Pralesní sloni v klíčové oblasti Afriky mizí. Pytláci jich už zabili 81 procent

Úbytek pralesních slonů v nejdůležitějších oblastech střední Afriky je podle nové studie enormní. A vinu na tom nesou v drtivé většině pytláci.

Mezi lety 2004 a 2014 bylo v národním parku Minkébé v Gabunu usmrceno asi 25 000 slonů. Prakticky všichni pytláky kvůli stále dražší slonovině. Dokazuje to studie amerických ekologů z Duke University. „Asi polovina všech ze zbývajících 100 000 pralesních slonů ve střední Africe by měla žít právě v Gabunu, ztráta 25 000 v klíčové oblasti chráněné přírodní rezervace je pro záchranu druhu opravdu závažný problém,“ komentoval výsledky jeden z autorů studie, profesor ekologie John Poulsen.

Vědci byli také schopní popsat, odkud pytláci pocházeli. Přímo z Gabunu jich byla jen menšina, mnohem více slonoviny zmizelo do sousedního Kamerunu – příhraniční pašování je zjevně extrémně rozšířené. Poulsen a jeho kolegové výsledky studie zveřejnili v odborném časopise Current Biology, vycházeli při tom z několika sčítání slonů v parku Minkébé a statistických modelů analýzy sloního trusu.

Díky kombinaci těchto metod prokázali jednoznačný úbytek slonů, jenž se projevuje mizením trusu i celých slonů. Z dat vyplynulo, že menší úbytek je na jihu země, zdaleka nejvíc slonů ubylo právě podél hranice s Kamerunem. Tam se v průběhu doby, co jsou sledováni, již prakticky přestali sloni vyskytovat úplně. Zabloudí tam jen zcela výjimečně – a když už, tak většinou přijdou o život.

Pytlákům nikdo nebránil

Nevýhodou je, že blízko hranice se nachází kvalitní cesta, po níž mohou pytláci a následně pašeráci slonovinu a další části sloních těl přesunout dál, ideálně až do Doualy, dvoumilionového kamerunského velkoměsta, které je centrem světového trhu se slonovinou.

Až do roku 2011 to měli pytláci s lovem slonů v Minkébé snadné: obrana parku byly zanedbatelná. Teprve, když začaly přicházet první signály o úbytku zvěře, byli sloni v parku prohlášeni za „plně chráněné“ a vláda nechala zdvojnásobit počet ozbrojených ochránců. Současně se stal Gabun prvním státem, který pálí veškerou zabavenou slonovinu.

7 minut
Čína zakáže obchodování se slonovinou
Zdroj: ČT24

Podle Poulsena jsou všechny tyto snahy velmi záslužné, ale záchraně slonů pomohly jen minimálně. „Je potřeba nastavit nadnárodní systém ochrany slonů a koordinovat mezinárodní snahy v boji proti pytlákům. Studie, že pralesních slonů ubývá, nejsou nic nového. Ale ztráta 78–81 procent populace v jednom z nejlépe chráněných míst Afriky během pouhých 10 let je silným varováním,“ dodává vědec.

Co jsou zač pralesní sloni?

Jde o malý druh slona, který žije jen v tropických pralesech západní Afriky. Je o něco menší než slon africký, měří maximálně 2,5 metru na výšku, má temnější kůži a kulatější uši. Od slonů afrických se oddělili již před 2,5 milionu let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...