Novorození megalodoni byli větší než dospělý muž. Živili se svými sourozenci, odhalila studie

Paleontologové využili moderní zobrazovací metody na část „kostry“ pravěkého žraloka megalodona. Vědci zjistili, že při narození musel tento predátor měřit asi dva metry – byl tedy větší než většina dospělých mužů.

Megalodoni byli vrcholovými predátory světových oceánů, vymřeli před přibližně třemi miliony lety. Už dříve se podařilo popsat, že dospělí měřili možná až 15 metrů, ale doposud se nevědělo, jaké rozměry měli, když přišli na svět, tedy jaká byla jejich porodní velikost.

Megalodon, srovnání s člověkem
Zdroj: Scientific Reports

„Tato nová studie je prvním výzkumem tohoto druhu, která nám dává náhled na to, jaké rozměry měli megalodoni při narození, jak se rozmnožovali i jak rostli,“ uvedl hlavní autor práce, chicagský paleontolog Kenshu Shimada.

Co víme o megažralocích

Megalodoni jsou pro vědu velmi zajímavým cílem – ale představují stále větší záhadu. Drtivou většinu jejich pozůstatků totiž tvoří jejich zuby, jinak se z nich zachovalo jen málo. Megalodoni totiž, stejně jako současní žraloci, nepatřili mezi ryby, ale naopak k parybám – neměli tedy kostru tvořenou kostmi, ale chrupavkami. A ty se do současnosti zachovávají mnohem hůř než právě kosti.

Jedním z mála dokladů o tom, jak megalodoni opravdu vypadali, je žebro nacházející se ve sbírkách Belgického královského institutu v Bruselu. Měří sice jen 15 centimetrů, ale už dalo vědcům o pravěkých žralocích spoustu zásadních informací. Odhaduje se, že patřilo asi devítimetrovému exempláři žraloka – podle srovnání se žebry dnes žijících žraloků, kteří byli nějakým způsobem megalodonovi příbuzní.

Vědci na nich objevili pomocí rentgenové analýzy obdobu letokruhů u stromů – těchto vrstev bylo 46, takže žralok zemřel zřejmě právě v tomto věku. Pak paleontologové roky postupně odečítali a pokoušeli se odvodit, jak velký byl žralok v různých dobách svého života. Z této analýzy vyplývá, že novorozenec musel měřit kolem dvou až dvou a půl metru.

Autoři práce odhadují, že megalodon se dožíval nejméně 88 let, možná ale dokonce mnohem déle – u žraloků taková dlouhověkost není ničím výjimečným. Například žralok grónský se dožívá zřejmě až čtyř set let. Vědci si myslí, že megalodoni se i po čtyřicítce věku dále zvětšovali, a to nejméně do 46 let průměrnou rychlostí 16 centimetrů ročně.

Z tak velkých rozměrů při narození vyplývá ještě jeden zajímavý závěr: aby mohlo být mládě tak obrovské, zřejmě se živilo ještě v těle matky svými méně šťastnými sourozenci. Tato praxe nazývaná odborně oofágie je dnes běžná u řady druhů žraloků, od žraloků bílých přes žralouny mako až po liškouny.

Dospělí megalodoni pak konzumovali v podstatě vše, co ulovili, nejčastěji zřejmě mořské savce, jako jsou delfíni, ploutvonožci nebo velryby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 18 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...