech dob. 

Leedsichthys
Zdroj: Dmitry Bogdanov/ Wikimedia Commons

Ryba Leedsichthys problematicus žila v období jury, tedy asi před 170 miliony lety ve všech světových oceánech. Když byla roku 1886 poprvé objevena, odhadovalo se, že mohla měřit až devět metrů – novější výzkumy ale naznačují spíše délku kolem 16,5 metrů a hmotnost kolem 45 tun, což je víc než ten největší žralok. Někteří vědci dokonce věří, že Leedsichthys mohl měřit až 30 metrů, ale pro to zatím není dostatek důkazů.

Obří a rychlý

Nová studie popsala, jak vypadal metabolismus tohoto obřího tvora, vědci se přitom drželi velikosti 16 metrů. Vyšlo jim, že i přes tyto rozměry mohla tato ryba s pevnou kostrou bez problémů existovat a navíc byla značně rychlá a čilá – z metabolického modelu vyplývá, že mohla dosahovat rychlosti až 17,8 kilometru za hodinu a přitom měla dostatečně prokrvenou tkáň. Starší výzkumy přitom dospěly k názoru, že právě nedostatek kyslíku omezuje velikost dnešních ryb – ty přitom dosahují až na výjimky rychlosti kolem 30 kilometrů za hodinu.

Z metabolického hlediska tedy neexistuje jediný důvod, proč by dnes nemohly existovat podobně velké ryby; pravý důvod tak na odhalení stále čeká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...