Když na začátku koronavirové pandemie epidemiologové varovali před tím, aby si lidé podávali ruce, hledal se nějaký jiný pozdrav, který by mohl toto gesto nahradit. Jedním z těch nejpoužívanějších se stal pozdrav s prsty roztaženými do tvaru písmene V – napodoboval gesto ze seriálu Star Trek z roku 1966. Jde jen o jednu z mnoha věcí, které tento seriál dal světu. Jeho autor, americký scenárista Gene Roddenberry, se narodil přesně před sto lety, 19. srpna 1921.
Star Trek je takovým fenoménem, že si ho musel všimnout zřejmě každý člověk, a to i ti, kdo neviděli ani jedinou epizodu seriálu nebo film. Ovlivnil popkulturu, technologie, ale také celou západní společnost mírou a formou, kterou si dnes lidé jen málokdy uvědomují.
Původní seriál Star Trek se vysílal jen tři sezony v letech 1966 až 1969, pak byl pro nízkou sledovanost ukončen. Tvůrce seriálu Gene Roddenberry byl ale velkým vizionářem, jehož představy o budoucím světě, technologiích i společnosti ovlivnily svět. V době, kdy byl seriál zrušen, mohl jen málokdo tušit, jak široce a hluboce pronikne do naší kultury.
Dílo jednoho muže
Roddenberry od malička vyrůstal na brakových románech a povídkách, které byly v době jeho mládí nesmírně populární; později vzpomínal, že nejvíc ho ovlivnil příběh Johna Cartera na Marsu.
Poté, co vystudoval politologii, ho začalo čím dál víc lákat létání, vzhledem k právě probíhající druhé světové válce byl pilotů nedostatek, a Roddenberry se tak opravdu vojenským pilotem stal. Ale jeden z letů, při nichž řídil obří bombardér B-17 přezdívaný Létající pevnost, skončil tragédií – Roddenberry přelétl přistávací dráhu a dva z členů posádky zemřeli.
Zbytek války strávil v USA, létal dál, ale už jen jako inspektor leteckých nehod – v té době zažil druhý pád letadla. Třetí přidal, když po válce létal na komerčních letech pro společnost PanAm – letoun tehdy kvůli poruše motoru spadl v Sýrii a při nehodě zemřelo 15 lidí. Pro Roddenberryho se to stalo jasným signálem, že o létání by měl už nadále raději jen psát – a stal se po krátké kariéře u policie scenáristou.
Svých zkušeností z armády a létání ale dokázal skvěle využít. Právě na nich vystavěl i seriál, který nazval Star Trek – neboli mezihvězdná pouť. Vymykal se dobovým standardům rovnou v mnoha ohledech. Žánr sci-fi tehdy v televizi nebyl vůbec častý, ať už kvůli složitosti témat, produkčním nákladům, ale zejména proto, že publikum na něj nebylo zvyklé.
Star Trek sledoval cesty posádky kosmické lodě Enterprise, která se pohybovala po celé galaxii; rozsah seriálu tedy dalece přesahoval cokoliv, co do té doby vzniklo. Také složení posádky se svou pestrostí vymykalo dobovým normám.
Kapitán lodi James Tiberius Kirk byl sice typickým Američanem druhé poloviny dvacátého století, ale na můstku Enterpise hráli důležitou roli i mimozemšťan Spock, Japonec Sulu, černoška Uhura, a dokonce – a to bylo v době tehdy probíhající studené války zcela výjimečné – i navigátor Pavel Čechov, který pocházel z Ruska.
Prosadit v 60. letech tak rozmanité složení, bylo mimořádně složité a budilo i pohoršení – například s černošskou důstojnicí měla společnost NBC vysílající seriál problém, ale Roddenberry ji do něj stejně prosadil. Mimo jiné Nichelle Nicholsová, která ji hrála, chtěla po roce skončit – aby pokračovala, ji tehdy přesvědčil až Martin Luther King, který jí vysvětlil, že je vzorem pro černošskou komunitu. Mimo jiné právě mezi postavou, kterou hrála Nicholsová, a kapitánem Kirkem se odehrál jeden z prvních seriálových polibků mezi bělochem a černoškou – také to vzbudilo při premiéře notný údiv.
Vesmírná utopie
Roddenberry přitom v seriálu vykreslil společnost, kterou Spojené státy té doby vlastně ještě neznaly, ale která velmi dobře předpověděla budoucí svět. Lidstvo mělo ve Star Treku fungovat jako jediný národ, sjednocený a bez výraznějších vnitřních sporů.
