Nově objevený sklípkan má na zádech záhadný roh. Vědci ho našli v Angole

Přírodovědci objevili v Angole zatím neznámý druh velkého pavouka. Na první pohled je zajímavý svým vzhledem – na zádech má výběžek podobný dlouhému rohu. Nově odhalený sklípkan dostal jméno Ceratogyrus attonitifer a byl přiřazen ke skupině pavouků, jimž se říká „rohatí sklípkani“.

Pavouk byl objeven v zatím téměř neprozkoumané oblasti Angoly, kde se stýká několik ekologicky odlišných oblastí. V rámci expedice National Geographic prozkoumali vědci oblasti řeky Okavango v Angole, Namibii a Botswaně. Cílem výpravy bylo prozkoumat, jak nejlépe tato místa udržet v původním stavu, aby nebyla zničena zásahy člověka.

V rámci průzkumu popsali mnoho druhů rostlin i zvířat, které tam žijí – a také několik druhů, které věda neznala. Nově odhalený sklípkan dostal jméno Ceratogyrus attonitifer – patří ke skupině pavouků, jimž se říká „rohatí sklípkani“. Není tedy jediným sklípkanem, který by měl roh, ale ten jeho patří mezi ty největší.

Jiné druhy mají roh více pevný, zatímco angolský druh má roh měkký, ale o to delší. Tento pozoruhodný orgán sice připomíná roh, ale jeho účel je vědcům zatím neznámý. Jednou z hypotéz je, že ve skutečnosti slouží spíše jako hrb velblouda – funguje totiž možná jako zásobárna potravy. Tvar tohoto sklípkana se odrazil i v jeho jméně, attonitifer by se dalo přeložit jako „nositel úžasnosti“.

Unikátní tvor, který se ve své noře vrhá prakticky na cokoliv

„Žádný jiný pavouk na světě nemá podobný výběžek,“ popsali autoři studie. První exempláře vědci viděli v létě roku 2015 v hlubokých a téměř neprostupných pralesech Angoly. Pátrání bylo podle nich nesmírně náročné, tito sklípkani totiž žijí v dírách v zemi. Během toho se ukázalo, že tito pavouci jsou nesmírně agresivní, útočili zuřivě na všechno, co se v jejich norách objevilo.

Více se o těchto tvorech biologové dozvěděli až od místních původních obyvatel. Ti je dobře znají a říkají jim „chandachuly“. Ví o nich, že se živí nejraději hmyzem a jejich samice často rozšiřují už existující díry v zemi, místo aby si samy hrabaly vlastní. Domorodci také uvedli, že tito sklípkani jsou jedovatí, ale jejich jed pro člověka nepředstavuje velké riziko. Mluvili ale také o výjimečných smrtelných následcích, které nastaly v případě, kdy byla zanedbána základní péče – příčinou smrti tedy byla spíše infekce v ráně než jed.

Podle vědců je objev velkého neznámého sklípkana fascinující ukázkou, jak málo toho o této oblasti víme – a také toho, že by měla být zachována dalším generacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 20 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...