OBRAZEM: Částečné zatmění. Měsíc se v noci ze dvou třetin zahalil do rudé

V noci z úterý na středu se Měsíc zčásti ponořil do zemského stínu. Nevšední astronomický úkaz mohli lidé po celém Česku pozorovat zhruba tři hodiny počínaje desátou večerní.

Měsíc v úterý vyšel krátce po deváté hodině večer. Jeho částečné zatmění bylo k vidění přibližně o hodinu později a jeho hlavní fáze nastala půl hodiny před půlnocí, kdy se Měsíc zhruba ze dvou třetin ocitl v zemském stínu. 

Vzácný úkaz mohli lidé sledovat v mnoha hvězdárnách. Mimořádně se v noci otevřela například Štefánikova hvězdárna na Petříně, hvězdárny v Brně, Ostravě, Plzni, Vsetíně a dalších městech. Jev byl viditelný i ve většině Evropy, Asie, Austrálie, Afriky a Ameriky.

Při částečném zatmění dopadala na Měsíc jen červená část spektra slunečního světla, protože vzdušné molekuly modrou barvu rozptýlily v atmosféře. Část měsíčního disku ponořená v zemském stínu tak dostala naoranžovělou, cihlově červenou, rudou, nebo dokonce nahnědlou barvu.

Tmavost zbarvení ovlivňuje kromě polohy Měsíce také znečištění atmosféry, především po silných meteorických rojích a sopečných erupcích může být Měsíc velmi tmavý. Zatmění Měsíce vzniká při jeho průchodu zemským stínem.

Částečné zatmění Měsíce
Zdroj: Petr Horálek

Podle Astronomického ústavu by se úkaz měl objevovat při každém úplňku Měsíce, kdy se nachází přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Že se tak nestává, je způsobeno sklonem dráhy Měsíce vůči rovině zemské dráhy. Měsíc zemský stín častěji mine a žádné zatmění nenastane. 

Další zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka nastane 10. ledna příštího roku. Bude polostínové, Měsíc se ocitne blízko plného zemského stínu a podle astronomů bude odspodu zčernalý. Úplné zatmění viditelné z Česka nastane za šest let, konkrétně 7. září 2025. 

Zatmění Měsíce 2019
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 2 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 3 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 4 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 5 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 6 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 23 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
včera v 12:54‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.