Společnost byla utopická také v mnoha dalších ohledech – lidstvo v Roddenberryho představě vyřešilo většinu existenciálních problémů a mohlo pomáhat ostatním civilizacím v kosmu. Ve své době vzbudilo velké pohoršení, že lidstvo ani nepoužívá peníze – bylo to označované jako komunismus.
V původních dílech se také autoři s Roddenberrym v čele až úzkostlivě vyhýbali jakýmkoliv zmínkám o existujících reálných náboženstvích, jako by v budoucnosti, kdy se dobrodružství kosmické lodě Enterprise odehrávají, snad ani různé církve neexistovaly.
Seriál byl sice nápaditý, originální a v mnoha ohledech předběhl dobu, potýkal se ale s řadou problémů u studia NBC. Přestože na něm spolupracovalo několik hvězd sci-fi, včetně Harlana Ellisona, a Roddenberry se o některých příběhových linkách radil i s Isaacem Asimovem, rozhodlo se studio NBC, že ho ukončí – zastavil ho nakonec až protest fanoušků.
- Tažný paprsek – využívá se dnes jako optická pinzeta u miniaturních objektů.
- Tablet – posádka Enterprise používala elektronická zařízení v podobě malých přenosných obrazovek, dnešní tablety se jimi inspirovaly.
- Univerzální překladač – moderní technologie založené na strojovém překladu se už blíží schopnostem těch ze seriálu.
- Trikordér – v seriálu jsou to jakési přenosné laboratoře schopné analyzovat spoustu dat, například k lékařským účelům. Velmi podobný systém LOCAD využívá i NASA.
- Komunikátory – jsou kosmickou obdobou našich mobilních telefonů. Design některých mobilů, zejména kdysi populárních „véček“, se těmi ze Star Treku přímo inspiroval.
Třetí sezona ale byla poslední. Poslední epizoda byla z dnešního pohledu dost symbolicky odvysílána 47 dní předtím, než Neil Armstrong vstoupil na Měsíc v rámci mise Apollo 11. Nové epizody se (kromě animovaného pokračování) sice netočily, ale opakovaly se ty staré – a také se vysílaly v dalších zemích. Díky tomu si seriál rychle získával popularitu nejen v USA, ale i v Evropě.
Síla jeho fanoušků, kteří si začali říkat trekkies, například dokázala přesvědčit NASA, aby první vyrobený testovací raketoplán pojmenovali po Enterprise, přestože NASA původně uvažovala o názvu Constitution.
Dobrodružství nové generace
Trekkies přibývalo tolik, že se vyplatilo začít točit i filmy, celkem jich dodnes vzniklo třináct. V polovině osmdesátých let také konečně přišlo seriálové pokračování, které poslalo do vesmíru loď Enterprise, ale s novou posádkou – i tentokrát multikulturní natolik, že jí dokonce velel Francouz.
Na restartu se ještě Roddenberry osobně podílel, ale už v průběhu první sezony se od seriálu stárnoucí scenárista se zhoršujícím se zdravím vzdaloval. Zemřel 24. října 1991 ve věku 70 let v Kalifornii – o rok později vynesl jeho popel na oběžnou dráhu raketoplán Columbie; Roddenberry se stal prvním člověkem, jemuž se tato pocta dostala.
Pouť do míst, kam se nikdo nevydal
Ani po Roddenberryho smrti ale fenomén Star Treku nezemřel, naopak. Vznikaly stále nové řady seriálu. Nejprve Hluboký vesmír Devět, který přesunul dobrodružství z vesmírné lodi na kosmickou stanici, které velel Afroameričan. Následoval Voyager, jemuž velela poprvé žena, a pak Star Trek: Enterprise, který se podíval na kořeny vzniku vesmírné Federace planet.
A současnost? Ta je na seriály bohatší víc než jakákoliv doba předtím. Běží dva hrané (v jednom je kapitánem černoška) a jeden animovaný, další takový bude mít brzy premiéru. A uvažuje se i o dalších filmech. Podobně jako jiné popkulturní fenomény je Star Trek multižánrový a multimediální, existují stovky knih z jeho prostředí, desítky videoher, spousta her karetních, deskových i „na hrdiny“ (ve stylu Dračího doupěte).
Trailer na seriál Star Trek: Discovery
