Novorození megalodoni byli větší než dospělý muž. Živili se svými sourozenci, odhalila studie

Paleontologové využili moderní zobrazovací metody na část „kostry“ pravěkého žraloka megalodona. Vědci zjistili, že při narození musel tento predátor měřit asi dva metry – byl tedy větší než většina dospělých mužů.

Megalodoni byli vrcholovými predátory světových oceánů, vymřeli před přibližně třemi miliony lety. Už dříve se podařilo popsat, že dospělí měřili možná až 15 metrů, ale doposud se nevědělo, jaké rozměry měli, když přišli na svět, tedy jaká byla jejich porodní velikost.

Megalodon, srovnání s člověkem
Zdroj: Scientific Reports

„Tato nová studie je prvním výzkumem tohoto druhu, která nám dává náhled na to, jaké rozměry měli megalodoni při narození, jak se rozmnožovali i jak rostli,“ uvedl hlavní autor práce, chicagský paleontolog Kenshu Shimada.

Co víme o megažralocích

Megalodoni jsou pro vědu velmi zajímavým cílem – ale představují stále větší záhadu. Drtivou většinu jejich pozůstatků totiž tvoří jejich zuby, jinak se z nich zachovalo jen málo. Megalodoni totiž, stejně jako současní žraloci, nepatřili mezi ryby, ale naopak k parybám – neměli tedy kostru tvořenou kostmi, ale chrupavkami. A ty se do současnosti zachovávají mnohem hůř než právě kosti.

Jedním z mála dokladů o tom, jak megalodoni opravdu vypadali, je žebro nacházející se ve sbírkách Belgického královského institutu v Bruselu. Měří sice jen 15 centimetrů, ale už dalo vědcům o pravěkých žralocích spoustu zásadních informací. Odhaduje se, že patřilo asi devítimetrovému exempláři žraloka – podle srovnání se žebry dnes žijících žraloků, kteří byli nějakým způsobem megalodonovi příbuzní.

Vědci na nich objevili pomocí rentgenové analýzy obdobu letokruhů u stromů – těchto vrstev bylo 46, takže žralok zemřel zřejmě právě v tomto věku. Pak paleontologové roky postupně odečítali a pokoušeli se odvodit, jak velký byl žralok v různých dobách svého života. Z této analýzy vyplývá, že novorozenec musel měřit kolem dvou až dvou a půl metru.

Autoři práce odhadují, že megalodon se dožíval nejméně 88 let, možná ale dokonce mnohem déle – u žraloků taková dlouhověkost není ničím výjimečným. Například žralok grónský se dožívá zřejmě až čtyř set let. Vědci si myslí, že megalodoni se i po čtyřicítce věku dále zvětšovali, a to nejméně do 46 let průměrnou rychlostí 16 centimetrů ročně.

Z tak velkých rozměrů při narození vyplývá ještě jeden zajímavý závěr: aby mohlo být mládě tak obrovské, zřejmě se živilo ještě v těle matky svými méně šťastnými sourozenci. Tato praxe nazývaná odborně oofágie je dnes běžná u řady druhů žraloků, od žraloků bílých přes žralouny mako až po liškouny.

Dospělí megalodoni pak konzumovali v podstatě vše, co ulovili, nejčastěji zřejmě mořské savce, jako jsou delfíni, ploutvonožci nebo velryby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
před 10 hhodinami

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
včera v 09:30

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025
Načítání...