Obezita může zhoršovat projevy demence, naznačila studie

Nadměrná tělesná váha zřejmě zhoršuje průběh Alzheimerovy choroby. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval The Journal of Alzheimer's Disease Report. Podle vědců je proto důležité včas začít dodržovat zdravou životosprávu.

Demence v současnosti celosvětově postihuje asi 50 milionů lidí a podle odhadů bude počet nemocných dál narůstat. Jenom v Česku se tento problém týká více než 150 tisíc osob.

Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba, na kterou se ve své nové studii zaměřili vědci z Sheffieldské univerzity.

Konkrétně mezinárodní tým hledal možný vliv obezity na průběh tohoto onemocnění. K dispozici měl skeny mozku od 47 pacientů, kterým byla diagnostikována lehká forma Alzheimera, 68 lidí s mírnými kognitivními poruchami a 57 v tomto ohledu zdravých osob.

Vědci v rámci výzkumu porovnávali více obrazů mozku. Při té příležitosti se snažili změřit objem šedé hmoty, která po nástupu Alzheimerovy choroby degeneruje. Dále se zaměřili na integritu bílé hmoty, průtok krve mozkem a v potaz vzali také obezitu sledovaných pacientů. 

Důležitá je prevence

Výsledky naznačily, že obezita může u lidí s mírnými poruchami poznávacích funkcí i u zdravých osob přispívat ke zranitelnosti nervové tkáně a tím pádem zhoršovat kognitivní schopnosti.

Naopak normální váha u lidí s mírnou formou Alzheimera může podle studie pomoct zachovat zdravou strukturu mozku. Zjištění také zdůraznila možný dopad nadváhy ve středním věku na zdraví mozku v pozdějších letech.

„V boji proti této nemoci hraje důležitou roli prevence,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Annalena Venneriová z Sheffieldské univerzity. „Je třeba podotknout,  že tato studie netvrdí, že obezita způsobuje Alzheimerovu chorobu, ale ukazuje, že nadváha je další zátěží pro zdraví mozku a může průběh onemocnění zhoršit,“ dodala. 

Podle Venneriové je přitom pozdě vyčkávat s hubnutím až do šedesáti let. Důležitá je podle ní prevence. „Musíme na zdraví mozku začít myslet mnohem dříve. Vzdělávání dětí a adolescentů ohledně rizik spojených s obezitou je zásadní,“ uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 15 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 17 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 19 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...