Odborníci se snaží zachránit ohrožený druh nosorožce. Odebrali vajíčka posledním dvěma samicím

Mezinárodnímu týmu veterinářů, ve kterém byli i odborníci ze zoo ve Dvoře Králové, se vůbec poprvé podařilo odebrat vajíčka dvěma posledním žijícím samicím nosorožce bílého severního. Jedná se o jediný způsob, jakým lze zajistit přežití tohoto vzácného druhu nosorožce, poslední samec totiž uhynul v roce 2018, uvedla královédvorská zoo v tiskové zprávě.

Vajíčka byla převezena do Evropy, kde je veterináři nechají oplodnit zmrazeným spermatem již uhynulých samců. Následně se vědci pokusí v laboratoři vytvořit embryo a vložit ho do těla náhradní matky příbuzného nosorožce bílého jižního.

Přípravy na ojedinělý zákrok trvaly podle vědců několik let. „Jak samotný postup, tak některé nástroje musely být navrženy a připraveny na míru těmto zvířatům,“ uvedli profesor Thomas Hildebrandt z berlínského Leibnizova institutu pro výzkum divokých a v zoo žijících zvířat a David Ndeereh z vládní organizace Kenya Wildlife Service, kteří společně zákrok vedli.

U každé samice se jim podařilo odebrat pět vajíček. Před zákrokem veterináři samotný zákrok trénovali právě na nosorožcích bílých jižních.

„Musím poděkovat kolegům ze Salcburku, Budapešti, Chorzówa, Pairi Daisa parku a dalších evropských zoologických zahrad. Umožnili na jejich nosorožcích vyzkoušet odběr vajíček a tím významně posunout celý projekt. Čtvrteční zákrok dokazuje, že prvotřídní spolupráce mezi vědci, odborníky ze zoologických zahrad a ochranáři působícími přímo v terénu může pomoci i druhům, které jsou bezprostředně ohroženy vyhynutím,“ uvedl Přemysl Rabas, ředitel zoo ve Dvoře Králové, odkud obě samice pocházejí.

Příběh dvou samic

Samice Nájin a Fatu převezli zoologové společně se dvěma samci do Keni v roce 2009. Veterináři se domnívali, že africké prostředí bude pro reprodukci nosorožců příhodnější. Ačkoliv se však zvířata pářila, vědci došli postupem času k závěru, že ani jedna ze samic není schopna přirozeně zabřeznout ani donosit mládě. Dva samci, Suni a Sudán, uhynuli v roce 2014 a 2018.

Odebrání vajíček je jednou ze součástí projektu „BioRescue“, který rovněž zkoumá možnosti vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců. Cílem je přeměnit uchované obyčejné tělní buňky, například z kůže a srsti, na zárodečné buňky. Z těch by bylo následně možné vyvinout vajíčko nebo spermii. Účelem je udržet genovou pestrost nově vznikající populace těchto nosorožců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 13 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 13 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 15 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.