Placebo efekt funguje i v posilování. Lidé podávají lepší výkony a víc jim rostou svaly

Podle nového výzkumu norských vědců funguje trénink lépe, když člověk věří, že tréninkový program byl sestaven přímo jemu na míru. Autoři uvádějí, že se jedná o zajímavou ukázku placebo efektu.

„Pokud věříte, že tréninkový režim, který dodržujete, je optimalizovaný speciálně pro vás, bude to mít samo o sobě pozitivní dopad, bez ohledu na samotný obsah tohoto tréninku. Je to úplně stejné jako placebo efekt, který známe z medicíny,“ popisuje výsledky hlavní autor výzkumu Kolbjorn Andreas Lindberg.

Placebo efekt je název pro zatím ne zcela vysvětlený jev, který nastává, když léky nebo léčba fungují lépe, pokud věříte, že budou fungovat. Typický příklad: když si člověk vezme lék proti prudké bolesti hlavy a úleva přijde výrazně dříve, než mohla začít působit účinná látka obsažená v léku.

Placebo léčiva jsou dnes důležitou součástí klinického výzkumu. V takzvaných dvojitě zaslepených studiích se pacientům podává buď opravdový lék, nebo neúčinné placebo tak, aby ani výzkumníci, ani pokusné osoby nevěděli, kdo co dostal. Vědci tak zjistí, jestli lék doopravdy funguje.

Cvičení a placebo

„Placebo efekt studujeme už více než sedmdesát let, ale pohled na něj v kontextu výzkumu cvičení je úplně nový,“ říká Lindberg.

Jeho práce zkoumala čtyřicet lidí. To je také její největší slabina, na opravdu silné závěry je to příliš malý vzorek. Vědci začali výzkum tím, že všechny důkladně otestovali po fyzické stránce. Po sérii fyzických testů v laboratoři dostali účastníci studie přidělené tréninkové programy.

Polovině lidí vědci řekli, že tento program je vytvořený speciálně pro ně, na základě jejich biologie a podle toho, jaké byly výsledky předchozích fyzických testů. Druhá polovina účastníků, kontrolní skupina, dostala informaci, že jde o obecný trénikový program.

Po absolvování osmi až deseti týdnů tréninku autoři experimentu opět otestovali všech čtyřicet lidí v laboratoři. „Ukázalo se, že ti, kteří si mysleli, že dostali individuálně přizpůsobený tréninkový program, dosáhli v průměru lepších výsledků než kontrolní skupina. Přestože obě skupiny v průměru dodržovaly stejný program,“ popisuje výsledky Lindberg.

Vědci našli rozdíly mezi oběma skupinami zejména u cvičení dřepů a také u množství získané svalové hmoty.

Jak pomáhá placebo při cvičení

„Možná je trochu překvapivé, že placebo se vztahuje i na cvičení. Ale když se nad tím zamyslíte, dává to smysl,“ dodává Lindberg. „Už dříve existovaly náznaky, že lidé, kteří si mysleli, že se řídí osobním programem, trénovali o něco více a s vyšší intenzitou. A více takových drobných faktorů může ovlivnit výsledek.“ 

Vědec ale předpokládá, že na výsledek mohlo mít vliv i samotné testování. Skupina, která věřila, že má personalizovaný program, totiž mohla mít pocit, že musí podat maximální výkon, protože k tomu program sloužil. Mohli tedy mít silnější motivaci, aby se „víc předvedli“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 3 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 5 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 7 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 8 hhodinami
Načítání...