Pravěká pseudopiraňa okusovala ploutve žralokům. Je to jako objevit ovci s vlčími trháky, říká vědkyně

Vědci objevili na území Bavorska zkameněliny ryby podobné dnešním piraňám, která měla stejně ostré zuby, jimiž mohla trhat maso kořisti. Jde o první příklad kostnaté ryby, která dokázala potravu ukusovat, a ne jen polykat kořist celou nebo ji rozdrtit zuby. Tato pradávná ryba žila v mělkém tropickém moři před 152 miliony let v období jury.

Podle uspořádání a tvaru zubů a stavby čelisti vědci usuzují, že ryba Piranhamesodon pinnatomus byla schopná vytrhávat kusy masa nebo ploutve.

„Pochází přitom z vyhynulé skupiny ryb známé díky zubům, jimiž dokážou potravu drtit. Je to jako objevit ovci s trháky, jako má vlk,“ řekla o překvapivém poznatku ohledně zubů nalezených fosilií Martina Kölblová-Ebertová z jurského muzea v bavorském Eichstättu.

Fosílie Piranhamesodon pinnatomus
Zdroj: Cell

Jde o první příklad kostnaté ryby, která dokázala potravu ukusovat, a ne jen polykat kořist celou nebo ji rozdrtit zuby. Díky tomu mohly tyto ryby útočit na druhy větší, než byly ony samy.

„Ryby, jak je známe, v tomto období neodkusovaly maso z kořisti. Trhání kusů masa nebo ploutví bylo něco, co přišlo (ve vývoji živočišných druhů) mnohem později,“ vysvětlila Kölblová-Ebertová.

Milovníci ploutví

V tom samém kamenolomu, kde vědci objevili druh piranhamesodon, našli i pozůstatky ryb, které byly napadeny pradávnými piraňami – chyběly jim kousky ploutví. „Toto je moc pěkná podobnost se současnými piraňami, které se živí především ploutvemi, a ne výlučně masem jiných ryb,“ vysvětlil na portálu britské BBC David Bellwood z australské Univerzity Jamese Cooka, který se na výzkumu podílel.

„Jde o pozoruhodnou strategii, protože ploutve dorostou, jsou takovým šikovným obnovitelným zdrojem. Ukousni rybě břicho, ryba uhyne; uždíbni jí ploutev a budeš mít v budoucnosti zase co žrát,“ popsal Bellwood.

A podobně jako současné pirani nepůsobily ani pradávné ryby svým zevnějškem nikterak agresivně. Tyto mimikry jim pak prý umožnily ještě efektivněji zaútočit na kořist.

Piranhamesodon pinnatomus dorůstaly asi devíti centimetrů a žily v moři, zatímco všechny dnešní piraně jsou sladkovodní, obývají řeky a jezera Jižní Ameriky. Tyto druhy spolu nejsou příbuzné, nejstarší známé piraně žily před 15 miliony let. Že jsou si obě ryby tak blízké, souvisí s tím, že se vyvíjely v podobném prostředí a podmínkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 6 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 16 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
včera v 10:19
Načítání...