Odborníci se snaží zachránit ohrožený druh nosorožce. Odebrali vajíčka posledním dvěma samicím

Mezinárodnímu týmu veterinářů, ve kterém byli i odborníci ze zoo ve Dvoře Králové, se vůbec poprvé podařilo odebrat vajíčka dvěma posledním žijícím samicím nosorožce bílého severního. Jedná se o jediný způsob, jakým lze zajistit přežití tohoto vzácného druhu nosorožce, poslední samec totiž uhynul v roce 2018, uvedla královédvorská zoo v tiskové zprávě.

Vajíčka byla převezena do Evropy, kde je veterináři nechají oplodnit zmrazeným spermatem již uhynulých samců. Následně se vědci pokusí v laboratoři vytvořit embryo a vložit ho do těla náhradní matky příbuzného nosorožce bílého jižního.

Přípravy na ojedinělý zákrok trvaly podle vědců několik let. „Jak samotný postup, tak některé nástroje musely být navrženy a připraveny na míru těmto zvířatům,“ uvedli profesor Thomas Hildebrandt z berlínského Leibnizova institutu pro výzkum divokých a v zoo žijících zvířat a David Ndeereh z vládní organizace Kenya Wildlife Service, kteří společně zákrok vedli.

U každé samice se jim podařilo odebrat pět vajíček. Před zákrokem veterináři samotný zákrok trénovali právě na nosorožcích bílých jižních.

„Musím poděkovat kolegům ze Salcburku, Budapešti, Chorzówa, Pairi Daisa parku a dalších evropských zoologických zahrad. Umožnili na jejich nosorožcích vyzkoušet odběr vajíček a tím významně posunout celý projekt. Čtvrteční zákrok dokazuje, že prvotřídní spolupráce mezi vědci, odborníky ze zoologických zahrad a ochranáři působícími přímo v terénu může pomoci i druhům, které jsou bezprostředně ohroženy vyhynutím,“ uvedl Přemysl Rabas, ředitel zoo ve Dvoře Králové, odkud obě samice pocházejí.

Příběh dvou samic

Samice Nájin a Fatu převezli zoologové společně se dvěma samci do Keni v roce 2009. Veterináři se domnívali, že africké prostředí bude pro reprodukci nosorožců příhodnější. Ačkoliv se však zvířata pářila, vědci došli postupem času k závěru, že ani jedna ze samic není schopna přirozeně zabřeznout ani donosit mládě. Dva samci, Suni a Sudán, uhynuli v roce 2014 a 2018.

Odebrání vajíček je jednou ze součástí projektu „BioRescue“, který rovněž zkoumá možnosti vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců. Cílem je přeměnit uchované obyčejné tělní buňky, například z kůže a srsti, na zárodečné buňky. Z těch by bylo následně možné vyvinout vajíčko nebo spermii. Účelem je udržet genovou pestrost nově vznikající populace těchto nosorožců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka je v Česku. Odpovědi na deset základních otázek

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.
před 3 hhodinami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 7 hhodinami

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 8 hhodinami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 12 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
včera v 17:02

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
včera v 16:13

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
včera v 13:15

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
včera v 12:10
Načítání...