Pojmenovali ho Drákulovo děsivé klíště. Sálo krev dinosaurům

Pravěká klíšťata, jimž pravděpodobně chutnala dinosauří krev, se zachovala zatavená v jantaru. Zkoumali je experti z oxfordského muzea ve spolupráci se španělskými kolegy. Narazili také na „prabrouky“, kteří se živili zvířecí tkání.

Paleontologové objevili mrtvá tělíčka klíšťat v barmském jantaru starém přibližně 99 milionů let. Společně s mrtvolkami klíšťat byly ve zkamenělé pryskyřici také zbytky dinosauří tkáně a zřejmě i stopy materiálů z jejich hnízd.

Tyto fascinující pozůstatky minulosti prozkoumali experti z Oxfordského univerzitního muzea ve spolupráci se španělskými experty. V jednom velkém kusu jantaru našli nejen klíšťata, ale také brouky, kteří se živili zvířecí tkání, a také nejméně jedno dinosauří pero.

Deinocroton draculi
Zdroj: Nature Communications

Klíšťata byla v jantaru zachována podobně dobře jako ve filmovém Jurském parku. Na rozdíl od něj ale již nyní vědci jednoznačně vyloučili, že by se z útrob klíšťat mohlo podařit získat dinosauří krev – a z ní naklonovat pravěkého tvora. Molekuly v DNA jsou totiž příliš křehké na to, aby vydržely v neporušeném stavu desítky milionů let.

Drákulovo klíště

Klíště měřilo víc než půl centimetru a bylo na dinosauřím peru přichycené – brouci se zase zřejmě krmili pozůstatky v dinosauřích hnízdech, kam tito tvorové kladli svá vejce. Klíště nalezené mezi parazity je neznámý druh, který již před miliony lety vyhynul. Dostalo od vědců jméno Deinocroton draculi, neboli Drákulovo děsivé klíště.

Deinocroton draculi
Zdroj: Nature Communications

Jde o zatím nejsilnější důkaz, že pravěká klíšťata opravdu sála dinosauří krev. Doposud se o tom pouze spekulovalo. Podle nové analýzy se mohla klíšťata vyskytovat na tělech opeřených dinosaurů již v době Křídy, tedy v době vzdálené přibližně 100 milionů let.

„I když si nemůžeme být jistí tím, z jakého druhu dinosaura toto pero pocházelo, a tedy z jakého dinosaura klíště pilo krev, je jasné, že nepatřilo ptákovi – ti se na Zemi objevili až mnohem později,“ uvedl paleontolog Ricardo Pérez-de la Fuente, který průzkum vedl. Jeho práce vyšla v odborném časopise Nature Communications.

Na jiných nalezených klíšťatech byly stopy po pokousání brouky, kteří žili v dinosauřích hnízdech – i to je velmi silný důkaz, byť jen nepřímý, že se „přisávala“ na dinosauří kůži. Důkaz zcela přímý, tedy analýzu krve uvnitř klíštěte, bohužel není možné získat – buňky jsou příliš křehké.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 13 mminutami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 3 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 4 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 6 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.