Placebo efekt funguje i v posilování. Lidé podávají lepší výkony a víc jim rostou svaly

Podle nového výzkumu norských vědců funguje trénink lépe, když člověk věří, že tréninkový program byl sestaven přímo jemu na míru. Autoři uvádějí, že se jedná o zajímavou ukázku placebo efektu.

„Pokud věříte, že tréninkový režim, který dodržujete, je optimalizovaný speciálně pro vás, bude to mít samo o sobě pozitivní dopad, bez ohledu na samotný obsah tohoto tréninku. Je to úplně stejné jako placebo efekt, který známe z medicíny,“ popisuje výsledky hlavní autor výzkumu Kolbjorn Andreas Lindberg.

Placebo efekt je název pro zatím ne zcela vysvětlený jev, který nastává, když léky nebo léčba fungují lépe, pokud věříte, že budou fungovat. Typický příklad: když si člověk vezme lék proti prudké bolesti hlavy a úleva přijde výrazně dříve, než mohla začít působit účinná látka obsažená v léku.

Placebo léčiva jsou dnes důležitou součástí klinického výzkumu. V takzvaných dvojitě zaslepených studiích se pacientům podává buď opravdový lék, nebo neúčinné placebo tak, aby ani výzkumníci, ani pokusné osoby nevěděli, kdo co dostal. Vědci tak zjistí, jestli lék doopravdy funguje.

Cvičení a placebo

„Placebo efekt studujeme už více než sedmdesát let, ale pohled na něj v kontextu výzkumu cvičení je úplně nový,“ říká Lindberg.

Jeho práce zkoumala čtyřicet lidí. To je také její největší slabina, na opravdu silné závěry je to příliš malý vzorek. Vědci začali výzkum tím, že všechny důkladně otestovali po fyzické stránce. Po sérii fyzických testů v laboratoři dostali účastníci studie přidělené tréninkové programy.

Polovině lidí vědci řekli, že tento program je vytvořený speciálně pro ně, na základě jejich biologie a podle toho, jaké byly výsledky předchozích fyzických testů. Druhá polovina účastníků, kontrolní skupina, dostala informaci, že jde o obecný trénikový program.

Po absolvování osmi až deseti týdnů tréninku autoři experimentu opět otestovali všech čtyřicet lidí v laboratoři. „Ukázalo se, že ti, kteří si mysleli, že dostali individuálně přizpůsobený tréninkový program, dosáhli v průměru lepších výsledků než kontrolní skupina. Přestože obě skupiny v průměru dodržovaly stejný program,“ popisuje výsledky Lindberg.

Vědci našli rozdíly mezi oběma skupinami zejména u cvičení dřepů a také u množství získané svalové hmoty.

Jak pomáhá placebo při cvičení

„Možná je trochu překvapivé, že placebo se vztahuje i na cvičení. Ale když se nad tím zamyslíte, dává to smysl,“ dodává Lindberg. „Už dříve existovaly náznaky, že lidé, kteří si mysleli, že se řídí osobním programem, trénovali o něco více a s vyšší intenzitou. A více takových drobných faktorů může ovlivnit výsledek.“ 

Vědec ale předpokládá, že na výsledek mohlo mít vliv i samotné testování. Skupina, která věřila, že má personalizovaný program, totiž mohla mít pocit, že musí podat maximální výkon, protože k tomu program sloužil. Mohli tedy mít silnější motivaci, aby se „víc předvedli“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 36 mminutami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...