Olomoučtí biologové objevili na Borneu unikátní rostlinu. Dostala jméno hvězdnatka kelabitská

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo další nový druh rostliny. Nese název Thismia kelabitiana, hvězdnatka kelabitská, a je již desátým novým rostlinným druhem, který se olomouckým biologům na tomto ostrově podařilo nalézt. Objev by mohl přispět k ochraně tropických deštných lesů nejen na Borneu, informovali zástupci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Nově objevená rostlina má zářivě žluté květy, které mají zvláštní tvar připomínající lucernu lemovanou třásnitým límečkem. „Thismia kelabitiana je v mnoha směrech výjimečná. Přestože je velmi drobná, vysoká nanejvýš 18 centimetrů, a průměr jejího květu nedosahuje ani dvou centimetrů, jsou květy této hvězdnatky o poznání větší než u ostatních druhů, které z Bornea známe,“ uvedl člen týmu biologů Michal Hroneš z katedry botaniky.

Název objevené rostliny odkazuje na oblast Kelabitské vysočiny v malajském státě Sarawak obývané národem Kelabitů. „Tato oblast jako jedna z mála v malajské části Bornea byla dosud ušetřena kácení lesů, a proto patří mezi biologicky nejhodnotnější oblasti celého ostrova. Přesto i lokalita nově objevené hvězdnatky leží na dřevařské koncesi a jen několik málo kilometrů od nejbližších dřevařských cest,“ uvedl biolog Martin Dančák z přírodovědecké fakulty.

Zastaví jedna rostlinka kácení pralesa?

Odborníci doufají, že právě objevy unikátních druhů rostlin mohou další postup zdejší těžby dřeva v tamních lesích zbrzdit a snad i zastavit. K propagaci ochrany přírody by přitom mohl pomoci i další významný nález olomouckého týmu. Teprve podruhé v historii se mu podařilo znovuobjevit jiný druh hvězdnatky, Thismia neptunis, která se vyznačuje bizarním vzhledem, doplnili zástupci fakulty.

Nově objevená hvězdnatka, stejně jako všechny její ostatní příbuzné druhy, patří mezi nezelené rostliny, které se vyživují prostřednictvím houbových vláken rostoucích v půdě kolem rostliny. Hvězdnatky mají zakrnělé listy, vzhledem k drobnému vzrůstu celé rostliny se vyznačují velkými a často i barevnými květy.

Výzkum v tamních deštných pralesích provádějí olomoučtí přírodovědci s kolegy z ostatních ústavů už několik let. Věnují se tam hlavně studiu rozmanitosti bezobratlých živočichů a rostlin v různých nadmořských výškách a na odlišných typech stanovišť. Kromě rostlin tam objevili také nové druhy drobnělek, dvoukřídlých, pavouků či motýlů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 11 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 13 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 14 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 18 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 21 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...