Ostrava má svůj virus. Podle vědců se OstraVirus nepodobá žádnému jinému na Zemi

Vědci z Ostravské univerzity objevili při výzkumu biodiverzity dosud neznámý virus. Přišli na něj náhodou a pojmenovali ho symbolicky OstraVirus.

Svůj úspěch už prezentují biologům ve světě, článek o jejich objevu totiž vyšel v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. Uvedl to mluvčí univerzity Adam Soustružník.

„Není (objevený virus) podobný žádnému jinému viru na planetě Zemi. Je tak odlišný, že jsme museli použít speciální výpočetní metody, abychom vůbec potvrdili jeho virovou povahu. Zatím nedokážeme říct, zda se jedná pouze o nový druh, čeleď nebo celou říši, jisté však je, že se s ním dosud nikdo nikdy nesetkal, a to je velká věc, která se v životě vědce neděje často,“ uvedl vedoucí laboratoře a původem ukrajinský vědec Vjačeslav Jurčenko.

Tento virus se nachází v přírodě zřejmě na jediném místě, našli byste ho v jednom parazitovi, který žije v ploštici.

Výzkum biodiverzity pomohl najít virus

Vědci nový virus našli při dlouhodobém výzkumu. „Původní záměr nebyl objevit nový virus. Šlo o mnohem širší výzkum biodiverzity, kterým jsme chtěli nahlédnout dále za hranice současného poznání, podívat se, co ještě se tam venku skrývá. Na projektu jsme pracovali čtyři roky a objevení OstraViru je jeho nečekaným vrcholem,“ dodal Jurčenko. Podle výzkumného týmu objev umožní propagovat město a ukázat, že se v něm v oblasti biologie dělá věda na špičkové úrovni.

Biologové z laboratoře se mimo jiné zabývají také léčbou parazitární choroby leishmanióza, která patří k jedné z nejzávažnějších smrtelných nemocí vyvolaných parazitem. Právě Jurčenko se v Ostravě věnuje i možnostem alternativní léčby a vakcinace leishmaniózy, která postihuje především obyvatele Afriky a Asie.

Na svých projektech pravidelně spolupracuje s odborníky z celé republiky i světa. V případě OstraViru se kromě českých vědců zapojili i odborníci ze Spojených států, Švýcarska, Brazílie, Litvy nebo Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 12 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 15 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 22 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...