Pojmenovali ho Drákulovo děsivé klíště. Sálo krev dinosaurům

Pravěká klíšťata, jimž pravděpodobně chutnala dinosauří krev, se zachovala zatavená v jantaru. Zkoumali je experti z oxfordského muzea ve spolupráci se španělskými kolegy. Narazili také na „prabrouky“, kteří se živili zvířecí tkání.

Paleontologové objevili mrtvá tělíčka klíšťat v barmském jantaru starém přibližně 99 milionů let. Společně s mrtvolkami klíšťat byly ve zkamenělé pryskyřici také zbytky dinosauří tkáně a zřejmě i stopy materiálů z jejich hnízd.

Tyto fascinující pozůstatky minulosti prozkoumali experti z Oxfordského univerzitního muzea ve spolupráci se španělskými experty. V jednom velkém kusu jantaru našli nejen klíšťata, ale také brouky, kteří se živili zvířecí tkání, a také nejméně jedno dinosauří pero.

Deinocroton draculi
Zdroj: Nature Communications

Klíšťata byla v jantaru zachována podobně dobře jako ve filmovém Jurském parku. Na rozdíl od něj ale již nyní vědci jednoznačně vyloučili, že by se z útrob klíšťat mohlo podařit získat dinosauří krev – a z ní naklonovat pravěkého tvora. Molekuly v DNA jsou totiž příliš křehké na to, aby vydržely v neporušeném stavu desítky milionů let.

Drákulovo klíště

Klíště měřilo víc než půl centimetru a bylo na dinosauřím peru přichycené – brouci se zase zřejmě krmili pozůstatky v dinosauřích hnízdech, kam tito tvorové kladli svá vejce. Klíště nalezené mezi parazity je neznámý druh, který již před miliony lety vyhynul. Dostalo od vědců jméno Deinocroton draculi, neboli Drákulovo děsivé klíště.

Deinocroton draculi
Zdroj: Nature Communications

Jde o zatím nejsilnější důkaz, že pravěká klíšťata opravdu sála dinosauří krev. Doposud se o tom pouze spekulovalo. Podle nové analýzy se mohla klíšťata vyskytovat na tělech opeřených dinosaurů již v době Křídy, tedy v době vzdálené přibližně 100 milionů let.

„I když si nemůžeme být jistí tím, z jakého druhu dinosaura toto pero pocházelo, a tedy z jakého dinosaura klíště pilo krev, je jasné, že nepatřilo ptákovi – ti se na Zemi objevili až mnohem později,“ uvedl paleontolog Ricardo Pérez-de la Fuente, který průzkum vedl. Jeho práce vyšla v odborném časopise Nature Communications.

Na jiných nalezených klíšťatech byly stopy po pokousání brouky, kteří žili v dinosauřích hnízdech – i to je velmi silný důkaz, byť jen nepřímý, že se „přisávala“ na dinosauří kůži. Důkaz zcela přímý, tedy analýzu krve uvnitř klíštěte, bohužel není možné získat – buňky jsou příliš křehké.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...