Otcové se k malým dcerám chovají zcela jinak než k synům, odhaluje studie

Otcové se k dívkám v batolecím věku chovají velmi odlišně než ke stejně starým synům, popsali neuropsychologové v rozsáhlé studii. Výsledky jsou ověřené pomocí mozkových skenů.

Otcové jsou vůči svým dcerám mnohem pozornější a více reagují na jejich chování než vůči synům. Dcerám také otcové častěji zpívali a více s nimi mluvili otevřeně o emocích, a to včetně těch negativních, jako je například smutek. Zřejmě proto, že je pro ně snadnější přijímat pocity dívek než chlapců.

Vědci zkoumali vztah otců k synům i dcerám jak pomocí dotazníků, tak i skeny mozků. Své výsledky zveřejnili v odborném časopise Behavioral Neuroscience. Podle nich otcové tráví naopak více času se syny zápolením a více při komunikaci s nimi používají výrazy zaměřené na úspěch (jako výhra, nejlepší, hrdý). Naopak s dcerami otcové více používají slova analytická, která nějak popisují realitu (velmi, pod, celek) – podle autorů práce jsou takové výrazy spojené s budoucím akademickým úspěchem.

Nahrávám video
Šedivý: První světová válka byla největší genderovou revolucí
Zdroj: ČT24

„Když dítě pláče nebo volá tátu, reagují na to otcové dcer častěji než otcové synů,“ uvedla hlavní autorka práce Jennifer Mascarová z Emory University. „Měli bychom si uvědomit, jak i nevědomě rozlišujeme gender už u malých dětí,“ dodala.

Proč se otcové chovají jinak k synům a dcerám?

Vědci v rámci této studie nezjišťovali, proč se takto otcové chovají – tedy zda to je podložené geneticky, anebo evolučně či prostě jen kulturní tradicí. Neposuzovali ani, zda je takový odlišný přístup k dětem nějak nespravedlivý nebo některé z pohlaví zvýhodňuje nebo znevýhodňuje.

Vědci tento pokus přenesli z laboratoře do reálného světa; jedním z nejčastějších problémů psychologických studií totiž je fakt, že zkoumané osoby se při experimentech chovají tak, jak se od nich očekává – nikoliv „přirozeně“. Proto vybavili 52 otců batolat miniaturními počítači, které nahrávaly zvuky v době 48 hodin. Lidé se tak mohli chovat mnohem reálněji, protože museli řešit běžné situace. „Lidí se chovají až šokujícím způsobem normálně – většina jich úplně zapomene, že nějaký přístroj vůbec nosí,“ popsala výhodu metody Mascarová.

Podvést se nedaly ani skeny mozků na magnetické resonanci. Během nich vědci ukazovali otcům fotografie různých dětí, včetně těch jejich, v různých emocionálních stavech. Nejsilnější odezvy se objevovaly u otců, kteří pozorovali pozitivní emoce svých dcer. Nejsilnější reakce u otců synů naopak vyvolaly (nečekaně) neutrální výrazy. Na smutné tváře svých dětí reagovali stejně intenzivně otcové dcer i synů.

Výrazné změny pozorovali vědci i ve slovníku, který otcové vůči dětem používali. Více zastoupené byly výrazy, které se týkaly dětského těla, v řeči otců dcer. Výzkum probíhal pouze ve Spojených státech, je tedy možné, že jeho výsledky nejsou přenositelné na jiné kultury, vědecký tým by to rád v další sérii experimentů ověřil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 18 mminutami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 1 hhodinou

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 4 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 5 hhodinami
Načítání...