Oxfordská univerzita bude zkoumat, jak by se marihuana mohla uplatnit v léčbě psychózy

Možnosti marihuany jako léku proti psychický problémům chce zkoumat univerzita v Oxfordu. Mezinárodní výzkum má prověřit bezpečnost i účinnost látky obsažené v marihuaně u případů psychózy.

Existuje mnoho náznaků, že by léky založené na marihuaně mohly pomáhat v léčbě psychických problémů. Současně ale panují obavy, že při špatném užívání by naopak mohly stejné potíže ještě zhoršit.

V Oxfordu proto začnou s rozsáhlou studií, která by měla zjistit, jak účinná je marihuana doopravdy. Vědce zajímá především účinná látka kanabidiol (CBD).

  • Kanabidiol patří do skupiny látek zvaných kanabinoidy, které se v přírodě vyskytují zejména v rostlinách konopí; CBD je po tetrahydrokanabinolu (THC) druhým nejdůležitějším z nich. Chemicky jsou CBD a THC blízce příbuzné, CBD ale není psychoaktivní stejným způsobem jako THC.

Studie bude mít mamutí rozměry, zúčastní se jí pětatřicet center, především v Evropě a Severní Americe. Koordinovat ji bude katedra psychiatrie Oxfordské univerzity. Finance poskytne charitativní nadace Wellcome.

Do programu bude zapojeno tisíc lidí, včetně těch s klinicky vysokým rizikem psychózy i těch, kdo touto nemocí trpí, nebo se u nich dokonce nedaří současnými metodami léčit. 

Boj s psychózou

„Kanabidiol je jednou z nejslibnějších nových léčebných metod pro lidi s psychózou,“ řekl oxfordský profesor Philip McGuire, který studii vede. „Spousta lidí s psychózou je otevřená tomu vyzkoušet ho, a předchozí studie menšího rozsahu naznačily, že má příznivé účinky.“

„Kromě léčby již vzniklé psychózy bude studie také zkoumat, zda může kanabidiol zabránit vzniku psychózy u lidí s vysokým rizikem jejího vzniku,“ uvedl McGuire. „Tato studie by nám mohla poskytnout nový druh léčby psychózy.“

Věří, že vědci mohou uspět, a pokud se podaří úspěšnost potvrdit, mohla by se látka stát novou zbraní v arzenálu medicíny. K léčbě psychóz se totiž sice dnes běžně používají antipsychotika, ale ta mohou mít významné vedlejší účinky, pacienti je často přestávají užívat a nefungují u všech. „To znamená, že je důležité, abychom prozkoumali možnosti nových terapií, jako je tato,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.