Pravěká pseudopiraňa okusovala ploutve žralokům. Je to jako objevit ovci s vlčími trháky, říká vědkyně

Vědci objevili na území Bavorska zkameněliny ryby podobné dnešním piraňám, která měla stejně ostré zuby, jimiž mohla trhat maso kořisti. Jde o první příklad kostnaté ryby, která dokázala potravu ukusovat, a ne jen polykat kořist celou nebo ji rozdrtit zuby. Tato pradávná ryba žila v mělkém tropickém moři před 152 miliony let v období jury.

Podle uspořádání a tvaru zubů a stavby čelisti vědci usuzují, že ryba Piranhamesodon pinnatomus byla schopná vytrhávat kusy masa nebo ploutve.

„Pochází přitom z vyhynulé skupiny ryb známé díky zubům, jimiž dokážou potravu drtit. Je to jako objevit ovci s trháky, jako má vlk,“ řekla o překvapivém poznatku ohledně zubů nalezených fosilií Martina Kölblová-Ebertová z jurského muzea v bavorském Eichstättu.

Fosílie Piranhamesodon pinnatomus
Zdroj: Cell

Jde o první příklad kostnaté ryby, která dokázala potravu ukusovat, a ne jen polykat kořist celou nebo ji rozdrtit zuby. Díky tomu mohly tyto ryby útočit na druhy větší, než byly ony samy.

„Ryby, jak je známe, v tomto období neodkusovaly maso z kořisti. Trhání kusů masa nebo ploutví bylo něco, co přišlo (ve vývoji živočišných druhů) mnohem později,“ vysvětlila Kölblová-Ebertová.

Milovníci ploutví

V tom samém kamenolomu, kde vědci objevili druh piranhamesodon, našli i pozůstatky ryb, které byly napadeny pradávnými piraňami – chyběly jim kousky ploutví. „Toto je moc pěkná podobnost se současnými piraňami, které se živí především ploutvemi, a ne výlučně masem jiných ryb,“ vysvětlil na portálu britské BBC David Bellwood z australské Univerzity Jamese Cooka, který se na výzkumu podílel.

„Jde o pozoruhodnou strategii, protože ploutve dorostou, jsou takovým šikovným obnovitelným zdrojem. Ukousni rybě břicho, ryba uhyne; uždíbni jí ploutev a budeš mít v budoucnosti zase co žrát,“ popsal Bellwood.

A podobně jako současné pirani nepůsobily ani pradávné ryby svým zevnějškem nikterak agresivně. Tyto mimikry jim pak prý umožnily ještě efektivněji zaútočit na kořist.

Piranhamesodon pinnatomus dorůstaly asi devíti centimetrů a žily v moři, zatímco všechny dnešní piraně jsou sladkovodní, obývají řeky a jezera Jižní Ameriky. Tyto druhy spolu nejsou příbuzné, nejstarší známé piraně žily před 15 miliony let. Že jsou si obě ryby tak blízké, souvisí s tím, že se vyvíjely v podobném prostředí a podmínkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 10 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...