Otcové se k malým dcerám chovají zcela jinak než k synům, odhaluje studie

Otcové se k dívkám v batolecím věku chovají velmi odlišně než ke stejně starým synům, popsali neuropsychologové v rozsáhlé studii. Výsledky jsou ověřené pomocí mozkových skenů.

Otcové jsou vůči svým dcerám mnohem pozornější a více reagují na jejich chování než vůči synům. Dcerám také otcové častěji zpívali a více s nimi mluvili otevřeně o emocích, a to včetně těch negativních, jako je například smutek. Zřejmě proto, že je pro ně snadnější přijímat pocity dívek než chlapců.

Vědci zkoumali vztah otců k synům i dcerám jak pomocí dotazníků, tak i skeny mozků. Své výsledky zveřejnili v odborném časopise Behavioral Neuroscience. Podle nich otcové tráví naopak více času se syny zápolením a více při komunikaci s nimi používají výrazy zaměřené na úspěch (jako výhra, nejlepší, hrdý). Naopak s dcerami otcové více používají slova analytická, která nějak popisují realitu (velmi, pod, celek) – podle autorů práce jsou takové výrazy spojené s budoucím akademickým úspěchem.

8 minut
Šedivý: První světová válka byla největší genderovou revolucí
Zdroj: ČT24

„Když dítě pláče nebo volá tátu, reagují na to otcové dcer častěji než otcové synů,“ uvedla hlavní autorka práce Jennifer Mascarová z Emory University. „Měli bychom si uvědomit, jak i nevědomě rozlišujeme gender už u malých dětí,“ dodala.

Proč se otcové chovají jinak k synům a dcerám?

Vědci v rámci této studie nezjišťovali, proč se takto otcové chovají – tedy zda to je podložené geneticky, anebo evolučně či prostě jen kulturní tradicí. Neposuzovali ani, zda je takový odlišný přístup k dětem nějak nespravedlivý nebo některé z pohlaví zvýhodňuje nebo znevýhodňuje.

Vědci tento pokus přenesli z laboratoře do reálného světa; jedním z nejčastějších problémů psychologických studií totiž je fakt, že zkoumané osoby se při experimentech chovají tak, jak se od nich očekává – nikoliv „přirozeně“. Proto vybavili 52 otců batolat miniaturními počítači, které nahrávaly zvuky v době 48 hodin. Lidé se tak mohli chovat mnohem reálněji, protože museli řešit běžné situace. „Lidí se chovají až šokujícím způsobem normálně – většina jich úplně zapomene, že nějaký přístroj vůbec nosí,“ popsala výhodu metody Mascarová.

Podvést se nedaly ani skeny mozků na magnetické resonanci. Během nich vědci ukazovali otcům fotografie různých dětí, včetně těch jejich, v různých emocionálních stavech. Nejsilnější odezvy se objevovaly u otců, kteří pozorovali pozitivní emoce svých dcer. Nejsilnější reakce u otců synů naopak vyvolaly (nečekaně) neutrální výrazy. Na smutné tváře svých dětí reagovali stejně intenzivně otcové dcer i synů.

Výrazné změny pozorovali vědci i ve slovníku, který otcové vůči dětem používali. Více zastoupené byly výrazy, které se týkaly dětského těla, v řeči otců dcer. Výzkum probíhal pouze ve Spojených státech, je tedy možné, že jeho výsledky nejsou přenositelné na jiné kultury, vědecký tým by to rád v další sérii experimentů ověřil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 7 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...