Jednoduché testy kognitivních dovedností ve středním věku, tedy zhruba v rozmezí 45 až 65 let, by mohly předpovědět pravděpodobnost pádů ve stáří, které jsou jednou z nejčastějších příčin úrazů a úmrtí. Trénink zaměřený na posílení poznávacích funkcí by tato rizika mohl snížit. Vyplývá to z nového výzkumu vědců z londýnské University College (UCL).
Špatná paměť či slovní plynulost, nedostatečná rychlost zpracování informací a kognitivních dovedností po padesátém roku života mohou být časným ukazatelem špatné rovnováhy ve stáří. Vyplývá to z výzkumu, který publikoval odborný časopis Journals of Gerontology. Rovnováha podle autorů studie není jen o fyzické síle a kondici, ale také o mentální kapacitě člověka a schopnosti mozku vyhodnotit, které svaly má ve správnou chvíli ovládat.
Problémy s rovnováhou zvyšují riziko pádů, které mohou být ve stáří smrtelné. Podle anglické zdravotní služby NHS jsou nejčastější příčinou úmrtí v důsledku úrazů u osob starších 75 let.
Zjištění vědců otevírají dveře možnosti, že kognitivní trénink ve středním věku bude mít pozitivní vliv na lepší rovnováhu ve stáří.
Za pády může tělo – i duše
Současná prevence pádů se podle hlavní autorky studie Joanny Blodgettové zaměřuje spíš na posílení fyzických schopností, jako je silový nebo balanční trénink. „Teď by však mohlo být užitečné prozkoumat, zda by intervence, které zlepšují kognitivní schopnosti, mohly zlepšit také rovnováhu,“ dodala Blodgettová.
Předchozí studie, které zkoumaly rovnováhu, se podobně jako prevence zaměřovaly spíše na fyzické aspekty, například na sílu a pohyblivost. Podle Blodgettové je její výzkum revoluční v tom, že ukazuje na propojení tělesných schopností s mentálními dovednostmi.
Podle Blodgettové schopnost rovnováhy závisí na kognitivním zpracování informací ze tří směrů. Za prvé z toho, co vidíme, za druhé z toho, co naše tělo vnímá prostřednictvím pohybu a polohy, a za třetí z podnětů identifikovaných vnitřním uchem a přenášených zpět do mozku.
I přes závažné následky jsou pády v pozdějším věku často přehlížené jako nevyhnutelná součást stárnutí. Blodgettová uvedla, že její zjištění jsou založená na analýze tří tisíc lidí. Studie by podle ní mohla pomoci vytvořit cílenou prevenci pro lidi ve středním věku, která je ochrání, až budou starší. „Jednoduché kognitivní testy by mohly identifikovat osoby ohrožené špatnou rovnováhou, což by umožnilo screening i intervenci,“ dodala.
