Placebo efekt funguje i v posilování. Lidé podávají lepší výkony a víc jim rostou svaly

Podle nového výzkumu norských vědců funguje trénink lépe, když člověk věří, že tréninkový program byl sestaven přímo jemu na míru. Autoři uvádějí, že se jedná o zajímavou ukázku placebo efektu.

„Pokud věříte, že tréninkový režim, který dodržujete, je optimalizovaný speciálně pro vás, bude to mít samo o sobě pozitivní dopad, bez ohledu na samotný obsah tohoto tréninku. Je to úplně stejné jako placebo efekt, který známe z medicíny,“ popisuje výsledky hlavní autor výzkumu Kolbjorn Andreas Lindberg.

Placebo efekt je název pro zatím ne zcela vysvětlený jev, který nastává, když léky nebo léčba fungují lépe, pokud věříte, že budou fungovat. Typický příklad: když si člověk vezme lék proti prudké bolesti hlavy a úleva přijde výrazně dříve, než mohla začít působit účinná látka obsažená v léku.

Placebo léčiva jsou dnes důležitou součástí klinického výzkumu. V takzvaných dvojitě zaslepených studiích se pacientům podává buď opravdový lék, nebo neúčinné placebo tak, aby ani výzkumníci, ani pokusné osoby nevěděli, kdo co dostal. Vědci tak zjistí, jestli lék doopravdy funguje.

Cvičení a placebo

„Placebo efekt studujeme už více než sedmdesát let, ale pohled na něj v kontextu výzkumu cvičení je úplně nový,“ říká Lindberg.

Jeho práce zkoumala čtyřicet lidí. To je také její největší slabina, na opravdu silné závěry je to příliš malý vzorek. Vědci začali výzkum tím, že všechny důkladně otestovali po fyzické stránce. Po sérii fyzických testů v laboratoři dostali účastníci studie přidělené tréninkové programy.

Polovině lidí vědci řekli, že tento program je vytvořený speciálně pro ně, na základě jejich biologie a podle toho, jaké byly výsledky předchozích fyzických testů. Druhá polovina účastníků, kontrolní skupina, dostala informaci, že jde o obecný trénikový program.

Po absolvování osmi až deseti týdnů tréninku autoři experimentu opět otestovali všech čtyřicet lidí v laboratoři. „Ukázalo se, že ti, kteří si mysleli, že dostali individuálně přizpůsobený tréninkový program, dosáhli v průměru lepších výsledků než kontrolní skupina. Přestože obě skupiny v průměru dodržovaly stejný program,“ popisuje výsledky Lindberg.

Vědci našli rozdíly mezi oběma skupinami zejména u cvičení dřepů a také u množství získané svalové hmoty.

Jak pomáhá placebo při cvičení

„Možná je trochu překvapivé, že placebo se vztahuje i na cvičení. Ale když se nad tím zamyslíte, dává to smysl,“ dodává Lindberg. „Už dříve existovaly náznaky, že lidé, kteří si mysleli, že se řídí osobním programem, trénovali o něco více a s vyšší intenzitou. A více takových drobných faktorů může ovlivnit výsledek.“ 

Vědec ale předpokládá, že na výsledek mohlo mít vliv i samotné testování. Skupina, která věřila, že má personalizovaný program, totiž mohla mít pocit, že musí podat maximální výkon, protože k tomu program sloužil. Mohli tedy mít silnější motivaci, aby se „víc předvedli“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.