Pivo bylo významný faktor, který stabilizoval starověké společnosti, ukazuje výzkum

Zhruba 1000 let zpátky existovala v Peru říše Huari: většina Evropanů o ní sice nikdy neslyšela, ale šlo o nesmírně úspěšnou civilizaci. Na svém vrcholu byla velká jako celé východní pobřeží Spojených států. A co je ještě zajímavější, vydržela přes 500 let, což je na tak velké impérium pozoruhodný úspěch. Antropologové nyní popsali, že důležitým faktorem pro dlouhověkost této říše bylo neustálé zásobování pivem.

Říše Huari se začala rozvíjet okolo roku 500 a zanikla kolem roku 1100. Řadu sociálních, kulturních i technologických prvků však od ní převzaly další kultury, včetně slavných Inků. Jak významnou říší byla kultura Huarijů, dokládá velikost jejich metropole – žilo v ní přibližně 40 tisíc obyvatel.

„Naše studie nám pomáhá pochopit, jak pivo pomáhalo s vytvářením komplexních politických organizací,“ uvedl Ryan Williams, antropolog, který je hlavním autorem práce zveřejněné v odborném časopise Sustainability. „Potřebovali jsme využít spoustu nových technologií, abychom získali informace o tom, jak se vyrábělo starodávné pivo a jaké mělo v minulosti vliv na společnosti,“ doplnil.

Výzkum artefaktů  tak byl založen například na laserovém měření střepů, které zbyly po džbánech. „Na téhle studii je skvělé, že jdeme až na atomární úroveň. Počítáme atomy v pórech keramiky a snažíme se tak rekonstruovat množství molekul v těch původních nápojích, jež se z nich pily,“ říká profesor Williams.

Minipivovar z roku 1000

  • Vyrobené pivo zaujalo natolik, že podle něj vyrobili v jednom chicagském pivovaru várku, která se bude ve městě v červnu prodávat pod názvem Wari, což je anglický název kultury Huari.

Výzkum začal už před dvaceti lety, kdy jeho tým objevil na archeologické lokalitě Cerro Baúl na jihu Peru starý pivovar pocházející právě z kultury Huari. „V podstatě to v mnoha ohledech připomínalo dnešní minipivovar. Pivo se tam jen vyrábělo, ale hostinec, kde se pivo pilo, musel být nedaleko,“ popisuje vědec.

Z nálezů na místě se podařilo odvodit, že tento pivní nápoj nazývaný chicha vydržel jen přibližně týden, proto se nedal převážet a musel se konzumovat přímo na místě. Sloužily k tomu oslavy, během nichž se shromažďovalo ve městech množství návštěvníků. Typicky to bylo sto až dvě stě zástupců elit, kteří společně pili pivo z téměř půlmetrových keramických nádob bohatě zdobených podobami barijských božstev a hrdinů.

Tato setkání byla pro fungování říše klíčová, tvrdí Williams. Elity z různých částí říše se tu setkávaly, zřejmě jim byly přinášeny dary – celý systém pak fungoval, protože významné osoby říše se u piva spřátelily a udržovaly tak spolu pravidelné vztahy.

Recept na starověké pivo

Díky detailnímu prostudování pivovaru byli vědci schopni napodobit celý proces vaření tohoto starodávného piva. „Je to komplikované a vyžaduje to jak znalosti, tak i praxi. Tento experiment nás naučil o výrobě piva spoustu, kolik to vyžadovalo námahy i času,“ popsali vědci z Fieldova muzea.

Pivo se tehdy vyrábělo ze snadno dostupných přísad, které se daly vždy snadno opatřit, a to dokonce i když sucho snížilo úrodu kukuřice. Stálý přísun piva byl podle vědců velmi silným stabilizačním faktorem; říše Huari totiž byla složená z mnoha kmenů a „národů“, společné pití piva fungovalo jako rituál, který všechny tyto vrstvy společnosti spojoval.

„Tento výzkum je pro nás důležitý, protože nám pomáhá pochopit, jak instituce vytvářejí vazby, které spojují společnost dohromady,“ uvádí autoři studie. „ Bez nich se velké politické entity začínají rozpadat na mnohem menší celky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 17 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 20 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 23 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...