Obyvatele Pompejí dělily od záchrany jen minuty. Zachránci přišli pozdě a sami zahynuli

Starověcí Římané byli po erupci sopky Vesuv, která v roce 79 našeho letopočtu pohřbila mimo jiné celé město Pompeje, blízko záchraně. Archeologové zjistili, že lodě vyslané vojevůdcem a historikem Pliniem starším přistály u pobřežního města Herculaneum, odkud měly tamní obyvatele evakuovat, ale už to nestihly. Potvrzují to nové nálezy na někdejší pláži, kde rozžhavená láva zabila asi 300 čekajících lidí, napsal list The Times.

Kosterní pozůstatky zhruba 300 lidí se na pláži v Herculaneu našly už v 80. letech minulého století. Odborníci od začátku předpokládali, že šlo o skupinu místních, která se pokoušela před katastrofou zachránit, protože lidé u sebe měli svoje cennosti.

Nyní historici potvrdili hypotézu, že je nejspíš od záchrany dělily jen minuty, pokud by se stihli nalodit na plavidla vyslaná Pliniem starším.

„Zdobené zbraně a zavazadlo nalezené u jedné z koster označované číslem 26 naznačují, že šlo o účastníka neúspěšné Pliniovy záchranné mise. Právě proto to vypadalo, jako by místní poklidně stáli ve frontě na nalodění,“ popsal závěry vědců šéf archeologického naleziště v Herculaneu Francesco Sirano.

„Analýzy ukázaly, že pochva jeho meče a spona opasku byly stříbrné a zdobené zlatem, což by bylo v případě řadového vojáka neobvyklé. Oválné tvary na sponě nejspíš představují oválné štíty užívané v té době pretoriánskou gardou,“ dodal.

Pliniova smrt

V době erupce podle Sirana neměla pretoriánská garda žádné základny na pevnině, a proto nejspíš posádka připlula z ostrova Capri, tedy na rozkaz Plinia staršího. Jeho poslední okamžiky popsal jeho synovec Plinius mladší, podle kterého se tehdejší velitel římského loďstva v Misenu pokoušel o evakuaci obyvatel ohrožených výbuchem Vesuvu a sám zahynul v pobřežním městě Stabiae, pravděpodobně na infarkt.

Pláž, kde archeologický průzkum probíhá, nyní leží asi 500 metrů od pobřeží a podle Sirana mohou další nálezy potvrdit, že Pliniova mise měla blízko k úspěchu.

Herculaneum na rozdíl od Pompejí, které pokryl sopečný popel a prach, pohřbila po erupci Vesuvu vrstva vulkanického materiálu, místy až 20 metrů vysoká. V něm se zachovaly například i zuhelnatělé zbytky dřeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.
před 12 hhodinami

Polští archeologové odkryli hrob dvou žen pod katedrálou. Zvažují, co to znamená

Dvě ženská těla v jednom hrobě. Nebyl mezi nimi žádný příbuzenský vztah. A leží v poloze, která naznačuje vztah velmi intimní. V polském Opolí našli archeologové středověký hrob, který je v této zemi zcela unikátní. A teď se ho pokoušejí interpretovat.
31. 5. 2026

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
31. 5. 2026

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
31. 5. 2026
Načítání...