Přírodovědci objevili v Angole zatím neznámý druh velkého pavouka. Na první pohled je zajímavý svým vzhledem – na zádech má výběžek podobný dlouhému rohu. Nově odhalený sklípkan dostal jméno Ceratogyrus attonitifer a byl přiřazen ke skupině pavouků, jimž se říká „rohatí sklípkani“.
Nově objevený sklípkan má na zádech záhadný roh. Vědci ho našli v Angole
Pavouk byl objeven v zatím téměř neprozkoumané oblasti Angoly, kde se stýká několik ekologicky odlišných oblastí. V rámci expedice National Geographic prozkoumali vědci oblasti řeky Okavango v Angole, Namibii a Botswaně. Cílem výpravy bylo prozkoumat, jak nejlépe tato místa udržet v původním stavu, aby nebyla zničena zásahy člověka.
V rámci průzkumu popsali mnoho druhů rostlin i zvířat, které tam žijí – a také několik druhů, které věda neznala. Nově odhalený sklípkan dostal jméno Ceratogyrus attonitifer – patří ke skupině pavouků, jimž se říká „rohatí sklípkani“. Není tedy jediným sklípkanem, který by měl roh, ale ten jeho patří mezi ty největší.
Jiné druhy mají roh více pevný, zatímco angolský druh má roh měkký, ale o to delší. Tento pozoruhodný orgán sice připomíná roh, ale jeho účel je vědcům zatím neznámý. Jednou z hypotéz je, že ve skutečnosti slouží spíše jako hrb velblouda – funguje totiž možná jako zásobárna potravy. Tvar tohoto sklípkana se odrazil i v jeho jméně, attonitifer by se dalo přeložit jako „nositel úžasnosti“.
Unikátní tvor, který se ve své noře vrhá prakticky na cokoliv
„Žádný jiný pavouk na světě nemá podobný výběžek,“ popsali autoři studie. První exempláře vědci viděli v létě roku 2015 v hlubokých a téměř neprostupných pralesech Angoly. Pátrání bylo podle nich nesmírně náročné, tito sklípkani totiž žijí v dírách v zemi. Během toho se ukázalo, že tito pavouci jsou nesmírně agresivní, útočili zuřivě na všechno, co se v jejich norách objevilo.
Více se o těchto tvorech biologové dozvěděli až od místních původních obyvatel. Ti je dobře znají a říkají jim „chandachuly“. Ví o nich, že se živí nejraději hmyzem a jejich samice často rozšiřují už existující díry v zemi, místo aby si samy hrabaly vlastní. Domorodci také uvedli, že tito sklípkani jsou jedovatí, ale jejich jed pro člověka nepředstavuje velké riziko. Mluvili ale také o výjimečných smrtelných následcích, které nastaly v případě, kdy byla zanedbána základní péče – příčinou smrti tedy byla spíše infekce v ráně než jed.
Podle vědců je objev velkého neznámého sklípkana fascinující ukázkou, jak málo toho o této oblasti víme – a také toho, že by měla být zachována dalším generacím.