Olomoucký botanik objevil na Borneu nový druh masožravé rostliny

Nový druh masožravé láčkovky, která roste zejména v horách severní části Bornea, objevil spolu se zahraničními kolegy Martin Dančák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Láčkovku pojmenovanou Nepenthes fractiflexa lze spatřit pouze na několika místech na ostrově, řadí se tedy mezi poměrně vzácné druhy. Popis nového druhu přinesl v těchto dnech vědecký časopis Phytotaxa.

Martin Dančák novou láčkovku objevil náhodně, když se v roce 2008 vypravil do horských oblastí ve vnitrozemí Bornea. „Tehdy jsem však nerozpoznal, že se jedná o nový a dosud nepopsaný druh. Přišli na to až později zahraniční kolegové, kteří podnikli expedici na tajemnou horu Kemul v indonéské části Bornea,“ uvedl Dančák.

Hora Kemul se nachází ve velmi odlehlé oblasti ostrova, je izolovaná od okolí a pro člověka obtížně přístupná. „Kolegům se však podařilo na tuto horu vylézt a objevili tam stejnou láčkovku jako já. Rostla tam s jejím blízce příbuzným druhem, se kterým byla dříve zaměňována. Kolegové si všimli, že jsou to velmi rozdílné rostliny, a že se tedy jedná o nový a nepopsaný druh láčkovky,“ popsal Martin Dančák.

Unikátní rostlina

Pro nový druh Nepenthes fractiflexa je typické, že má lodyhu velmi výrazně křídlatou, což u většiny láčkovek nebývá zvykem. Je také zajímavá tvarem a zbarvením pastí. „Láčkovky mají nápadné konvičky s víčkem, často hodně barevné. Tento druh má ale konvičky méně barevné. Dokonce jsem letos na Borneu viděl jednu populaci, která měla konvičky čistě zelené, což je velmi zajímavé,“ doplnil ekolog.

Nově popsané láčkovky rostou v horské vegetaci. Většina lokalit se nachází ve výškách kolem 1500 metrů nad mořem a více. „Rostou obvykle v otevřenější, spíše křovinatější vegetaci. Není to tedy druh, který by měl v oblibě třeba lesy nebo stinné biotopy,“ dodal Dančák.

Láčkovka Nepenthes fractiflexa je po delší době nově popsaný druh láčkovky z Bornea. Botanici nyní evidují přibližně 170 druhů láčkovek, přičemž na Borneu roste druhů téměř 40. „Určitě to není poslední druh láčkovky, který bude na Borneu objeven. Už teď víme o dalším novém druhu, který je ale zatím nepopsaný. To si necháváme na příště,“ dodal Martin Dančák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
před 9 hhodinami

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 11 hhodinami

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 13 hhodinami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 15 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
včera v 20:15

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
včera v 14:37

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
včera v 12:18

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.