Pojmenovali ho Drákulovo děsivé klíště. Sálo krev dinosaurům

Pravěká klíšťata, jimž pravděpodobně chutnala dinosauří krev, se zachovala zatavená v jantaru. Zkoumali je experti z oxfordského muzea ve spolupráci se španělskými kolegy. Narazili také na „prabrouky“, kteří se živili zvířecí tkání.

Paleontologové objevili mrtvá tělíčka klíšťat v barmském jantaru starém přibližně 99 milionů let. Společně s mrtvolkami klíšťat byly ve zkamenělé pryskyřici také zbytky dinosauří tkáně a zřejmě i stopy materiálů z jejich hnízd.

Tyto fascinující pozůstatky minulosti prozkoumali experti z Oxfordského univerzitního muzea ve spolupráci se španělskými experty. V jednom velkém kusu jantaru našli nejen klíšťata, ale také brouky, kteří se živili zvířecí tkání, a také nejméně jedno dinosauří pero.

Deinocroton draculi
Zdroj: Nature Communications

Klíšťata byla v jantaru zachována podobně dobře jako ve filmovém Jurském parku. Na rozdíl od něj ale již nyní vědci jednoznačně vyloučili, že by se z útrob klíšťat mohlo podařit získat dinosauří krev – a z ní naklonovat pravěkého tvora. Molekuly v DNA jsou totiž příliš křehké na to, aby vydržely v neporušeném stavu desítky milionů let.

Drákulovo klíště

Klíště měřilo víc než půl centimetru a bylo na dinosauřím peru přichycené – brouci se zase zřejmě krmili pozůstatky v dinosauřích hnízdech, kam tito tvorové kladli svá vejce. Klíště nalezené mezi parazity je neznámý druh, který již před miliony lety vyhynul. Dostalo od vědců jméno Deinocroton draculi, neboli Drákulovo děsivé klíště.

Deinocroton draculi
Zdroj: Nature Communications

Jde o zatím nejsilnější důkaz, že pravěká klíšťata opravdu sála dinosauří krev. Doposud se o tom pouze spekulovalo. Podle nové analýzy se mohla klíšťata vyskytovat na tělech opeřených dinosaurů již v době Křídy, tedy v době vzdálené přibližně 100 milionů let.

„I když si nemůžeme být jistí tím, z jakého druhu dinosaura toto pero pocházelo, a tedy z jakého dinosaura klíště pilo krev, je jasné, že nepatřilo ptákovi – ti se na Zemi objevili až mnohem později,“ uvedl paleontolog Ricardo Pérez-de la Fuente, který průzkum vedl. Jeho práce vyšla v odborném časopise Nature Communications.

Na jiných nalezených klíšťatech byly stopy po pokousání brouky, kteří žili v dinosauřích hnízdech – i to je velmi silný důkaz, byť jen nepřímý, že se „přisávala“ na dinosauří kůži. Důkaz zcela přímý, tedy analýzu krve uvnitř klíštěte, bohužel není možné získat – buňky jsou příliš křehké.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 38 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...