Pravěká ryba byla delší než největší žralok. A rychlejší, než si vědci dokázali představit

Přírodovědci se už dlouhá desetiletí potýkají s nevyřešenou otázkou: proč jsou dnešní ryby tak malé? Největší žijící rybou je totiž měsíčník svítivý, který váží 2,3 tuny a měří maximálně tři metry. Přitom paryby mohou být mnohem větší – žralok obrovský může vážit až 34 tun. Nová studie teď vyvrací dřívější domněnku, že byl důvodem rybí metabolismus.

Ryby a paryby jsou dvě třídy velmi podobných zvířat. Kdybychom je považovali za jednu skupinu, pak by v ní ryby tvořily 95 procent. Paryb je jen přibližně 850 druhů, od ryb se liší především tím, že nemají kostru složenou z kostí, ale z chrupavek. A také jsou mnohem větší než „obyčejné“ ryby.

Doposud se spekulovalo, že ryby s pevnou kostrou nemohou dorůstat takových rozměrů například kvůli jejich metabolismu, který brání dosažení větších velikostí. To ale vyvrací nový výzkum zřejmě největší ryby všech dob. 

Leedsichthys
Zdroj: Dmitry Bogdanov/ Wikimedia Commons

Ryba Leedsichthys problematicus žila v období jury, tedy asi před 170 miliony lety ve všech světových oceánech. Když byla roku 1886 poprvé objevena, odhadovalo se, že mohla měřit až devět metrů – novější výzkumy ale naznačují spíše délku kolem 16,5 metrů a hmotnost kolem 45 tun, což je víc než ten největší žralok. Někteří vědci dokonce věří, že Leedsichthys mohl měřit až 30 metrů, ale pro to zatím není dostatek důkazů.

Obří a rychlý

Nová studie popsala, jak vypadal metabolismus tohoto obřího tvora, vědci se přitom drželi velikosti 16 metrů. Vyšlo jim, že i přes tyto rozměry mohla tato ryba s pevnou kostrou bez problémů existovat a navíc byla značně rychlá a čilá – z metabolického modelu vyplývá, že mohla dosahovat rychlosti až 17,8 kilometru za hodinu a přitom měla dostatečně prokrvenou tkáň. Starší výzkumy přitom dospěly k názoru, že právě nedostatek kyslíku omezuje velikost dnešních ryb – ty přitom dosahují až na výjimky rychlosti kolem 30 kilometrů za hodinu.

Z metabolického hlediska tedy neexistuje jediný důvod, proč by dnes nemohly existovat podobně velké ryby; pravý důvod tak na odhalení stále čeká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 6 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 8 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 12 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 23 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...