Pravěká klíšťata, jimž pravděpodobně chutnala dinosauří krev, se zachovala zatavená v jantaru. Zkoumali je experti z oxfordského muzea ve spolupráci se španělskými kolegy. Narazili také na „prabrouky“, kteří se živili zvířecí tkání.
Pojmenovali ho Drákulovo děsivé klíště. Sálo krev dinosaurům
Paleontologové objevili mrtvá tělíčka klíšťat v barmském jantaru starém přibližně 99 milionů let. Společně s mrtvolkami klíšťat byly ve zkamenělé pryskyřici také zbytky dinosauří tkáně a zřejmě i stopy materiálů z jejich hnízd.
Tyto fascinující pozůstatky minulosti prozkoumali experti z Oxfordského univerzitního muzea ve spolupráci se španělskými experty. V jednom velkém kusu jantaru našli nejen klíšťata, ale také brouky, kteří se živili zvířecí tkání, a také nejméně jedno dinosauří pero.
Deinocroton draculi
Klíšťata byla v jantaru zachována podobně dobře jako ve filmovém Jurském parku. Na rozdíl od něj ale již nyní vědci jednoznačně vyloučili, že by se z útrob klíšťat mohlo podařit získat dinosauří krev – a z ní naklonovat pravěkého tvora. Molekuly v DNA jsou totiž příliš křehké na to, aby vydržely v neporušeném stavu desítky milionů let.
Drákulovo klíště
Klíště měřilo víc než půl centimetru a bylo na dinosauřím peru přichycené – brouci se zase zřejmě krmili pozůstatky v dinosauřích hnízdech, kam tito tvorové kladli svá vejce. Klíště nalezené mezi parazity je neznámý druh, který již před miliony lety vyhynul. Dostalo od vědců jméno Deinocroton draculi, neboli Drákulovo děsivé klíště.
Deinocroton draculi
Jde o zatím nejsilnější důkaz, že pravěká klíšťata opravdu sála dinosauří krev. Doposud se o tom pouze spekulovalo. Podle nové analýzy se mohla klíšťata vyskytovat na tělech opeřených dinosaurů již v době Křídy, tedy v době vzdálené přibližně 100 milionů let.
„I když si nemůžeme být jistí tím, z jakého druhu dinosaura toto pero pocházelo, a tedy z jakého dinosaura klíště pilo krev, je jasné, že nepatřilo ptákovi – ti se na Zemi objevili až mnohem později,“ uvedl paleontolog Ricardo Pérez-de la Fuente, který průzkum vedl. Jeho práce vyšla v odborném časopise Nature Communications.
Na jiných nalezených klíšťatech byly stopy po pokousání brouky, kteří žili v dinosauřích hnízdech – i to je velmi silný důkaz, byť jen nepřímý, že se „přisávala“ na dinosauří kůži. Důkaz zcela přímý, tedy analýzu krve uvnitř klíštěte, bohužel není možné získat – buňky jsou příliš křehké.