OBRAZEM: Částečné zatmění. Měsíc se v noci ze dvou třetin zahalil do rudé

V noci z úterý na středu se Měsíc zčásti ponořil do zemského stínu. Nevšední astronomický úkaz mohli lidé po celém Česku pozorovat zhruba tři hodiny počínaje desátou večerní.

Měsíc v úterý vyšel krátce po deváté hodině večer. Jeho částečné zatmění bylo k vidění přibližně o hodinu později a jeho hlavní fáze nastala půl hodiny před půlnocí, kdy se Měsíc zhruba ze dvou třetin ocitl v zemském stínu. 

Vzácný úkaz mohli lidé sledovat v mnoha hvězdárnách. Mimořádně se v noci otevřela například Štefánikova hvězdárna na Petříně, hvězdárny v Brně, Ostravě, Plzni, Vsetíně a dalších městech. Jev byl viditelný i ve většině Evropy, Asie, Austrálie, Afriky a Ameriky.

Při částečném zatmění dopadala na Měsíc jen červená část spektra slunečního světla, protože vzdušné molekuly modrou barvu rozptýlily v atmosféře. Část měsíčního disku ponořená v zemském stínu tak dostala naoranžovělou, cihlově červenou, rudou, nebo dokonce nahnědlou barvu.

Tmavost zbarvení ovlivňuje kromě polohy Měsíce také znečištění atmosféry, především po silných meteorických rojích a sopečných erupcích může být Měsíc velmi tmavý. Zatmění Měsíce vzniká při jeho průchodu zemským stínem.

Částečné zatmění Měsíce
Zdroj: Petr Horálek

Podle Astronomického ústavu by se úkaz měl objevovat při každém úplňku Měsíce, kdy se nachází přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Že se tak nestává, je způsobeno sklonem dráhy Měsíce vůči rovině zemské dráhy. Měsíc zemský stín častěji mine a žádné zatmění nenastane. 

Další zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka nastane 10. ledna příštího roku. Bude polostínové, Měsíc se ocitne blízko plného zemského stínu a podle astronomů bude odspodu zčernalý. Úplné zatmění viditelné z Česka nastane za šest let, konkrétně 7. září 2025. 

Zatmění Měsíce 2019
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...