Olomoucký botanik objevil na Borneu nový druh masožravé rostliny

Nový druh masožravé láčkovky, která roste zejména v horách severní části Bornea, objevil spolu se zahraničními kolegy Martin Dančák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Láčkovku pojmenovanou Nepenthes fractiflexa lze spatřit pouze na několika místech na ostrově, řadí se tedy mezi poměrně vzácné druhy. Popis nového druhu přinesl v těchto dnech vědecký časopis Phytotaxa.

Martin Dančák novou láčkovku objevil náhodně, když se v roce 2008 vypravil do horských oblastí ve vnitrozemí Bornea. „Tehdy jsem však nerozpoznal, že se jedná o nový a dosud nepopsaný druh. Přišli na to až později zahraniční kolegové, kteří podnikli expedici na tajemnou horu Kemul v indonéské části Bornea,“ uvedl Dančák.

Hora Kemul se nachází ve velmi odlehlé oblasti ostrova, je izolovaná od okolí a pro člověka obtížně přístupná. „Kolegům se však podařilo na tuto horu vylézt a objevili tam stejnou láčkovku jako já. Rostla tam s jejím blízce příbuzným druhem, se kterým byla dříve zaměňována. Kolegové si všimli, že jsou to velmi rozdílné rostliny, a že se tedy jedná o nový a nepopsaný druh láčkovky,“ popsal Martin Dančák.

Unikátní rostlina

Pro nový druh Nepenthes fractiflexa je typické, že má lodyhu velmi výrazně křídlatou, což u většiny láčkovek nebývá zvykem. Je také zajímavá tvarem a zbarvením pastí. „Láčkovky mají nápadné konvičky s víčkem, často hodně barevné. Tento druh má ale konvičky méně barevné. Dokonce jsem letos na Borneu viděl jednu populaci, která měla konvičky čistě zelené, což je velmi zajímavé,“ doplnil ekolog.

Nově popsané láčkovky rostou v horské vegetaci. Většina lokalit se nachází ve výškách kolem 1500 metrů nad mořem a více. „Rostou obvykle v otevřenější, spíše křovinatější vegetaci. Není to tedy druh, který by měl v oblibě třeba lesy nebo stinné biotopy,“ dodal Dančák.

Láčkovka Nepenthes fractiflexa je po delší době nově popsaný druh láčkovky z Bornea. Botanici nyní evidují přibližně 170 druhů láčkovek, přičemž na Borneu roste druhů téměř 40. „Určitě to není poslední druh láčkovky, který bude na Borneu objeven. Už teď víme o dalším novém druhu, který je ale zatím nepopsaný. To si necháváme na příště,“ dodal Martin Dančák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 18 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 58 mminutami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 1 hhodinou

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 4 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 6 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 8 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 18 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...