Pravěká pseudopiraňa okusovala ploutve žralokům. Je to jako objevit ovci s vlčími trháky, říká vědkyně

Vědci objevili na území Bavorska zkameněliny ryby podobné dnešním piraňám, která měla stejně ostré zuby, jimiž mohla trhat maso kořisti. Jde o první příklad kostnaté ryby, která dokázala potravu ukusovat, a ne jen polykat kořist celou nebo ji rozdrtit zuby. Tato pradávná ryba žila v mělkém tropickém moři před 152 miliony let v období jury.

Podle uspořádání a tvaru zubů a stavby čelisti vědci usuzují, že ryba Piranhamesodon pinnatomus byla schopná vytrhávat kusy masa nebo ploutve.

„Pochází přitom z vyhynulé skupiny ryb známé díky zubům, jimiž dokážou potravu drtit. Je to jako objevit ovci s trháky, jako má vlk,“ řekla o překvapivém poznatku ohledně zubů nalezených fosilií Martina Kölblová-Ebertová z jurského muzea v bavorském Eichstättu.

Fosílie Piranhamesodon pinnatomus
Zdroj: Cell

Jde o první příklad kostnaté ryby, která dokázala potravu ukusovat, a ne jen polykat kořist celou nebo ji rozdrtit zuby. Díky tomu mohly tyto ryby útočit na druhy větší, než byly ony samy.

„Ryby, jak je známe, v tomto období neodkusovaly maso z kořisti. Trhání kusů masa nebo ploutví bylo něco, co přišlo (ve vývoji živočišných druhů) mnohem později,“ vysvětlila Kölblová-Ebertová.

Milovníci ploutví

V tom samém kamenolomu, kde vědci objevili druh piranhamesodon, našli i pozůstatky ryb, které byly napadeny pradávnými piraňami – chyběly jim kousky ploutví. „Toto je moc pěkná podobnost se současnými piraňami, které se živí především ploutvemi, a ne výlučně masem jiných ryb,“ vysvětlil na portálu britské BBC David Bellwood z australské Univerzity Jamese Cooka, který se na výzkumu podílel.

„Jde o pozoruhodnou strategii, protože ploutve dorostou, jsou takovým šikovným obnovitelným zdrojem. Ukousni rybě břicho, ryba uhyne; uždíbni jí ploutev a budeš mít v budoucnosti zase co žrát,“ popsal Bellwood.

A podobně jako současné pirani nepůsobily ani pradávné ryby svým zevnějškem nikterak agresivně. Tyto mimikry jim pak prý umožnily ještě efektivněji zaútočit na kořist.

Piranhamesodon pinnatomus dorůstaly asi devíti centimetrů a žily v moři, zatímco všechny dnešní piraně jsou sladkovodní, obývají řeky a jezera Jižní Ameriky. Tyto druhy spolu nejsou příbuzné, nejstarší známé piraně žily před 15 miliony let. Že jsou si obě ryby tak blízké, souvisí s tím, že se vyvíjely v podobném prostředí a podmínkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...