Pláč miminek z různých zemí se liší, zjistili vědci

Děti se učí mateřskou řeč těsně po narození – a dokonce možná už před narozením. Poukazuje na to nová studie německých vědců.

Pláč miminek zní podle toho, z jaké země pocházejí, zjistili němečtí vědci. Výzkumníci z univerzity v německém Würzburgu zkoumali pláč německých, čínských a kamerunských novorozenců a dospěli k závěru, že děti z různých zemí pláčou jinak. Ze dvou provedených studií vyvozují, že děti se začínají učit mateřský jazyk bezprostředně po narození.

Vědci, kteří zkoumali 55 novorozenců z Pekingu a 21 malých Kamerunců z kmene Nso na severozápadě Kamerunu, zjistili, že jejich pláč se víc podobá zpěvu, píší německé weby. Podle nich proto, že mandarínština i jazyk lamnso jsou takzvané tónové jazyky. Tón, jakým je slovo proneseno, má zásadní důležitost pro rozlišení významu různých slov, která jinak znějí stejně.

Poté, co se ukazuje, že už nenarozené děti v poslední třetině těhotenství rozpoznají řeč matky, začíná vycházet najevo, že již pláč novorozence má typické melodické znaky ovlivněné okolím.

Kulturní rozdíly v dětském pláči

Miminka z Číny a z Kamerunu měla mnohem vyšší rozsah mezi nejnižším a nejvyšším tónem pláče než německé děti. Také začátek a konec tónu byl intenzivnější.

Vědci ovšem ujišťovali, že miminka kvůli výzkumu záměrně nerozplakávali. „Zaznamenávali jsme jen spontánní křik, většinou když měly děti hlad,“ řekla podle webu FAZ vědkyně Kathleen Wermkeová.

Tato práce navazuje na její starší výzkumy z roku 2009 zveřejněné v odborném časopise Current Biology. Tehdy dospěla k vysvětlení, že plod v těle matky je schopen vnímat zvuky z vnějšího prostředí. Tehdy Wermkeová porovnávala křik 30 německých a 30 francouzských novorozenců a již tehdy se ukázalo, že je mezi nimi rozdíl, byť výrazně menší než ten, který je mezi dětmi africkými a čínskými. 

Pokud by to potvrdily i další studie, mělo by to závažný dopad na teorii univerzálního jazyka. Ta považuje řeč za geneticky predisponovanou; vrozená šablona slouží jako matrice, na kterou pak člověk napasuje kterýkoli z jazyků. Noam Chomsky se pokusil svou teorii přiblížit v Hyde Parku Civilizace, kam americký lingvista přijal pozvání jako vzácný host:

56 minut
Chomsky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 13 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...