Budoucnost medicíny směřuje k cílení léčby uvnitř těla a péči uzpůsobené každému pacientovi na míru. V budoucnu budou sami pacienti schopni díky senzorům a technologiím provádět diagnostiku, kterou dnes mají na starosti praktičtí lékaři. Na konferenci Inovace ve zdravotnictví, která je součástí Týdne inovací, to řekl předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs.
Praktičtí lékaři, jak je známe, zaniknou. Nahradí je senzory, očekává expert na nanotechnologie
„Myslím, že to nejdůležitější je personalizovaná medicína. Senzory, cílené dopravy léků, možnost sledovat stav těla uvnitř a dávkovat podle toho léky, to vše spěje k medicíně ušité na míru jednotlici,“ uvedl Jiří Kůs. „Velmi pravděpodobně nás čeká zánik praktického lékaře tak, jak jej dnes známe,“ domnívá se.
Nástup technologických inovací v medicíně, zejména možnosti sebediagnostiky, přirovnal k taxikářům a aplikacím typu Uber. „Funguje to daleko lépe, ale dochází ke střetům mezi starým a novým. Je to jako když dělníci v době průmyslové revoluce ničili stroje,“ přirovnal Kůs. Nástup nových technologií může být rychlejší nebo pomalejší, záleží podle něj na ochotě novinky přijmout.
Diagnózu obstarají stroje, ne lidé
Už v současné době nastupuje podle něj jiný způsob diagnostiky a jiný přístup člověka ke zdraví. „Technologie dá každému člověku do ruky nástroj, který bude umět diagnostiku, což předtím dokázal jen lékař,“ popisuje Jiří Kůs.
Založené by to mohlo být na již známých senzorech, které budou umět analyzovat tělní tekutiny podobně jako například glukometr analyzuje hladinu cukru z jediné kapky krve. „(Senzory) z tohoto velmi malého množství dokážou zjistit spoustu parametrů, které v současnosti zjistí v laboratoři, když jdete na odběr krve,“ vysvětluje Kůs. V budoucnu budou tyto senzory například přímo součástí nebo příslušenstvím mobilního telefonu.
Nanotechnologie se podle Kůse dají využívat i při dopravě léků přímo na místo, kde v těle mají účinkovat: „V současnosti, když onemocníte rakovinou a jdete na chemoterapii, je to jako kobercové bombardování. Ničí se zasažená tkáň, ale i spousta dalších buněk.“ Lék v kapsli jde v těle navigovat pomocí magnetismu, chemicky, případně světlem.
Nanotechnologie slibuje náhradní orgány
Nanotechnologie bude podle Kůse v budoucnu sloužit i k výrobě náhradních tkání nebo orgánů. „Vypadá to jako sci-fi, ale v současné době je už řada výzkumů a preklinických zkoušek výroby náhradních tkání,“ potvrzuje. V Česku se vědci zabývají třeba vývojem náhradní pokožky. Ta vzniká tak, že se podél struktury nanovláken uchytávají kmenové buňky, které dál rostou. Další možností je 3D tisk z biologických materiálů, který by mohl umožnit tisk orgánů.
Technologie umožňují i vylepšování lidského těla. Výzkumy na myších zkoumaly například rozšíření spektra vidění implantací senzorů do oka. „Je to velká etická otázka, na kterou asi nenalezneme odpověď. Ale budoucnost a technologická revoluce běží exponenciálně, což má tu nepříjemnou vlastnost, že nedokážeme dohlédnout, kam dojde,“ dodal nanotechnolog.
