Novorození megalodoni byli větší než dospělý muž. Živili se svými sourozenci, odhalila studie

Paleontologové využili moderní zobrazovací metody na část „kostry“ pravěkého žraloka megalodona. Vědci zjistili, že při narození musel tento predátor měřit asi dva metry – byl tedy větší než většina dospělých mužů.

Megalodoni byli vrcholovými predátory světových oceánů, vymřeli před přibližně třemi miliony lety. Už dříve se podařilo popsat, že dospělí měřili možná až 15 metrů, ale doposud se nevědělo, jaké rozměry měli, když přišli na svět, tedy jaká byla jejich porodní velikost.

Megalodon, srovnání s člověkem
Zdroj: Scientific Reports

„Tato nová studie je prvním výzkumem tohoto druhu, která nám dává náhled na to, jaké rozměry měli megalodoni při narození, jak se rozmnožovali i jak rostli,“ uvedl hlavní autor práce, chicagský paleontolog Kenshu Shimada.

Co víme o megažralocích

Megalodoni jsou pro vědu velmi zajímavým cílem – ale představují stále větší záhadu. Drtivou většinu jejich pozůstatků totiž tvoří jejich zuby, jinak se z nich zachovalo jen málo. Megalodoni totiž, stejně jako současní žraloci, nepatřili mezi ryby, ale naopak k parybám – neměli tedy kostru tvořenou kostmi, ale chrupavkami. A ty se do současnosti zachovávají mnohem hůř než právě kosti.

Jedním z mála dokladů o tom, jak megalodoni opravdu vypadali, je žebro nacházející se ve sbírkách Belgického královského institutu v Bruselu. Měří sice jen 15 centimetrů, ale už dalo vědcům o pravěkých žralocích spoustu zásadních informací. Odhaduje se, že patřilo asi devítimetrovému exempláři žraloka – podle srovnání se žebry dnes žijících žraloků, kteří byli nějakým způsobem megalodonovi příbuzní.

Vědci na nich objevili pomocí rentgenové analýzy obdobu letokruhů u stromů – těchto vrstev bylo 46, takže žralok zemřel zřejmě právě v tomto věku. Pak paleontologové roky postupně odečítali a pokoušeli se odvodit, jak velký byl žralok v různých dobách svého života. Z této analýzy vyplývá, že novorozenec musel měřit kolem dvou až dvou a půl metru.

Autoři práce odhadují, že megalodon se dožíval nejméně 88 let, možná ale dokonce mnohem déle – u žraloků taková dlouhověkost není ničím výjimečným. Například žralok grónský se dožívá zřejmě až čtyř set let. Vědci si myslí, že megalodoni se i po čtyřicítce věku dále zvětšovali, a to nejméně do 46 let průměrnou rychlostí 16 centimetrů ročně.

Z tak velkých rozměrů při narození vyplývá ještě jeden zajímavý závěr: aby mohlo být mládě tak obrovské, zřejmě se živilo ještě v těle matky svými méně šťastnými sourozenci. Tato praxe nazývaná odborně oofágie je dnes běžná u řady druhů žraloků, od žraloků bílých přes žralouny mako až po liškouny.

Dospělí megalodoni pak konzumovali v podstatě vše, co ulovili, nejčastěji zřejmě mořské savce, jako jsou delfíni, ploutvonožci nebo velryby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 58 mminutami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 14 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 16 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 18 hhodinami
Načítání...