Obyvatele Pompejí dělily od záchrany jen minuty. Zachránci přišli pozdě a sami zahynuli

Starověcí Římané byli po erupci sopky Vesuv, která v roce 79 našeho letopočtu pohřbila mimo jiné celé město Pompeje, blízko záchraně. Archeologové zjistili, že lodě vyslané vojevůdcem a historikem Pliniem starším přistály u pobřežního města Herculaneum, odkud měly tamní obyvatele evakuovat, ale už to nestihly. Potvrzují to nové nálezy na někdejší pláži, kde rozžhavená láva zabila asi 300 čekajících lidí, napsal list The Times.

Kosterní pozůstatky zhruba 300 lidí se na pláži v Herculaneu našly už v 80. letech minulého století. Odborníci od začátku předpokládali, že šlo o skupinu místních, která se pokoušela před katastrofou zachránit, protože lidé u sebe měli svoje cennosti.

Nyní historici potvrdili hypotézu, že je nejspíš od záchrany dělily jen minuty, pokud by se stihli nalodit na plavidla vyslaná Pliniem starším.

„Zdobené zbraně a zavazadlo nalezené u jedné z koster označované číslem 26 naznačují, že šlo o účastníka neúspěšné Pliniovy záchranné mise. Právě proto to vypadalo, jako by místní poklidně stáli ve frontě na nalodění,“ popsal závěry vědců šéf archeologického naleziště v Herculaneu Francesco Sirano.

„Analýzy ukázaly, že pochva jeho meče a spona opasku byly stříbrné a zdobené zlatem, což by bylo v případě řadového vojáka neobvyklé. Oválné tvary na sponě nejspíš představují oválné štíty užívané v té době pretoriánskou gardou,“ dodal.

Pliniova smrt

V době erupce podle Sirana neměla pretoriánská garda žádné základny na pevnině, a proto nejspíš posádka připlula z ostrova Capri, tedy na rozkaz Plinia staršího. Jeho poslední okamžiky popsal jeho synovec Plinius mladší, podle kterého se tehdejší velitel římského loďstva v Misenu pokoušel o evakuaci obyvatel ohrožených výbuchem Vesuvu a sám zahynul v pobřežním městě Stabiae, pravděpodobně na infarkt.

Pláž, kde archeologický průzkum probíhá, nyní leží asi 500 metrů od pobřeží a podle Sirana mohou další nálezy potvrdit, že Pliniova mise měla blízko k úspěchu.

Herculaneum na rozdíl od Pompejí, které pokryl sopečný popel a prach, pohřbila po erupci Vesuvu vrstva vulkanického materiálu, místy až 20 metrů vysoká. V něm se zachovaly například i zuhelnatělé zbytky dřeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...