Počítač namaloval originální obraz napodobující Rembrandta. Od jeho vzoru se nedá odlišit

Obraz vytvořený pomocí počítače dokonale napodobuje práci geniálního malíře Rembrandta. Využívá statisíců dílčích částí z jeho jiných maleb.

Od úmrtí nizozemského malíře Rembrandta letos uběhne 347 let, jeho dílo stále ještě není uzavřené. S využitím technologií pro zpracování velkého množství dat bylo totiž možné zanalyzovat celou jeho tvorbu a navrhnout, jak by vypadal jeho další obraz, pokud by žil a mohl ho namalovat.

Nahrávám video
Obraz od Rembrandta
Zdroj: ČT24

Partnery iniciativy The Next Rembrandt jsou společnosti ING Bank, J. Walter Thompson Amsterodam, Delft University of Technology a muzea Mauritshuis a Het Rembrandthuis - společně se rozhodly oživit umění jednoho z největších světových malířů.

Když maluje počítač

V rámci projektu bylo ve 3D naskenováno všech 346 známých Rembrandtových obrazů a s využitím cloudových služeb Microsoft Azure, systému pro rozeznání obličejů a detailní analýzy výtvarné techniky byla všechna díla důkladně prozkoumána - například z pohledu kompozice obrazu, hloubky a textury malby, z pohledu objektu na obrazu a mnoho dalšího. Následně použitá řešení vytvořila ze získaných dat další obraz – portrét muže v černém oblečení ze 17. století s bílým límcem a kloboukem. Nový obraz tvoří více než 148 milionů bodů (pixelů) a využívá 168 263 dílčích částí z již existujících obrazů. Obraz následně vytiskla speciální 3D tiskárna s využitím UV inkoustu.

„Nové dílo smazává hranice mezi uměním a technologiemi,“ říká Lenka Čábelová, manažerka komunikace ve společnosti Microsoft, a vysvětluje kouzlo pokročilé analýzy velkých dat, díky které se podobu obrazu podařilo odhadnout: „Nezáleží, zda analyzujeme čísla, nebo barvy a tahy štětcem. Dnešní technologie dokážou do detailu prozkoumat a vyhodnotit i umělecká díla a s nasbíranými materiály dále pracovat. Je tak už jen na nás, k čemu chceme možnosti moderních technologií využít.“

Celý projekt trval zhruba 18 měsíců a vyvrcholil tento týden odhalením obrazu v Amsterdamu. Podobnou techniku je nyní možné využít i pro analýzu a následnou tvorbu obrazů dalších umělců.

Kdo byl Rembrandt

Rembrandt (celým jménem Rembrandt Harmenszoon van Rijn) se narodil 15. července 1606 v Leydenu a zemřel 4. října 1669 v Amsterdamu. Tento malíř, kreslíř, grafik a rytec takzvaného nizozemského zlatého věku je považován za jednoho z nejlepších malířů a grafiků západního umění. Slavným se stal už za svého života.

„Nový Rembrandt“ v číslech:

  • 346 obrazů
  • 150 GB dat
  •  500 hodin renderování nového díla
  • 148 milionů pixelů, které vytvořily nový obraz 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 8 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...