Pralesní sloni v klíčové oblasti Afriky mizí. Pytláci jich už zabili 81 procent

Úbytek pralesních slonů v nejdůležitějších oblastech střední Afriky je podle nové studie enormní. A vinu na tom nesou v drtivé většině pytláci.

Mezi lety 2004 a 2014 bylo v národním parku Minkébé v Gabunu usmrceno asi 25 000 slonů. Prakticky všichni pytláky kvůli stále dražší slonovině. Dokazuje to studie amerických ekologů z Duke University. „Asi polovina všech ze zbývajících 100 000 pralesních slonů ve střední Africe by měla žít právě v Gabunu, ztráta 25 000 v klíčové oblasti chráněné přírodní rezervace je pro záchranu druhu opravdu závažný problém,“ komentoval výsledky jeden z autorů studie, profesor ekologie John Poulsen.

Vědci byli také schopní popsat, odkud pytláci pocházeli. Přímo z Gabunu jich byla jen menšina, mnohem více slonoviny zmizelo do sousedního Kamerunu – příhraniční pašování je zjevně extrémně rozšířené. Poulsen a jeho kolegové výsledky studie zveřejnili v odborném časopise Current Biology, vycházeli při tom z několika sčítání slonů v parku Minkébé a statistických modelů analýzy sloního trusu.

Díky kombinaci těchto metod prokázali jednoznačný úbytek slonů, jenž se projevuje mizením trusu i celých slonů. Z dat vyplynulo, že menší úbytek je na jihu země, zdaleka nejvíc slonů ubylo právě podél hranice s Kamerunem. Tam se v průběhu doby, co jsou sledováni, již prakticky přestali sloni vyskytovat úplně. Zabloudí tam jen zcela výjimečně – a když už, tak většinou přijdou o život.

Pytlákům nikdo nebránil

Nevýhodou je, že blízko hranice se nachází kvalitní cesta, po níž mohou pytláci a následně pašeráci slonovinu a další části sloních těl přesunout dál, ideálně až do Doualy, dvoumilionového kamerunského velkoměsta, které je centrem světového trhu se slonovinou.

Až do roku 2011 to měli pytláci s lovem slonů v Minkébé snadné: obrana parku byly zanedbatelná. Teprve, když začaly přicházet první signály o úbytku zvěře, byli sloni v parku prohlášeni za „plně chráněné“ a vláda nechala zdvojnásobit počet ozbrojených ochránců. Současně se stal Gabun prvním státem, který pálí veškerou zabavenou slonovinu.

7 minut
Čína zakáže obchodování se slonovinou
Zdroj: ČT24

Podle Poulsena jsou všechny tyto snahy velmi záslužné, ale záchraně slonů pomohly jen minimálně. „Je potřeba nastavit nadnárodní systém ochrany slonů a koordinovat mezinárodní snahy v boji proti pytlákům. Studie, že pralesních slonů ubývá, nejsou nic nového. Ale ztráta 78–81 procent populace v jednom z nejlépe chráněných míst Afriky během pouhých 10 let je silným varováním,“ dodává vědec.

Co jsou zač pralesní sloni?

Jde o malý druh slona, který žije jen v tropických pralesech západní Afriky. Je o něco menší než slon africký, měří maximálně 2,5 metru na výšku, má temnější kůži a kulatější uši. Od slonů afrických se oddělili již před 2,5 milionu let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 11 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 13 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 18 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...