Pivo bylo významný faktor, který stabilizoval starověké společnosti, ukazuje výzkum

Zhruba 1000 let zpátky existovala v Peru říše Huari: většina Evropanů o ní sice nikdy neslyšela, ale šlo o nesmírně úspěšnou civilizaci. Na svém vrcholu byla velká jako celé východní pobřeží Spojených států. A co je ještě zajímavější, vydržela přes 500 let, což je na tak velké impérium pozoruhodný úspěch. Antropologové nyní popsali, že důležitým faktorem pro dlouhověkost této říše bylo neustálé zásobování pivem.

Říše Huari se začala rozvíjet okolo roku 500 a zanikla kolem roku 1100. Řadu sociálních, kulturních i technologických prvků však od ní převzaly další kultury, včetně slavných Inků. Jak významnou říší byla kultura Huarijů, dokládá velikost jejich metropole – žilo v ní přibližně 40 tisíc obyvatel.

„Naše studie nám pomáhá pochopit, jak pivo pomáhalo s vytvářením komplexních politických organizací,“ uvedl Ryan Williams, antropolog, který je hlavním autorem práce zveřejněné v odborném časopise Sustainability. „Potřebovali jsme využít spoustu nových technologií, abychom získali informace o tom, jak se vyrábělo starodávné pivo a jaké mělo v minulosti vliv na společnosti,“ doplnil.

Výzkum artefaktů  tak byl založen například na laserovém měření střepů, které zbyly po džbánech. „Na téhle studii je skvělé, že jdeme až na atomární úroveň. Počítáme atomy v pórech keramiky a snažíme se tak rekonstruovat množství molekul v těch původních nápojích, jež se z nich pily,“ říká profesor Williams.

Minipivovar z roku 1000

  • Vyrobené pivo zaujalo natolik, že podle něj vyrobili v jednom chicagském pivovaru várku, která se bude ve městě v červnu prodávat pod názvem Wari, což je anglický název kultury Huari.

Výzkum začal už před dvaceti lety, kdy jeho tým objevil na archeologické lokalitě Cerro Baúl na jihu Peru starý pivovar pocházející právě z kultury Huari. „V podstatě to v mnoha ohledech připomínalo dnešní minipivovar. Pivo se tam jen vyrábělo, ale hostinec, kde se pivo pilo, musel být nedaleko,“ popisuje vědec.

Z nálezů na místě se podařilo odvodit, že tento pivní nápoj nazývaný chicha vydržel jen přibližně týden, proto se nedal převážet a musel se konzumovat přímo na místě. Sloužily k tomu oslavy, během nichž se shromažďovalo ve městech množství návštěvníků. Typicky to bylo sto až dvě stě zástupců elit, kteří společně pili pivo z téměř půlmetrových keramických nádob bohatě zdobených podobami barijských božstev a hrdinů.

Tato setkání byla pro fungování říše klíčová, tvrdí Williams. Elity z různých částí říše se tu setkávaly, zřejmě jim byly přinášeny dary – celý systém pak fungoval, protože významné osoby říše se u piva spřátelily a udržovaly tak spolu pravidelné vztahy.

Recept na starověké pivo

Díky detailnímu prostudování pivovaru byli vědci schopni napodobit celý proces vaření tohoto starodávného piva. „Je to komplikované a vyžaduje to jak znalosti, tak i praxi. Tento experiment nás naučil o výrobě piva spoustu, kolik to vyžadovalo námahy i času,“ popsali vědci z Fieldova muzea.

Pivo se tehdy vyrábělo ze snadno dostupných přísad, které se daly vždy snadno opatřit, a to dokonce i když sucho snížilo úrodu kukuřice. Stálý přísun piva byl podle vědců velmi silným stabilizačním faktorem; říše Huari totiž byla složená z mnoha kmenů a „národů“, společné pití piva fungovalo jako rituál, který všechny tyto vrstvy společnosti spojoval.

„Tento výzkum je pro nás důležitý, protože nám pomáhá pochopit, jak instituce vytvářejí vazby, které spojují společnost dohromady,“ uvádí autoři studie. „ Bez nich se velké politické entity začínají rozpadat na mnohem menší celky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled