Obyvatele Pompejí dělily od záchrany jen minuty. Zachránci přišli pozdě a sami zahynuli

Starověcí Římané byli po erupci sopky Vesuv, která v roce 79 našeho letopočtu pohřbila mimo jiné celé město Pompeje, blízko záchraně. Archeologové zjistili, že lodě vyslané vojevůdcem a historikem Pliniem starším přistály u pobřežního města Herculaneum, odkud měly tamní obyvatele evakuovat, ale už to nestihly. Potvrzují to nové nálezy na někdejší pláži, kde rozžhavená láva zabila asi 300 čekajících lidí, napsal list The Times.

Kosterní pozůstatky zhruba 300 lidí se na pláži v Herculaneu našly už v 80. letech minulého století. Odborníci od začátku předpokládali, že šlo o skupinu místních, která se pokoušela před katastrofou zachránit, protože lidé u sebe měli svoje cennosti.

Nyní historici potvrdili hypotézu, že je nejspíš od záchrany dělily jen minuty, pokud by se stihli nalodit na plavidla vyslaná Pliniem starším.

„Zdobené zbraně a zavazadlo nalezené u jedné z koster označované číslem 26 naznačují, že šlo o účastníka neúspěšné Pliniovy záchranné mise. Právě proto to vypadalo, jako by místní poklidně stáli ve frontě na nalodění,“ popsal závěry vědců šéf archeologického naleziště v Herculaneu Francesco Sirano.

„Analýzy ukázaly, že pochva jeho meče a spona opasku byly stříbrné a zdobené zlatem, což by bylo v případě řadového vojáka neobvyklé. Oválné tvary na sponě nejspíš představují oválné štíty užívané v té době pretoriánskou gardou,“ dodal.

Pliniova smrt

V době erupce podle Sirana neměla pretoriánská garda žádné základny na pevnině, a proto nejspíš posádka připlula z ostrova Capri, tedy na rozkaz Plinia staršího. Jeho poslední okamžiky popsal jeho synovec Plinius mladší, podle kterého se tehdejší velitel římského loďstva v Misenu pokoušel o evakuaci obyvatel ohrožených výbuchem Vesuvu a sám zahynul v pobřežním městě Stabiae, pravděpodobně na infarkt.

Pláž, kde archeologický průzkum probíhá, nyní leží asi 500 metrů od pobřeží a podle Sirana mohou další nálezy potvrdit, že Pliniova mise měla blízko k úspěchu.

Herculaneum na rozdíl od Pompejí, které pokryl sopečný popel a prach, pohřbila po erupci Vesuvu vrstva vulkanického materiálu, místy až 20 metrů vysoká. V něm se zachovaly například i zuhelnatělé zbytky dřeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...