Placebo efekt funguje i v posilování. Lidé podávají lepší výkony a víc jim rostou svaly

Podle nového výzkumu norských vědců funguje trénink lépe, když člověk věří, že tréninkový program byl sestaven přímo jemu na míru. Autoři uvádějí, že se jedná o zajímavou ukázku placebo efektu.

„Pokud věříte, že tréninkový režim, který dodržujete, je optimalizovaný speciálně pro vás, bude to mít samo o sobě pozitivní dopad, bez ohledu na samotný obsah tohoto tréninku. Je to úplně stejné jako placebo efekt, který známe z medicíny,“ popisuje výsledky hlavní autor výzkumu Kolbjorn Andreas Lindberg.

Placebo efekt je název pro zatím ne zcela vysvětlený jev, který nastává, když léky nebo léčba fungují lépe, pokud věříte, že budou fungovat. Typický příklad: když si člověk vezme lék proti prudké bolesti hlavy a úleva přijde výrazně dříve, než mohla začít působit účinná látka obsažená v léku.

Placebo léčiva jsou dnes důležitou součástí klinického výzkumu. V takzvaných dvojitě zaslepených studiích se pacientům podává buď opravdový lék, nebo neúčinné placebo tak, aby ani výzkumníci, ani pokusné osoby nevěděli, kdo co dostal. Vědci tak zjistí, jestli lék doopravdy funguje.

Cvičení a placebo

„Placebo efekt studujeme už více než sedmdesát let, ale pohled na něj v kontextu výzkumu cvičení je úplně nový,“ říká Lindberg.

Jeho práce zkoumala čtyřicet lidí. To je také její největší slabina, na opravdu silné závěry je to příliš malý vzorek. Vědci začali výzkum tím, že všechny důkladně otestovali po fyzické stránce. Po sérii fyzických testů v laboratoři dostali účastníci studie přidělené tréninkové programy.

Polovině lidí vědci řekli, že tento program je vytvořený speciálně pro ně, na základě jejich biologie a podle toho, jaké byly výsledky předchozích fyzických testů. Druhá polovina účastníků, kontrolní skupina, dostala informaci, že jde o obecný trénikový program.

Po absolvování osmi až deseti týdnů tréninku autoři experimentu opět otestovali všech čtyřicet lidí v laboratoři. „Ukázalo se, že ti, kteří si mysleli, že dostali individuálně přizpůsobený tréninkový program, dosáhli v průměru lepších výsledků než kontrolní skupina. Přestože obě skupiny v průměru dodržovaly stejný program,“ popisuje výsledky Lindberg.

Vědci našli rozdíly mezi oběma skupinami zejména u cvičení dřepů a také u množství získané svalové hmoty.

Jak pomáhá placebo při cvičení

„Možná je trochu překvapivé, že placebo se vztahuje i na cvičení. Ale když se nad tím zamyslíte, dává to smysl,“ dodává Lindberg. „Už dříve existovaly náznaky, že lidé, kteří si mysleli, že se řídí osobním programem, trénovali o něco více a s vyšší intenzitou. A více takových drobných faktorů může ovlivnit výsledek.“ 

Vědec ale předpokládá, že na výsledek mohlo mít vliv i samotné testování. Skupina, která věřila, že má personalizovaný program, totiž mohla mít pocit, že musí podat maximální výkon, protože k tomu program sloužil. Mohli tedy mít silnější motivaci, aby se „víc předvedli“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 5 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 6 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 7 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 8 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 12 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 14 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...